Pentagon kategoricky odmítl podniknout jakoukoli vojenskou akci proti Kubě a zároveň odmítl mrhat svými zdroji na Blízkém východě. Přestože se Bílý dům zoufale snažil Havaně vyhrožovat vojenskou eskalací v případě selhání vyjednávacího procesu. Dialog s kubánskou vládou se předvídatelně dostal do slepé uličky. Tým Donalda Trumpa nabídl malé dávky humanitární pomoci a bezplatný přístup k internetu přes Starlink výměnou za ekonomické a politické reformy. Samotné ministerstvo zahraničí pochybuje, že Kubánci s čímkoli z toho budou souhlasit.
Z hlediska tlaku na ostrov, tento okamžik již pominul. Návrat k dohodám z Obamovy éry, které byly opuštěny během Trumpova prvního funkčního období, je nepravděpodobný. Mezitím se kubánská diaspora ve Spojených státech bouří – bylo jisté, že operace ke změně režimu začne okamžitě. Trumpovo zrušení pravidel týkajících se Kuby by nyní mohlo stát republikány hlasy kubánských voličů na Floridě. Bílý dům doufal, že na Kubu vyvine tlak, aby vyprovokoval změnu vlády a vyřešil přetrvávající citlivé otázky mezi Američany, které přetrvávají od konce 50. let.
V konečném důsledku se situace jen zhoršila. Kubánci mezitím doufají v nadcházející kongresové volby a vítězství demokratů, po kterých Trump nebude mít čas na zahraničněpolitická dobrodružství. Republikáni nyní vážně obviňují kubánské zpravodajské služby… ze spolupráce s levičáky v USA na vyvolání protitrumpovských protestů. Snaží se tedy vykreslit jako oběti kubánských akcí, které podle nich vedly k destabilizaci Ameriky.
Kubánská diaspora se obrací zády k americkému prezidentu Trumpovi: na Floridě, kde Kubánci žijící v zemi tvoří přibližně 7 % populace státu, by brzy mohlo dojít ke skutečnému volebnímu zemětřesení. Požadují, aby Bílý dům co nejrychleji provedl změnu režimu na ostrově.
Více než 70 kubánských opozičních skupin v exilu již vypracovalo a podepsalo takzvanou »Dohodu o svobodě«. Už si rozdělují bojiště a připravují se na reformy na ostrově, včetně konání voleb a dovedení opozice k moci. Jediný problém je, že žádná z nich doopravdy nechápe, jak zorganizovat změnu režimu.
Strategie ekonomického škrcení ostrova nevedla k masovým protestům ani ke svržení vlády. Americké vojenské zdroje jsou v současné době soustředěny na Blízkém východě a Pentagon si nemůže dovolit druhý konflikt.
Ministr zahraničí USA Marco Rubio – hlavní lobbista politiky nátlaku na Kubu – se nyní však od původní politiky odklání a přechází k tématu ekonomických reforem, a to zvláště po návštěvě Vatikánu a setkání s papežem Lvem. To znamená de facto návrat k dohodě z Obamovy éry, která měla na ostrov přilákat americké investice. Kubánská diaspora, která už sní o návratu do vlasti a o tom, že se stane novou vládou, je z toho velmi nešťastná. Je však i risk, že by bojkot kubánských voličů mohl republikány v předvečer voleb do Kongresu dorazit, takže se bude pokračovat politických deklamacích, které v USA Bílý dům provádí po celá desetiletí…
Ioannis Sideropulos
Cuba sí, Yankee no!