Zemědělské organizace sedmi evropských zemí vyzvaly Dánsko, které předseda Radě EU, aby se zasadilo o stažení návrhu evropského zemědělského rozpočtu i zemědělské politiky na období 2028 až 2034 a trvalo na jeho přepracování. Navržené změny podle nich povedou k likvidaci evropského zemědělství.
Evropská komise zveřejnila návrh evropského zemědělského rozpočtu a zemědělské politiky na dalších sedm let v polovině července. Navrhované výdaje na zemědělství jsou o 22 procent nižší oproti současnému období a po započtení inflace to je dokonce o 45 až 50 procent méně, varuje Agrární komora ČR v tiskovém prohlášení. Od toho se odvíjí i zásadní změny v agrární politice, které zahrnují zrušení dosavadního dvoupilířového systému, podle něhož peníze dosud směřují na investice nebo jsou vázané na plochu či počet chovaných zvířat. Podle Agrární komoryreforma povede k likvidaci evropského zemědělství, které se tak zhroutí jako »domeček z karet«.
»Evropská komise rozhodla o tak zásadních změnách bez dohody s odbornou veřejností nebo provedení dopadové studie, což považujeme za nepřijatelné. Svým rozhodnutím ovlivní, jak bude vypadat zemědělství a vůbec produkce potravin v Evropě nejen na dalších sedm let, ale i na další desetiletí, protože sektor se z tak radikálních zásahů hned tak nevzpamatuje. Za takto nastavených podmínek nebude nadále možné v Evropě produkovat kvalitní potraviny, což povede k dalšímu oslabení naší potravinové bezpečnosti,« varoval prezident Agrární komory Jan Doležal. Nelze podle něj vyloučit, že mezinárodní protestní akce zemědělců v Bruselu budou pokračovat.
Levnější ale méně kvalitní potraviny ze třetích zemí
Agrární organizace ze sedmi zemí se nyní obrátily na Radu Evropské unie, které předsedá Dánsko, aby usilovala o stažení návrhů, které rozhodnou o budoucnosti zemědělství v Evropě. Kromě Agrární komory ČR společnou výzvu podpořily Slovenská polnohospodářská a potravinářská komora, polská Národní rada zemědělských komor, maďarská Národní agrární komora, maďarský svaz Magosz, lotyšská Zemnieku Saeima, Chorvatská zemědělská komora a dále rumunské organizace jako asociace farmářů Asociatia Forta Fermierilor, Romania Proagro, svaz zelinářských družstev UNCSV a sdružení zemědělských výrobců LAPAR. Připojení zvažují i profesní uskupení z dalších zemí.
Organizace se obávají, že razantní změny skokově prodraží produkci potravin v Evropě. Evropská komise totiž nadále trvá na svých environmentálních ambicích, i když se rozhodla snížit objem peněz směřujících mimo jiné na kompenzování podmínek pro zemědělské hospodaření, které jsou přísnější než ve třetích zemích. Pokud se zvýšené náklady na výrobu potravin promítnou do cen, hrozí, že si je evropští zákazníci nebudou moci dovolit. »Ovoce, zelenina, pečivo, maso nebo mléko vyprodukované za tak náročných a tím i nákladných podmínek, že za ně evropští spotřebitelé nebudou schopní zaplatit a nebude důvod je v Evropě vyrábět,« tvrdí zemědělci. Zákazníci tak budou muset dát přednost dovozům z ciziny. Tyto potraviny ze třetích zemí sice mohou být levnější, ale nebudu vyrobeny v souladu s vysokými produkčními standardy, budou méně kvalitní a s vyšší uhlíkovou stopou. »Evropská komise tím tedy nepřímo podpoří nešetrné metody hospodaření ve třetích zemích jako Ukrajina, severní Afrika nebo Jižní Amerika, což je v rozporu s jejími vlastními cíli,« stojí ve společném prohlášení skupiny evropských zemědělců.
(jad)