Češi platí za elektřinu nejvíce v celé EU, ukazuje přepočet podle kupní síly

Ceny elektřiny pro domácnosti zůstaly v České republice v prvním pololetí letošního roku podle standardu kupní síly (PPS) nejvyšší z celé Evropské unie. Uvedl to dnes unijní statistický úřad Eurostat. Přepočet pomocí PPS – tedy uměle vytvořené měnové jednotky, která zohledňuje rozdíly v kupní síle mezi jednotlivými zeměmi – ukazuje, kolik elektřina reálně »stojí« obyvatele po zohlednění jejich životních nákladů a příjmů.

Podle Eurostatu dosáhly ceny elektřiny v Česku v prvním pololetí 2025 hodnoty 39,16 PPS za 100 kWh, což je nejvyšší hodnota v celé EU. Následuje Polsko (34,96 PPS) a Itálie (34,40 PPS). Na opačném konci žebříčku je Malta (13,68 PPS), Maďarsko (15,01 PPS) a Finsko (18,70 PPS).

Průměrná cena elektřiny v EU mírně klesla

V prvním pololetí roku 2025 činila průměrná cena elektrické energie pro domácnosti v EU 28,72 eur za 100 kWh, což představuje pokles o 0,5 % oproti 28,87 eur ve druhém pololetí 2024.

Základní ceny bez daní sice klesly, ale celková účtovaná cena pro spotřebitele zůstala téměř beze změny. Důvodem je růst daní a příspěvků, jejichž podíl vzrostl z 24,7 % na 27,6 % celkové částky.

Rozdíly mezi státy zůstávají výrazné

Rozpětí mezi členskými zeměmi je značné:

• Nejdražší elektřina byla v Německu (38,35 eur), Belgii (35,71 eur) a Dánsku (34,85 eur).
• Nejlevnější tarify nabízelo Maďarsko (10,40 eur), Malta (12,44 eur) a Bulharsko (13,00 eur).

Po přepočtu na kupní sílu se ovšem pořadí mění – právě v Česku, Polsku a Itálii vychází elektřina nejdráže, zatímco Malta a Maďarsko zůstávají nejvýhodnější.

U firemních odběratelů v EU se průměrná cena snížila z 19,41 na 19,02 eur za 100 kWh. Vývoj byl ale nerovnoměrný – zatímco některé státy zaznamenaly mírné zlevnění, jiné čelily růstu cen kvůli změnám v daních či poplatcích.

Česko nadále mezi zeměmi s největší zátěží domácností

Podle analytiků zůstává Česká republika zemí, kde jsou náklady na energie pro domácnosti jedny z nejvyšších nejen nominálně, ale i ve vztahu k životní úrovni obyvatel. Ačkoli ceny na velkoobchodních trzích stabilizovaly, konečné účty spotřebitelů stále výrazně ovlivňují daně, poplatky a nedostatečná konkurence v distribuci.

Eurostat zároveň připomíná, že současné hodnoty jsou stále vyšší než před energetickou krizí, která odstartovala v roce 2022.

(pk)