Minimální hrubá mzda pro letošní rok činí přes 22 tisíc korun, průměrná přesáhne 48 tisíc korun. Na jakých pozicích si letos lidé vydělají vysoko nad průměrem a kdo jen mírně přesáhne minimum?
Úderem 1. ledna vzrostla minimální mzda z 20 800 na 22 400 korun hrubého měsíčně, což je 134,40 koruny na hodinu při plném úvazku. Její nárůst ovlivní finanční ohodnocení napříč obory. »Za minimální mzdu dnes podle odhadů pracuje zhruba 120 tisíc lidí, tedy kolem dvou až tří procent zaměstnanců. Úprava minimální mzdy ale neovlivňuje jen tuto relativně malou skupinu, ale i mnoho dalších zaměstnanců, jejichž mzdy jsou na minimum nepřímo navázané, typicky ve výrobě, logistice nebo službách. Růst minimální mzdy má obecně vliv na platové podmínky napříč odvětvími, zejména pak u nízkopříjmových pozic. Zvýšení minimální mzdy často tlačí zaměstnavatele k tomu, aby zvyšovali mzdy i u ostatních pozic, zejména proto, aby zachovali odstup mezi jednotlivými platovými kategoriemi,« vysvětlila Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.
Přidávat se nebude všude, firmy pomalu upouštějí od modelu plošného zvyšování mezd. »Pro rok 2026 se očekává nominální růst mezd v průměru kolem pěti až sedmi procent. V praxi ale už dnes vidíme, že nepůjde o plošné přidávání. Firmy stále víc rozlišují, komu mzdu zvýšit podle role, výkonu a nedostatkovosti dané pozice. Zaměstnavatelé přistupují k odměňování mnohem selektivněji, přidávají tam, kde by bez úpravy mezd riskovali odchod klíčových lidí, a naopak velmi opatrně zvažují růst u pozic, kde takový tlak není. Reálný růst mezd po započtení inflace tak bude spíš mírný a velmi rozdílný napříč obory,« uvedla Gabriela Hansliková, obchodní ředitelka personální agentury Advantage Consulting.
Nejlukrativnější je sektor informačních technologií
Dlouhodobě nejlukrativnější pozice z hlediska finančního ohodnocení nabízí sektor informačních technologií. To platí i pro letošní rok. Polepší si i technické profese nebo zdravotníci. »Největší tlak na růst mezd dlouhodobě zaznamenáváme u technických a kvalifikovaných profesí – například u elektrikářů, seřizovačů, pracovníků údržby, CNC programátorů nebo specialistů ve výrobě. Výrazně rostou také mzdy v IT, zejména v oblasti dat, automatizace a kyberbezpečnosti, a podobná situace je i ve zdravotnictví a sociálních službách. U těchto profesí se dnes běžně bavíme o růstu mezd v řádu kolem deseti procent, někdy i více. Nejde o ochotu firem být štědré, ale o nutnost – kvalifikovaných lidí je málo a jejich ztrátu si firmy nemohou dovolit,« popsala Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio.
Větší měsíční příjem mohou letos očekávat také vrcholoví manažeři, zejména specialisté a manažeři v technických oborech, jako jsou strojírenství, elektrotechnika a energetika. »K vysoko hodnoceným pozicím patří například vedoucí projektů ve strojírenství, manažeři vývoje technologií či odborníci na automatizaci a robotiku. Tito profesionálové si ve středních a velkých firmách přijdou na více než 120 tisíc korun měsíčně. Kromě toho vidíme stále rostoucí poptávku po specialistech v oblasti obnovitelných zdrojů energie, kde se mzdy zkušených inženýrů pohybují kolem 80 až 110 tisíc korun. Ve výrobních firmách se pak mzdy technických manažerů a specialistů na procesní řízení pohybují v rozmezí 100 až 150 tisíc,« sdělil Roman Vejražka, výkonný ředitel headhunterské společnosti Theones.
Dvě třetiny pracovníků na průměrnou mzdu nedosáhnou
Průměrná mzda je v letošním roce 48 967 korun. Podle dostupných statistik na ni ale zhruba dvě třetiny všech pracovníků nedosáhnou. Mzda desítek tisíc zaměstnanců přesáhne tu minimální jen o pár tisíc. »Plošné snižování mezd se v roce 2026 neočekává, ale v některých segmentech bude patrný tlak na stagnaci. V praxi to znamená spíš omezení bonusů, větší důraz na výkonovou složku nebo přehodnocování rolí než přímé snižování tarifních mezd. Nejčastěji se to týká rutinních administrativních a podpůrných pozic, kde se část práce dá zautomatizovat nebo reorganizovat. Profese, u kterých se výdělky minimální mzdě blíží, jsou dlouhodobě operátoři výroby, ostraha objektů a méně častá povolání jako třeba šička. K nejhůře placeným pozicím budou pak v letošním roce patřit také pokladní a obsluha v retailu. Na juniorních administrativních pozicích se zaměstnanci zpravidla nedočkají vyššího ohodnocení než 25 tisíc korun,« dodala Vladimíra Marková, ředitelka personální agentury AC Jobs.
Značné rozdíly jsou i mezi státním a soukromým sektorem – ve mzdách i benefitech. Podstatné také je, zda pracujete pro tuzemskou nebo mezinárodní firmu. »Zahraniční firmy nabízejí obecně vyšší mzdy a širší balíček benefitů, který zpravidla zahrnuje bonusy, flexibilní pracovní dobu, nadstandardní zdravotní péči a podobně. Také více investují do vzdělávání a kariérního růstu zaměstnanců. Soukromý sektor pak oproti tomu státnímu nabízí vyšší průměrné mzdy, větší důraz na výkonnost a flexibilitu. Naopak práce ve státním sektoru může někomu vyhovovat kvůli větší stabilitě, pevné pracovní době nebo delší dovolené,« uzavřela Olga Hyklová.
(pr)