Mnichov jako dávná minulost? Válka se strašně blíží – takové je varování z Václaváku

Varování před rozpoutáním nového světového válečného konfliktu rezonovalo dnes odpoledne na Václavském náměstí v Praze na akci, kterou pod názvem »Zachraňme naši budoucnost« uspořádaly Alternativa zdola, Ne základnám a další iniciativy. V rámci výročí Mnichovské dohody ze září 1938 zazněla i slova o tom, že »zrada je konstantou Západu«.

Konstatoval to hned v prvním vystoupení mítinku předseda strany DOMOV David Tygr Ploc. Kromě zrady v roce 1938 zmínil i rok 1968, kdy Československu Západ nepomohl, protože nechtěl jít do konfrontace se SSSR. »Museli jsme si počkat až do roku 1989. Ale tam začala další obrovská zrada. Mnozí si mysleli, že nám pomohl Západ. Jenže ve skutečnosti došlo u toho, čemu říkáme Sametová revoluce, k dohodnutému předání moci,« uvedl Ploc. Podle něj nastalo krátké nadechnutí, ovšem pak nás »Západ vtáhl do mocenských struktur – Severoatlantické aliance a do Evropské unie, pro niž existuje výstižnější název Čtvrtá říše. Nutí nás zbrojit, zakazuje, nařizuje, omezuje a buduje další – digitální – koncentrační tábor.«

Podle Ploce právě kvůli Západu začalo »ožebračování« naší země. »Mnohem horší je, že naši kolaboranti za nemalý peníz skáčou tak, jak Čtvrtá říše píská,« zlobil se Ploc.

Mnichovská dohoda byla podepsána 30. září 1938 Německem, Itálií, Velkou Británií a Francií. Československo k jednání nebylo přizváno a muselo přijmout odstoupení pohraničních oblastí s převážně německým obyvatelstvem nacistickému Německu. Dohoda měla zabránit válce v Evropě, místo toho však výrazně oslabila Československo a Hitlerovi otevřela cestu k jeho následnému rozbití. Mnichovská dohoda se proto stala jedním z nejvýraznějších symbolů politiky ústupků vůči nacistickému Německu.

Ředitel Institutu České levice Josef Skála označil Mnichov za memento, o němž jsme se domnívali, že se vztahuje k minulosti a nikdy se už nevrátí. »Teď ale stojíme na straně válečných bubnů a démonizace jistých národů,« upozornil Skála a nazval současný stav jako »přípravu na válku«.

Varoval, aby Česká republika nebyla vtažena do válečného konfliktu v cizím zájmu a navíc proti jaderné velmoci. »Pojďme žádat všelidové referendum na prostou otázku: zda smí nebo nesmí Česká republika do války v cizím zájmu, protože v našem zájmu není ani náhodou. Třeba se to nepodaří, ale zviditelní to samu podstatu dnešní situace,« domnívá se Skála.

Místopředseda KSČM Milan Krajča označil »Den zrady« za jeden z nejhorších dnů naší historie, který předznamenal tragická jména jako Terezín, Lidice, Ležáky, Javoříčko. »Musí to být memento, abychom nezapomněli, jak byla naše země potupena a co posléze následovalo,« řekl Krajča s tím, že současný režim se snaží přepisovat dějiny a všemocně z hrdinných bojovníků proti fašismu dělá ty, »před kterými by si mocipáni nejradši odplivli.«,

Jako příklad falzifikace historie zmínil květnové konání sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně. »To byla neuvěřitelná velká provokace,« kritizoval.

V tom na něj navázala statutární místopředsedkyně ČSSD Jana Volfová. »Padly tu desetitisíce vojáků, kterým jsme vděčni za to, že vůbec žijeme, a já rok od roku zjišťují, že všechno je úplně jinak, že nás osvobodil někdo jiný, i to, že možná by bylo lepší nebýt Čech, ale evropský občan,« porovnala Volfová.

»Tohle já nechci. Vím, že stojím i proti mladým, kteří si neuvědomují, co je válka a že se to strašně blíží. Válka je vůl, a pokud to vy mladí nepochopíte, jste taky volové,« dodala Volfová.

Předsedkyně Československého mírového fóra (ČSMF) Vladimíra Vítová na závěr upozornila, že zločinecký fašistický systém přinesl mnoho zla, ale takovým zlem jsou i stávající interpretace dějin. »Československo osvobodila sovětská Rudá armáda,« zdůraznila Vítová.

»V akademické obci podléháme absolutní lži, kterou kodifikoval Evropský parlament v roce 2019 v usnesení O změně historické paměti pro budoucnost Evropy,« zmínila Vítová »bohapustou lež«, která vykládá, že druhou světovou válku začali společně Němci i Rudá armáda.

(pk)

FOTO – iportaL24.cz/Petr Kojzar