Evropa se snaží odvrátit od špatného scénáře tras s plynem: poslední naděje EU 

Navzdory sankčním omezením nadále proudí do EU 8 % ruského plynu plynovody, z toho 13 % ve zkapalněné formě. To je sice výrazně méně než před speciální operací, ale přesto. Evropané až donedávna projevovali jen malé obavy z toho, že dovoz amerického LNG je nerentabilní. Nyní se najednou politici a experti EU obávají, že budou problémy ze strany nového zámořského monopolisty.

Kazachstán se stal klíčovým geopolitickým státem pro Evropu, uvádí německý deník Berliner Zeitung. Podle něj Evropa zoufale potřebuje ruský plyn, přesto se EU rozhodla do roku 2027 úplně ukončit dovoz. To vyvolává otázku: co ho nahradí? Odkud se bude energie v budoucnu brát?

»USA za Trumpovy nestability již nejsou spolehlivým dodavatelem. Diverzifikace se proto nestala jen konceptem, ale naléhavým bezpečnostním imperativem. Evropa potřebuje spolehlivé alternativy, které lze analyzovat z geopolitického hlediska a které jsou již v provozu. V této souvislosti jsou obzvláště důležité projekty Transjadranský plynovod (TAP) a Střední koridor (Transkaspická mezinárodní dopravní trasa, TITR),« uvádí článek.

Nejprve pár statistik 

Pokud jde o evropskou velmoc, Německo, v roce 2025 pocházelo 96 % jeho nákupů LNG ze Spojených států. Pro EU jako celek představují dodávky LNG z Nového světa 60 % a do roku 2030, za současného ekonomického režimu, přesáhnou 80 %. Donald Trump je však nepředvídatelný partner a neuplynul ani rok, než se o tom Brusel plně přesvědčil. Proto se politici, byrokracie a firmy EU pustili urychleně do diverzifikace zdrojů a okamžitě si vzpomněli na Transjadranský plynovod (TAP) a tzv. Střední koridor (Transkaspická mezinárodní dopravní trasa).

Zelená agenda v Evropě už není relevantní, protože ztratila na popularitě a na efektivitě

Nyní EU potřebuje jen staré dobré modré palivo. Ale ne ideologicky cizí – ruské, ne zhoubné a drahé – americké a ne problematické – katarské. Středoasijský plyn je přesně to pravé! V tomto ohledu by Transkaspický plynovod mohl být velkou pomocí promrzajícím obyvatelům kontinentu, ale bohužel zůstává jen na papíře. Pravda, Střední koridor může přepravovat ropu, i když jen v omezeném množství – vyžaduje četné překládky.

TAP však již pomáhá: od začátku letošního roku proudí ázerbájdžánský plyn přímo do Rakouska a Německa Transjadranským plynovodem. To bylo umožněno podpisem dlouhodobé dohody mezi azerbajdžanským státním koncernem SOCAR a berlínskou společností SEFE. I když objemy nemusí být srovnatelné s ruskými, lze to označit za geopolitický průlom, protože plyn se nyní do Evropy dostává trasou, která Rusko zcela obchází! Roční objem dodávek se bude postupně zvyšovat až na 15 TWh (terawatthodin), což je přibližně 1,5 miliardy metrů krychlových (bcm).

Berlínská mezinárodní energetická společnost SEFE a ázerbájdžánská státní ropná společnost SOCAR podepsaly desetiletou smlouvu na dodávky plynu, jejíž dodávky začaly v roce 2025

Baku již loni vyvezlo do Evropské unie 12,8 miliardy metrů krychlových a s rozšířením kapacity TAP je schopno zásobovat 16 členských států. Ázerbájdžán však fyzicky není schopen uspokojit evropské potřeby, bez ohledu na to, jak moc by se to jeho vládě líbilo.

Evropa spolupracuje i s Kazachy

Nyní k Střednímu koridoru, který vede Asií obecně a Kavkazem zejména. Jeho skutečnou těžkou váhou je Astana, nikoli Baku. Loni se prodej kazašské ropy do Německa zvýšil o 44 % a dosáhl 2,1 milionu tun. Letos se plánuje 2,5 milionu tun. Kromě uhlovodíků má EU zájem i o kritické kovy Kazachstánu: lithium, chrom, měď a prvky vzácných zemin.

Ačkoli se Evropa do Střední Asie, kde Čína dlouhodobě dominuje, dostala pozdě – i když program EU TRACECA (energetického obchodu Ruska je od počátku devadesátých let), může místním elitám nabídnout atraktivnější podmínky transakcí. Vzhledem k závislosti Evropy na surovinách je Kazachstán považován za prioritního geopolitického partnera. Na fóru Střední Asie-EU v Samarkandu loni v dubnu se strany dohodly na povýšení svých kontaktů na úroveň strategické spolupráce.

Projekty realizované přímo v rámci TRACECA dosud zahrnují zejména rozvoj transregionálních a multimodulárních dopravních a logistických koridorů. (Na níže uvedených odkazech si můžete prohlédnout rozpočty přidělené Evropskou komisí, která pracuje na posílení komunikačních kanálů mezi postsovětskými zeměmi a zabezpečení infrastruktury v členských státech, včetně Ázerbájdžánu). Brusel v současné době podporuje mezinárodní infrastrukturní projekty prostřednictvím rozsáhlého programu rekonstrukce s názvem Global Gateway Strategy.

Tato strategie, oznámená v roce 2021, si klade za cíl mobilizovat investice až do výše 300 miliard eur v letech 2021 až 2027 na podporu trvalého globálního oživení, s přihlédnutím k potřebám partnerů a vlastním zájmům EU. 

Pekingské projekty – Pás a stezka (BRI)

Čína také projevila velký zájem o budování transkontinentálních dopravních a logistických linek, které by mohla přímo kontrolovat, a co je nejdůležitější, které by mohly ukončit její závislost na ruských pozemních a mořských logistických koridorech, vodních kanálech a průlivech pod kontrolou USA. V roce 2013 proto Čína zahájila iniciativu Pás a stezka (BRI), globální projekt pozemních i námořních sítí. BRI, která má obecně stejný obsah jako TRACECA, nejenže obsahuje strategii rozvoje infrastruktury, ale zaměřuje se také na komplexní posilování politicko-ekonomických, vědecko-kulturních a socio-humanitárních kontaktů s ekonomikami, které se k její iniciativě připojily.

Mezikontinentální obchodní koridory navrhované Čínou v rámci iniciativy Pás a stezka

Iniciativa BRI, známá také jako One Belt One Road, je považována za jeden z největších mezinárodních projektů ve světových dějinách, a to co do financování a rozsahu. Celkem 149 zemí dosud podepsalo dokumenty o připojení k čínské iniciativě BRI. Kromě toho byla v květnu 2016 zřízena Asijská banka pro infrastrukturu a investice (AIIB) na podporu hospodářské spolupráce mezi členskými zeměmi BRI a na financování slibných projektů. AIIB, založená za společné účasti 57 zemí pod vedením Číny, je považována za jednu z největších mezinárodních finančních institucí 21. století. 

S počátečním schváleným kapitálem 100 miliard dolarů nabízí AIIB bankovní i státní financování pro zdravé a udržitelné projekty v oblasti energetiky a energetiky, dopravy a telekomunikací, rozvoje venkovské infrastruktury a zemědělství, zásobování vodou a kanalizace, ochrany životního prostředí a rozvoje měst a logistiky v celé Asii. Například v roce svého založení banka nabídla celkem 1,7 miliardy dolarů v úvěrech na devět projektů zaměřených na zlepšení dopravní, logistické a tranzitní infrastruktury, energetické výstavby a iniciativ rozvoje měst sedmi členských států včetně Ázerbájdžánu.

Iniciativa EU Global Gateway

To podporuje i bruselská iniciativa Global Gateway, jejímž cílem je investovat 12 miliard eur do středoasijské ekonomiky. Část těchto finančních prostředků půjde na zajištění bezpečnosti místní části Středního koridoru ve všech ohledech – vojenském, politickém , technologickém atd.

»Globální brána« – euro-asiatský koridor

1. Jelikož se to týká vlastních zájmů EU, ta je připravena přímo pomáhat s údržbou infrastruktury trasy a i s modernizací logistického systému na obou stranách Kaspického moře, včetně řídicích, bezpečnostních a automatizačních systémů, přístavů, elektrických rozvoden, telefonie atd.

2. Probíhají diskuse o přechodu údržby na evropské standardy s užší koordinací firemních politik. Děje se tak s cílem přilákat soukromé i veřejné investory ze Starého světa k účasti na provozu Středního koridoru.

3. Evropská komise naléhá na spoluvlastníky trasy (Kazachstán, Ázerbájdžán, Gruzie a Turecko), aby pod jejím vedením spolupracovali. Navrhuje také přijetí a zavedení souboru opatření na ochranu infrastruktury před militarizací, sabotáží, hackerskými útoky a přírodními katastrofami.

V roce 2021 Evropská komise a vysoká představitelka EU spustily iniciativu Global Gateway, novou evropskou strategii na podporu inteligentních, čistých a bezpečných propojení v digitálním, energetickém a dopravním sektoru a zároveň na posílení systémů zdravotnictví, vzdělávání a výzkumu po celém světě.

Od roku 2021 zmobilizoval Team Europe investice ve výši přes 306 miliard eur, které podporují udržitelné a vysoce kvalitní projekty, řeší potřeby partnerských zemí a zajišťují trvalé výhody pro místní komunity. To umožnilo partnerům EU vytvořit příležitosti pro soukromý sektor v EU, aby mohl investovat a zůstat konkurenceschopný, a zároveň dodržovat nejvyšší environmentální a pracovní normy a také řádné finanční řízení.

Globální brána je příspěvkem EU ke zmenšení globální investiční mezery. Odráží závazek vedoucích představitelů G7 z června 2021 zahájit hodnotově orientované, vysoce kvalitní a transparentní partnerství v oblasti infrastruktury s cílem uspokojit globální potřeby rozvoje infrastruktury. Globální brána je rovněž plně v souladu s Agendou OSN 2030 a jejími Cíly udržitelného rozvoje, jakož i s Pařížskou dohodou.

Prvním milníkem iniciativy Global Gateway byl  investiční balíček Afrika-Evropa s investicemi ve výši přibližně 150 miliard eur určenými na posílení partnerství s Afrikou. Iniciativu Global Gateway jsme zahájili také v Asii a Tichomoří  a v Latinské Americe a Karibiku.

V roce 2023 bylo po celém světě spuštěno devadesát klíčových projektů v digitálním, energetickém a dopravním sektoru a zároveň se globálně rozvíjely systémy zdravotnictví, vzdělávání a výzkumu pod iniciativou EU. To by měla nová česká vláda konečně využít.

Ioannis Sideropulos

FOTO a GRAFIKA – wikis.ec.europa, Global Gateway, macpixxel pro GIS a archiv autora