Analýza: Dominance dolaru končí, Evropa získává rekordní přílivy kapitálu

Data z konce roku 2025 a začátku roku 2026 naznačují výrazný posun v globálních investičních tocích s výrazným odklonem od amerických aktiv směrem k evropským trhům, což naznačuje potenciální, i když postupný, pokles absolutní dominance dolaru. Přestože americký dolar zůstává hlavní světovou měnou, jeho podíl na rezervách klesl na zhruba 57–58 % a investoři stále více usilují o diverzifikaci.

Dolar opět klesá vůči euru a juanu, a to právě v době, kdy se evropští a čínští lídři snaží posílit globální roli svých měn a využívají rostoucích pochybností o dolaru. Zdá se, že nejnovější změny směnných kurzů se odehrávají podle přání všech stran, zejména Washingtonu.

Se svátky lunárního Nového roku prudce vzrostl čínský jüan v zahraničí na nejvyšší úroveň vůči dolaru za téměř tři roky. Od začátku loňského roku dolar ztratil vůči renminbi 6 %. (pozn. renminbi – »lidová měna«; symbol: ¥ ; kód ISO: CNY ; zkratka: RMB) je oficiální měna Číny).

To není kolaps. To je postupný, ale měřitelný posun. S oslabováním dolaru a ztrátou absolutního primátu amerických akcií se investoři obracejí k Evropě, rozvíjejícím se trhům a zlatu. Mezitím čínský prezident 1. února otevřel novou kartu uprostřed záplavy obchodních návštěv na nejvyšší úrovni a výzev k »rovnoprávnému, multipolárnímu světu«: pevně zopakoval touhu Pekingu po »silné měně« používané ve větším měřítku v globálním obchodu, financích a světových rezervách.

Zdá se, že oba regiony po roce agresivní a rušivé diplomacie a obchodní politiky USA cítí, že globální investoři přehodnocují drtivou dominanci dolaru ve světových financích – a nyní se zdá být vhodná chvíle k akci.

Globální investiční krajina se přeskupuje – a monopol USA se poprvé po letech zdá být méně zřejmý.

Rekordní příliv do Evropy

Patnáctiprocentní nárůst eura vůči dolaru za stejné období je ještě výraznější, jelikož směnný kurz se drží nad pětiletým maximem nad 1,20 USD dosaženým minulý měsíc.
Tyto kroky jsou v souladu s nedávnými prohlášeními lídrů v obou oblastech.

Teprve v polovině února zdroje z Evropské centrální banky uvedly, že ECB plánuje podpořit svou dlouhodobou výzvu k »globálnímu euru« tím, že bude pracovat na rozšíření likvidity eura do více zemí, čímž se zlevní a usnadní používání eura v zahraničí a posílí se mezinárodní role měny.

Přesně předd týdnem pak šéf rakouské centrální banky Martin Kocher prohlásil, že ECB se musí připravit na velkou změnu. »Vidíme větší zájem o euro ze strany protějšků a myslím si, že to je jeden z důvodů, proč pozorujeme určité zhodnocování eura, proč se euro stává bezpečnějším přístavem,« uvádí Reuters.

Evropské akcie zaznamenávají nejvyšší měsíční příliv kapitálu ve své historii. Dva po sobě jdoucí týdny přinesly do evropských fondů přibližně 10 miliard dolarů, zatímco index Stoxx Europe 600 je na historických maximech.

Zájem se neomezuje pouze na kontinentální Evropu. Indexy ve Spojeném království, Francii a Španělsku také dosahují rekordních maxim, protože investoři hledají investice do odvětví, která v předchozích letech zaostávala: banky, suroviny, průmysl a obrana.

Tento posun odráží dva klíčové faktory:

• Ocenění: Index Stoxx Europe 600 se obchoduje s poměrem ceny k zisku (P/E) okolo 18,3, oproti 27,7 u indexu S&P 500.
• Odvětvová diverzifikace: Evropa má menší závislost na velkých technologických společnostech, které dominovaly růstu umělé inteligence. Vzhledem k rostoucím obavám z potenciální bubliny umělé inteligence zvýhodňuje evropské trhy posun směrem k akciím »staré ekonomiky«.

Německá sázka

Německo hraje katalytickou roli. Jeho program výdajů na obranu a infrastrukturu v hodnotě 1 trilionu eur do roku 2035 mění průmyslovou dynamiku největší evropské ekonomiky.

Nárůst objednávek v továrnách a zvýšení hodnoty německých akcií mezinárodními společnostmi zdůrazňují, že fiskální stimul se začíná projevovat i v reálné ekonomice.

Akcie obranných společností, které již v roce 2025 zaznamenaly silný výkon, v roce 2026 nadále rostou, což posiluje narativ o Evropě, která strategicky modernizuje své průmyslové a geopolitické postavení.

Mírná dedolarizace

Zároveň dolar ztrácí část své síly. Index dolaru klesl od začátku roku přibližně o 8 %. Podíl americké měny na globálních devizových rezervách klesl na 57 % z 64 % v roce 2017.

Tento trend nepředstavuje kolaps. Dolar zůstává dominantní rezervní měnou a pokrývá více než 90 % globálních devizových transakcí.

Centrální banky však diverzifikují své rezervy a výrazně zvyšují své zásoby zlata, které nyní tvoří přibližně 25 % jejich rezerv.

Proměna dolaru ve zbraň sankcí po ruské invazi na Ukrajinu, obavy ohledně fiskální cesty USA a politická nejistota tuto tichou diverzifikaci urychlily.

Rozvíjející se trhy v centru pozornosti

Fondy nemíří jen do Evropy. Na konci roku 2025 přilákaly fondy rozvíjejících se trhů za dva měsíce téměř 71 miliard dolarů, což překročilo příliv do amerických akcií. Prognózy růstu zisků rozvíjejících se trhů letos přesáhnou 29 %, což je více než dvojnásobek oproti USA. Klesající inflace v mnoha zemích a možnost snížení úrokových sazeb dále posilují investiční narativ.

Role zlata

Zlato se stává největším příjemcem trendu diverzifikace. Zvýšení jeho podílu v portfoliích – byť jen o půl procentního bodu – by mohlo v nadcházejících letech vést k výraznému nárůstu cen, jak odhadují velké investiční společnosti. Růst ceny drahého kovu neodráží paniku, ale přehodnocení role dolaru jakožto konečného »bezpečného přístavu«.

Co se skutečně mění

Toto není »konec americké dominance«. Americká ekonomika zůstává nejlikvidnější a nejhlubší na světě a dolar nemá žádného přímého konkurenta. Mění se intenzita závislosti. »Nadměrná privilegia« USA – schopnost financovat deficity s nízkými náklady díky globální poptávce po dolarech – mohou být omezená. Výnos, který investoři požadují u dlouhodobých amerických dluhopisů, se již ve srovnání s úrovněmi z roku 2023 výrazně zvýšil.

Obraz, který se nyní rýsuje, není žádným velkolepým rozkolem, ale postupným obnovením rovnováhy. Investoři USA neopouštějí. Prostě je přestávají považovat za jedinou možnost.

Nová rovnováha – země BRICS

Po patnácti letech nadprůměrné výkonnosti Ameriky by rok 2026 mohl znamenat začátek multipolárního období na trzích.

Evropa těží z atraktivních ocenění a fiskálních stimulů. Rozvíjející se trhy těží z klesající inflace. Zlato znovu získává strategickou roli. Dolar se nehroutí. Zdá se však, že éra jeho nesporné nadvlády ustupuje světu, kde diverzifikace není jen strategickou volbou – je to nutnost:

• Nedávné geopolitické napětí a hospodářská politika katalyzovaly pokles dominance amerického dolaru a vyvolaly otázky o jeho dlouhodobé životaschopnosti jakožto primární světové rezervní měny.
• Strukturální zranitelnosti spojené s hegemonií amerického dolaru podtrhují složitost řízení globální likvidity a udržování důvěry uprostřed rostoucího veřejného dluhu a fiskálních deficitů.
• Snahy zemí BRICS o vytvoření alternativních platebních mechanismů zdůrazňují rostoucí kolektivní odpor proti geopolitickému zneužívání dolaru a jeho důsledkům pro globální finanční suverenitu.
• Koncept multipolárních uzlů rezervních měn nabízí slibný rámec pro vyváženější mezinárodní měnový řád.

Praktickou alternativou k systému amerického dolaru jsou měnové uzly politicky neutrálních, stabilních a diverzifikovaných měn. Na rozdíl od jednotlivých substitutů budou tyto uzly nabízet skutečnou likviditu a geopolitickou neutralitu a podpoří odolný, multipolární mezinárodní měnový řád.

Kombinovaný nominální HDP 11 zemí BRICS dosáhl v roce 2024 výše 30 trilionů dolarů, což představuje přibližně 30 % světového HDP a 25 % světového obchodu. Obchod v rámci BRICS, který činí přibližně 1 trilion dolarů, je stále malý, ale roste. Rozšířená skupina BRICS dohromady představuje podstatných 40 % světové ekonomiky.

Ioannis Sideropulos