Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti připadá každoročně na 27. ledna. Tento den připomíná osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau (Osvětim) Rudou armádou v roce 1945. V České republice byl tento den oficiálně ustanoven jako významný den v roce 2004.
Ráno 27. ledna 1945 se nepodobá žádnému jinému okamžiku války. Zima je těžká, všechno pokrývá sníh a vojáci Rudé armády postupují na místo, které ještě neumějí pojmenovat.
Vstoupí do Osvětimi a téměř instinktivně někteří lidé zvednou fotoaparát. Neexistuje žádný směr, žádný plán. Je tam jen šok z hrůzy – a potřeba ji zachytit. Fotoaparát nejen »nahrává«. Snaží se zachytit něco, co uniká logice.
Vstup do koncentračního tábora Auschwitz II-Birkenau vedl skrz to, co vězni nazývali »Brána smrti«. Osvětim byla významným železničním uzlem – výhodným místem, kam nacisté mohli přivážet Židy z celé Evropy.
Jaro 1940
- Himmler vydává rozkaz k založení tábora.
- Ceduli Arbeit Macht Frei vztyčili v červnu 1940 vězni se zámečnickými dovednostmi na nacistický rozkaz.
- Německé úřady v okupovaném Polsku deportovaly 728 polských vězňů z věznice v Tarnowě do Osvětimi. V tomto transportu byla malá skupina polských Židů.
- Osvětim 1 – Vytvořeno ze starých kasáren opuštěných dělostřelectvem polské armády.
První fotografie nejsou pořízeny proto, aby »promluvily« ke světu. Jsou pořízeny proto, aby přesvědčily ty, kteří tam jsou, že to, co vidí, je skutečné. Vojáci, kteří prošli zničenými městy a masovými hroby, stojí nehybně.
Podle výpočtů Franciszeka Pipera, historika osvětimského památníku, bylo do Osvětimi deportováno 1,3 milionu lidí a 1,1 milionu z nich zde bylo zavražděno. Přibližně 1 milion zavražděných byli Židé, spolu s téměř 75 000 Poláky, 21 000 Sinty a Romy, a zbylými 14 000 sovětskými válečnými zajatci a téměř 15 000 dalšími, které nacisté považovali za »méněcenné« nebo »nežádoucí« (včetně těch, kteří byli údajně homosexuálové, svědků Jehovových a lidí, které nacisté označovali za zločince).
Podzim 1941
- V Osvětimi I dochází k prvním plynování vězňů. Esesáci testují plyn Cyklon B zabitím 600 sovětských válečných zajatců a 250 dalších nemocných nebo slabých vězňů. Testování probíhá v provizorní plynové komoře ve sklepě bloku 11 v Osvětimi I.
- Vedení tábora zahajuje provoz první plynové komory v Osvětimi I.
Polsko, po 22. červenci 1944. ZDROJ – USHMM/ Instytut Pamieci Narodowej
Když na jaře 1943 byly uvedeny do provozu čtyři nová krematoria, měli esesáci v Auschwitzu k dispozici prakticky »továrny na smrt«. Poprvé v historii byli lidé vražděni a jejich těla pálena jako na běžícím pásu…
Osvobození…
Sovětská armáda vstupuje do Osvětimi, Birkenau a Monowitz a osvobozuje asi 7000 vězňů, z nichž většina je nemocná a umírá.
V polovině ledna 1945, když se sovětské síly blížily ke komplexu koncentračního tábora Auschwitz, začaly SS evakuovat Osvětim a jeho pobočky. Jednotky SS donutily téměř 60 000 vězňů pochodovat na západ z osvětimského koncentračního tábora. V dobách před začátkem těchto pochodů smrti byly v táborech zabity tisíce lidí. Osvětim-Březinka byla vražedným centrem v Osvětimi. Téměř všichni deportovaní, kteří do táborů dorazili, byli okamžitě posláni na smrt v plynových komorách. Odhaduje se, že SS a policie deportovaly do osvětimského komplexu v letech 1940 až 1945 nejméně 1,3 milionu lidí. Z těchto deportovaných táborové úřady zavraždily 1,1 milionu lidí, včetně přibližně jednoho milionu Židů.
Nacistické koncentrační tábory však byly také tábory otrocké práce ve službách velkých německých monopolů – IG Farben, Krupp, Siemens, AEG a dalších – které sehrály rozhodující roli ve vzestupu Hitlera a nacismu k moci. Tábory, kde bylo vykořisťování lidské práce dovedeno do extrému – až do smrti – a kde byli ti, kteří byli považováni za neschopné práce, krutě likvidováni.
Současné zamlčování…
Žádná kampaň lží a falšování dějin nikdy nemůže vymazat rozhodující roli Sovětského svazu a komunistů, kteří stáli v čele odboje a boje, jenž porazil nacistický fašismus za cenu nevýslovných obětí. To, vedle boje i ostatních Spojenců velké protihitlerovské koalice.
Ioannis Sideropulos
ZDROJE – Muzeum židovského dědictví – Živoucí památník holocaustu, Auschwitz.org, encyclopedia.ushmm.org