Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) loni hradila zdravotní péči téměř dvou tisícovkám svých klientů do 18 let v souvislosti s užíváním návykových látek. V téměř polovině případů se přitom jednalo o nadměrnou konzumaci alkoholu. Za posledních pět let tak počet dětí a mladistvých, kteří byli léčeni kvůli závislosti na alkoholu či jiných návykových látkách, vzrostl téměř o pětinu.
Situace není příznivá ani u dospělých, se závislostmi se vloni léčilo téměř 50 tisíc klientů VZP. Vyplývá to z dat naší největší zdravotní pojišťovny, která analýzu vydala u příležitosti zítřejšího Mezinárodního dne proti zneužívání drog.
Na léčbu různých typů závislostí loni VZP vydala 1,5 miliardy korun, o 190 milionů více než v předcházejícím roce. Téměř dvě třetiny nákladů tvořila právě léčba závislosti na alkoholu. Konkrétně na tuto léčbu naše největší zdravotní pojišťovna loni vydala téměř 952 milionů korun, což byly skoro dvě třetiny nákladů na léčbu závislostí na všech drogách. Na náklady největší zdravotní pojišťovny, která má 5,9 milionu klientů, se léčilo téměř 27.000 dospělých a 870 dětí. Se závislostí na drogách včetně tabáku a alkoholu to dohromady bylo přes 47.500 dospělých a téměř 2100 dětí.
»Za posledních pět let počet dětí a mladistvých, kteří byli léčeni kvůli závislosti na alkoholu či jiných návykových látkách, vzrostl téměř o pětinu,« uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová. Po alkoholu je u dětí nejčastější užívání pervitinu, marihuany nebo kombinace více drog.
Dlouhodobá nadměrná konzumace alkoholu či ostatních drog způsobuje podle odborníků poškození jater, mozku a další chronická onemocnění. Také ovlivňuje duševní zdraví lidí, kteří upadají do depresí a potýkají se s úzkostmi.
Důležitým prvkem v boji proti návykovým látkám je prevence
Závislí na alkoholu umírají podle letošní Zprávy o závislostech v ČR průměrně o 24 let dříve než běžná populace, téměř 83 procent z nich ve věku do 64 let. Nejčastějšími důvody jsou tzv. vnější příčiny (24 %), jde zejména o náhodná poranění (13 %) a sebevraždy (6 %), a dále onemocnění jater (18 %), nemoci oběhové soustavy (15 %) a zhoubné novotvary (7 %). »Rostoucí počet pacientů, kteří museli být ošetřeni z důvodu intoxikace nebo závažné duševní poruchy spojené s dlouhodobým užíváním návykových látek, zejména alkoholu, tedy představuje závažný problém, který ovlivňuje jednotlivce i celou společnost. Závislosti u dětí a dospívajících jsou obzvláště alarmující, protože mohou ovlivnit jejich vývoj a budoucí život,« uvedla Plívová.
Ve spotřebě alkoholu na hlavu, která loni činila 6,9 litru, je Česko mezi nejhoršími na světě. Rizikové pití přiznává přes osm procent lidí, mezi muži každý desátý. V pěti letech má podle průzkumu Národního institutu SYRI zkušenost s alkoholem čtvrtina dětí.
»Jedním z hlavních důvodů je snadný přístup mladistvých k alkoholickým nápojům. Ať už třeba prostřednictvím rodiny, přátel, nebo obchodů, které v mnoha případech nedodržují věkové omezení, a děti tak často mají možnost se k alkoholu dostat bez větších obtíží,« uvedla Plívová. Další příčinou může být nedostatečné vzdělání o rizicích spojených s konzumací alkoholu.
Odborníci upozorňují, že klíčovým prvkem v boji proti návykovým látkám je prevence. »Jedním z nejdůležitějších aspektů je zvýšení povědomí o rizicích spojených s konzumací alkoholu prostřednictvím vzdělávacích programů a kampaní. V neposlední řadě je efektivní prevencí také podpora zdravého životního stylu,« dodala Plívová.
(jad)