Podle údajů Národního programu prevence sebevražd a Německé akademie pro prevenci sebevražd si v loňském roce v Německu vzalo život celkem 11 334 lidí. To je o 962 sebevražd více než v předchozím roce, což představuje nárůst o 9,3 %. Počet sebevražd tak dosáhl nejvyšší úrovně od roku 1998.
Po dlouhém období poklesu se trend v roce 2020 obrátil a počet sebevražd se za následujících pět let zvýšil přibližně o 23 %. Muži stále tvoří 69,2 % všech případů. Rozdíl mezi pohlavími se však postupně zmenšuje. Od roku 2020 vzrostl počet sebevražd žen o 54 %, zatímco u mužů činil nárůst 13 %.
Statistiky rovněž ukazují, že přibývá sebevražd ve starších věkových skupinách, stejně jako případů asistovaných sebevražd. Téměř polovina sebevražd zaznamenaných v roce 2025 se týkala lidí ve věku 65 let a více.
Zvýšené riziko u starších žen
Asistované sebevraždy nejsou v celostátních statistikách evidovány samostatně. Obě organizace se však domnívají, že rostoucí využívání tohoto postupu může přispívat k nárůstu počtu případů mezi ženami. Zároveň vyzývají k vytvoření jednotného registračního systému na spolkové úrovni.
Německá akademie pro prevenci sebevražd označuje tento vývoj za »varovný signál« a požaduje posílení preventivních opatření. Zdůrazňuje, že lidé, kteří uvažují o ukončení svého života, by měli mít rychlý a snadný přístup k pomoci, a to jak prostřednictvím zdravotnických služeb, tak poradenských institucí a místních podpůrných sítí.
Zvláště znepokojivý je nárůst sebevražd mezi staršími ženami. Podle odborníků jde o skupinu, která je stále více ohrožena a pro kterou je nutné zajistit cílené a snadno dostupné podpůrné služby.
Globální míra sebevražednosti se v letech 1990 až 2021 snížila téměř o 30 %. Vyplývá to z údajů Světové zdravotnické organizace (WHO), které byly zveřejněny v létě 2025. Cílem WHO je do roku 2030 snížit míru sebevražednosti o jednu třetinu. Lidé, kteří mají sebevražedné myšlenky, by měli včas vyhledat pomoc odborníků na duševní zdraví.
(is)