Dámy a pánové, scházíme se v den vzniku samostatného Československého státu, který v meziválečném období patřil k nejvíce prosperujícím státům světa. Bohužel jeho vzestup násilně ukončila zrada západních spojenců, kteří nás v případě Británie ve své aroganci, a v případě Francie ve své zbabělosti, předhodili v září 1938 Hitlerovi potupnou Mnichovskou dohodou. Jednalo se o nás bez nás.
Takový byl vždy pohled západních států k nám, Slovanům. A i Mnichovskou dohodu němečtí nacisté pošlapali 15. března 1939 vstupem na naše zbylé území, když předtím donutili slovenskou reprezentaci, aby se od Československa odtrhla. Tyto dvě události považuji za jedny ze tří katastrof pro náš národ.
Nejhorší ovšem bylo, že nám tyto události a hlavně šest let v Protektorátu zničilo národní sebevědomí a nalomilo páteř.
Po válce jsme pokračovali v ohýbání páteře a poklonkování druhým směrem. Po roce 1968, kdy si mnozí mysleli, že budeme moci jít svou vlastní, Československou cestou, přišel další šok. Ale i tak jsme v době takzvané normalizace mohli mít atributy samostatného státu, to jest vlastní banky, vlastní farmaceutický průmysl, výživovou soběstačnost, vlastní, mnohdy velmi úspěšný průmysl (turbíny, cukrovary apod.).
Pak přišel Listopad 1989. Po původním vzepjetí se událo něco jako v den před 15. březnem 1939. Dědictví mužů 28. října bylo opět a to definitivně rozcupováno. Československo přestalo existovat, aniž by se občanů na to kdokoliv ptal.
A pak přišlo datum, které pokládám za třetí nejhorší v naší historii. Přistoupení do Evropské unie, které si po mediální masáži odhlasovali občané sami.
Postupně náš průmysl přecházel do cizích rukou, léky už se u nás nevyrábějí, nemáme své banky. Až na výjimky jsou ty nejdůležitější banky v rukách zahraničních vlastníků, kam také plynou dividendy. Stali jsme se montovnou a skladem zahraničních firem.
V současné době se jedná o zrušení posledního záchytného bodu pro jakous takous nezávislost, práva veta, kterým mohl jakkoliv malý stát hlasovat proti něčemu, co nebylo v jeho zájmu a co ohrožovalo jeho vlastní ekonomickou či faktickou bezpečnost.
Navíc naprosto nesmyslná politika Green dealu nám ničí náš už beztak vysokými cenami energií ohrožovaný průmysl, nebo spíše prosperující průmysl na našem území, patřící do rukou německých vlastníků (výroba automobilů se spalovacím motorem).
Zatím máme u nás relativní bezpečí bez hrozby islamistů. Ale i to se brzy podpisem migračního paktu, který podepsal ministr vnitra, změní a my budeme muset přijmout migranty, kteří představují takovou hrozbu, kterou vidíme realizovanou ve Francii, Německu, Švédsku a dalších zemích.
Já jsem nehlasoval pro vstup do EU, neboť jsem žil jako mladý nějakou dobu v západním zahraničí a věděl jsem, že pohled lidí z Británie nebo Francie a západního Německa je pohledem přezíravým. Většinou vtělený do slov, »jak to, že jste tak šikovný, když jste odněkud z východu«. Já jsem odpovídal, »právě proto, že jsem z Československa, tak jsem tak dobrý«.
Ale faktem je to, že západní koloniální země nutně ke své existenci potřebují nové kolonie a tou jsme se stali i my. Mnoho lidí se s tím smířilo. Ekonomická situace byla zatím celkem obstojná, nezaměstnanost nízká, cestování možné.
Ale to se teď postupně mění. Lidé si často šlapou po svém štěstí. V roce 1946, kdy ve volbách v českých zemích drtivě zvítězila KSČ, a při referendu o vstupu do EU, kdy jsme se zbavili své samostatnosti, a i nyní, kdy lidé nechodí volit v tak důležitých volbách jako jsou volby do EU. Pokud bude schváleno zrušení veta, tak se bude o všem, i co se bude týkat nás, hlasovat v Evropském parlamentu. Bohužel k volbám do EU chodí disciplinovaně voliči současné pětikoalice. A voliči ANO poslali do EU takové lidi, jejichž synonymem je komisařka Věra Jourová. Mnohdy europoslankyně za ANO hlasovaly vyloženě v příkrém rozporu s řečmi svého předsedy, vedenými u nás doma.
Snad jedinými, kdo hlasovali v EU pro zájmy České republiky a jejích občanů byli europoslanci zvolení za SPD. A naše koalice Aliance za nezávislost ČR je velice ráda, že jejím lídrem bude generálmajor Ing. Hynek Blaško, který se nikdy nezpronevěřil vůli českého lidu a hlasoval vždy v jeho prospěch.
Aliance bude mít na své kandidátní listině osobnosti, které vždy, i přes nenávist médií, obhajovaly vůli občanů, kterým není svoboda a prosperita národa lhostejná. I když během času vznikly mezi těmito osobnostmi různé rozpory a bohužel i nenávist, daly se dohromady, protože teď jde o přežití našeho národa. Když se loď potápí, všichni musí přiložit ruce k dílu. Takže na kandidátní listině bude i doktor Miroslav Sládek, který už v roce 1990 předpovídal, kam bude všechno směřovat, bude tam magistr Tomáš Vandas, který nikdy, i přes mnohá příkoří vedená proti němu režimem, neuhnul ze své cesty, a nyní je oblíbeným zastupitelem města Bíliny, budeme mít na kandidátní listině i jednoho z nejmladších kandidátů na tak významném místě, 28letého doktora Jana Sedláčka. Mnoho mladých lidí si začíná uvědomovat, kam to všechno spěje, a on bude jejich mluvčím. Tuto až nadlidskou práci realizovala doktorka Vladimíra Vítová, předsedkyně Aliance národních sil, spolu s Adamem Benjaminem Bartošem, předsedou Národní demokracie. Nesmím zapomenout ani na podnikatele Jiřího Janečka, který byl u zrodu veřejných protestů proti omezením v době Covidu před třemi lety. Nemohu z nedostatku času jmenovat všechny osobnosti, které se na kandidátní listině Aliance za nezávislost ČR objeví.
A co se týká strany, jejíž jsem předsedou, Rozumní? Původně jsme chtěli kandidovat sami, ale protože je doba, která si žádá jednotu, tak jsme se k Alianci přidali. V době své prezidentské kandidatury jsem již spolupracoval s Národní demokracií, se kterou jsme měli ty nejlepší zkušenosti. Na rozdíl od některých dalších mimoparlamentních stran, které většinou chtějí kandidovat samy, cítíme všichni povinnost spojit se v této těžké době pro blaho naší země a našeho lidu. Děkuji za pozornost.
Petr Hannig, předseda Rozumných
Diskuze je uzavřena.