České zdravotnictví bývá terčem kritiky kvůli nedostatku lékařů, dlouhým čekacím dobám nebo přetíženým nemocnicím. Nový průzkum ale ukazuje překvapivě pozitivní obraz. Češi jsou se svým zdravotnickým systémem výrazně spokojenější než většina Evropanů. Zatímco v Evropě vyjadřuje spokojenost se zdravotnictvím v průměru 56 procent lidí, v Česku je to hned 74 procent. Důvěra v tuzemský systém navíc dál roste.
Podle STADA Health Reportu 2026 patří Česká republika v hodnocení zdravotnictví mezi evropskou špičku. Spokojenost Čechů vzrostla z 68 procent v roce 2024 na 70 procent loni a letos dosáhla 74 procent. Lidé přitom nadprůměrně dobře hodnotí přístup k léčbě, preventivní péči i systém péče o seniory.
Právě v tom se ale skrývá zajímavý paradox. Zatímco současnému zdravotnictví Češi důvěřují, budoucnosti se obávají. Největší strach mají z nedostatku zdravotníků a s tím spojených dlouhých čekacích dob. Ty znepokojují 69 procent respondentů. Dalších 63 procent se obává stárnutí populace a nárůstu chronických nemocí.
»Výsledky STADA Health Reportu 2026 ukazují silný český paradox. Na jedné straně máme vysokou důvěru ve zdravotnický systém, na druhé straně velmi citlivě vnímáme jeho budoucí zátěž. Stárnutí populace, chronická onemocnění, nedostatek zdravotníků i rostoucí význam duševního zdraví jsou témata, která lidé vnímají jako něco, co se může přímo dotknout jejich života,« říká Martin Šlégl, generální ředitel STADA PHARMA CZ.
Velkým tématem je také obezita a nezdravý životní styl. Právě jejich růst vnímají Češi podle průzkumu jako problém vůbec nejsilněji ze všech sledovaných zemí. Zároveň se ale ukazuje, že změnit vlastní návyky není jednoduché. Více než polovina lidí by se nechtěla vzdát masa, třetina času u obrazovek a část populace ani sladkostí, alkoholu či fast foodu.
Pozitivní zprávou je naopak rostoucí zájem o prevenci. Ještě v roce 2023 nechodilo na žádné preventivní prohlídky 39 procent Čechů, letos je to 24 procent. Pokud by lidé mohli rozhodovat o tom, kam investovat více peněz ve zdravotnictví, 43 procent by posílilo právě prevenci. Evropský průměr přitom činí 33 procent.
Slabším místem zůstává duševní zdraví. Dobrou psychickou kondici uvádí jen 53 procent Čechů, zatímco evropský průměr dosahuje 64 procent. Češi tedy svůj zdravotnický systém hodnotí dobře, sami sebe už ale zdaleka tak optimisticky nevnímají.
Rychle se také mění vztah lidí k umělé inteligenci. Konzultaci s AI místo návštěvy lékaře by dnes zvážilo 56 procent Čechů, zatímco před rokem to bylo 37 procent. Přesto lékaře technologie zatím nenahradila. Praktickým lékařům a dalším zdravotníkům přisuzuje významný vliv na rozhodování o zdraví 74 procent Čechů.
»Umělá inteligence se velmi rychle stává součástí toho, jak lidé o zdraví přemýšlejí. Ve srovnání s minulý rokem už nejde o okrajový jev, ale o nástroj, který část populace běžně používá. Data ale zároveň jasně ukazují, že důvěra ve zdravotnictví stojí především na odbornosti a lidském kontaktu. AI může pomoci s orientací, přípravou nebo rychlejším přístupem k informacím, lékaře ale Češi stále vnímají jako nenahraditelnou autoritu,« doplňuje Šlégl.
Celkový obrázek je tak pro české zdravotnictví poměrně lichotivý. Přes všechny problémy mu Češi věří výrazně více než průměrný Evropan. Zároveň si ale uvědomují, že systém čeká náročná budoucnost – s více seniory, chronickými nemocemi, nedostatkem zdravotníků i stále větším tlakem na psychické zdraví.
Článek vychází z výsledků STADA Health Reportu 2026, který probíhal v 19 evropských zemích a v Česku zahrnul reprezentativní vzorek 1000 respondentů
(pk)
GRAFIKA – stada-pharma.cz
Lekare mame vyborne, jako vsechny vedce a vyzkumniky. Kdybychom je umeli zaplatit, nemizeli by do zahranici.
To je omyl, my nemáme nedostatek lékařů. Stejně jako odcházejí české kapacity na západ, k nám míří lékaři z východu. A často si váží své příležitosti více než mnozí právě vystudovaní medici.