Přímý střet mezi NATO a Ruskem by mohl rychle přerůst ve výměnu jaderných zbraní, uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve svém článku »Ukrajina, Evropa a globální bezpečnost«.
Lavrov varoval, že současná situace ve vztazích mezi Ruskem a Západem představuje vážná rizika pro globální bezpečnost.
»Přímý střet mezi NATO a Ruskem by se mohl rychle vyhrotit ve výměnu jaderných zbraní s katastrofálními následky,« uvádí se v jeho článku zveřejněném na webových stránkách ministerstva zahraničí.
Lavrov poznamenal, že pod heslem »strategické autonomie« Evropa buduje své vojenské kapacity, a to i v jaderné oblasti. Vyjádřil zvláštní znepokojení nad plány Paříže poskytnout »jaderný deštník« několika zemím EU a NATO a zdůraznil, že by to neposílilo bezpečnost ani Francie, ani zamýšlených příjemců takové pomoci.
Lavrov poznamenává, že Británie, Francie a Německo na svém setkání v Londýně 7. června předložily pět požadavků Ruska jako podmínky pro »spravedlivý a trvalý mír« na Ukrajině. Na základě tohoto souboru požadavků sjednocená Evropa navrhuje zahájit dialog s Moskvou.
»Všechny zkušenosti s vyjednáváním s Evropou jako součástí ‚kolektivního Západu‘ za posledních více než 20 let ukazují pouze na jednu věc. Vyjednávání s Ruskem jsou klamnou taktikou, diplomatickým krytím geopolitické expanze Západu a jeho institucí, především NATO a Evropské unie, na východ – směrem k ruským hranicím,« uvádí se v článku zveřejněném na webových stránkách ministerstva zahraničí.
Lavrov tvrdí, že příspěvek Evropy k rozdmýchávání ukrajinské krize je nepopiratelný. Jako příklad uvádí »oranžovou revoluci« v Kyjevě v roce 2004, podporu ukrajinského nacionalismu Západem, kupování politiků a stran a přepisování historie a vzdělávacích programů s cílem vytvořit na Ukrajině protiruskou oporu a distancovat zemi od Ruska.
Lavrov uvádí, že v roce 2013 Evropská unie odmítla ruskou nabídku kompromisu ohledně asociační dohody s Ukrajinou a poté, co Viktor Janukovyč požádal o odklad podpisu, podpořila pouliční nepokoje a následný převrat. Lavrov také obvinil Německo, Francii a Polsko z proradnosti, protože fakticky porušily záruky, které poskytly pro Janukovyčovu dohodu s opozicí.
Ministr zahraničí poznamenává, že Evropa podporovala nové úřady v Kyjevě a mlčela po tragédii z 2. května 2014 v Oděse, kdy byly upáleny desítky zastánců sblížení s Ruskem. Poukazuje na to, že Francie a Německo jakožto garanti minských dohod z roku 2015 v podstatě povzbuzovaly Kyjev k jejich sabotáži a později Angela Merkelová a François Hollande přiznali, že dohody nebyly zamýšleny k realizaci a měly pouze získat čas na posílení ukrajinských ozbrojených sil.
Podle Lavrova se Rusko pokusilo krizi vyřešit diplomatickou cestou, ale v lednu 2022 USA a NATO odmítly návrh Moskvy na uzavření právně závazných dohod o vzájemných bezpečnostních zárukách za aktivní účasti evropských členů aliance.
»Po zahájení speciální vojenské operace sjednocená Evropa podpořila postoj britského premiéra k narušení istanbulských rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. Výzva Borise Johnsona Kyjevu, aby ‚nic nepodepisoval a jen bojoval‘, už dávno zavřela dveře skutečné diplomacii,« uvádí se v článku.
Vyhrocená konfrontace mezi Východem a Západem
Sjednocená Evropa nadále sní o expanzi, má v úmyslu rozvíjet Ukrajinu a Moldavsko a zatáhnout Arménii do své oběžné dráhy. NATO se rozšířilo na východ a pohltilo Finsko a Švédsko. Ukrajina je vnímána jako »úderná síla« budoucích evropských ozbrojených sil, autonomních od USA a NATO.
Tato situace představuje vážná rizika pro globální bezpečnost, protože přímý střet mezi NATO a Ruskem by mohl rychle přerůst v jadernou přestřelku s katastrofálními následky.
Političtí a vojenští činitelé v Evropě navíc připisují Rusku agresivní plány, které se údajně neomezují pouze na Ukrajinu. Ruský prezident opakovaně prohlásil, že se jedná o nesmysl, provokaci a dezinformaci, jejímž cílem je vytáhnout z rozpočtu finanční prostředky na boj proti Rusku. A to není pozadí, na kterém lze vést smysluplná jednání o čemkoli.
Zveřejnění Lavrovova článku bylo na poslední chvíli zrušeno redakční radou Politico Europe.
(is)
KOLÁŽ – AI