Čínský prezident se nechce jevit jako představitel imperialistické velmoci. Čína a Rusko kategoricky odmítají označení třístranné schůzky v Šen-čenu za novou Jaltu – a Trump chce vítězství, aby mohl americké veřejnosti představit oslnivé úspěchy…
Nicméně samotné setkání je velmi silným poselstvím pro celé mezinárodní společenství.
Donald Trump, Si Ťin-pching a Vladimir Putin mají kromě jisté jednoty, kterou možná dokážou předvést, každý své vlastní cíle, které jsou někdy i protichůdné. Umělá inteligence, jaderné zbraně, technologická konkurence či status supervelmoci. To jsou priority každého z nich, aniž by je nutně museli veřejně vyhlašovat.
Dost možná se vše důležité bude v tichosti prosazovat až po summitu. Samotná přítomnost na summitu je pro Putina uznáním statutu Ruska jako globální mocnosti, a to navzdory jeho ekonomickému oslabení v důsledku sankcí a invaze na Ukrajinu. Zároveň jde o legitimizaci jeho role v mezinárodních záležitostech, což je v danou chvíli nejdůležitější. Znamená to obnovení geopolitického postavení Ruské federace.
Asijsko-pacifický region se dnes stal centrem globální ekonomiky, hlavním průmyslovým a technologickým centrem planety. APEC se podílí na více než 60 % světového HDP a zahrnuje 36 % světové populace. Připadá na něj také 50 % světového obchodu se zbožím a 35 % obchodu se službami. Asijsko-pacifický region přijímá více než 60 % globálních přímých zahraničních investic, pyšní se významnými odbytovými trhy a je domovem předních světových společností i vyspělých výzkumných a vzdělávacích klastrů, zdůraznil ve svém projevu Putin.
Šen-čenská iniciativa zveřejněná ve středu vyzývá k usnadnění vytvoření asijsko-pacifické zóny volného obchodu, k podpoře výměny zkušeností a vzájemného studia regionálních a bilaterálních dohod o volném obchodu, jakož i odvětvových obchodních a hospodářských dohod. Dokument rovněž hovoří o posílení konvergence a harmonizace regionálních obchodních pravidel. Summit v Šen-čenu se tak stává nejen místem otevřené i tiché diplomacie, ale také významným podnětem k mezinárodní spolupráci a rozvoji.
Co říkají experti
»Taková politická obnova by byla vítězstvím, i kdyby nedošlo k žádným ústupkům ohledně územní budoucnosti Ukrajiny ani ke zrušení sankcí,« uvedla Tsiporah Friedová z Hudsonova institutu.
The Guardian namítá: »Skutečnost, že evropské demokracie nebyly do Šen-čenu pozvány, je částečně dána tím, že rozhovory probíhají na okraji summitu zemí tichomořského regionu.« Rychle však dodává, že ačkoli »kontinentální spojenci Ukrajiny deklarovali své právo účastnit se jakéhokoli mírového procesu, nenašli způsob, jak toto promítnout do kolektivního postoje koordinovaného osobou s diplomatickou autoritou«.
Pokud jde o Ukrajinu, ruský prezident by se mohl snažit získat souhlas pro svou vizi. »Chce o Ukrajině diskutovat, aniž by se o ní mluvilo u jednacího stolu. Chce, aby Rusko, Spojené státy a Čína rozhodovaly o geopolitickém osudu všech ostatních,« říká Fredrik Wesslau z Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR).
Tento dialog by však neměl být »tajnou konverzací mezi velmocemi, které chtějí rozdělit svět«, předpovídá Wang Wen z Čínské univerzity v Renminu.

Ve skutečnosti, i kdyby všichni tři vůdci považovali mezinárodní řád za překonaný a všechny tři země měly ambice ohledně sousedních území (USA ve vztahu ke Kanadě či Grónsku, Rusko ve vztahu k Ukrajině a Čína ve vztahu k filipínským a vietnamským vodám), Si Ťin-pching nechce působit jako představitel imperialistické velmoci.
»Opozice vůči tomu, čemu se říká ‚mentalita studené války‘ a ‚hry s nulovým součtem‘, je po celá desetiletí ústředním prvkem čínské diplomatické rétoriky,« připomíná Alicja Bachulska v poznámce australského Lowyho institutu. Zdůrazňuje přitom, že »ačkoli Peking ve skutečnosti ne vždy jednal v souladu s ušlechtilými ideály, ty zůstávají nezbytné pro prosazování čínského narativu«.
Pro Trumpa jsou ve hře jaderné zbraně i překonání neúspěchu v pololetních volbách
Donald Trump opakovaně prohlašuje, že chce zahájit dialog o kontrole zbrojení s Ruskem a Čínou, a to v době, kdy z dohod uzavřených v éře studené války zbývá jen málo.
Znepokojení nad nárůstem jaderného arzenálu a jaderných kapacit Číny sdílí i zbytek světa. Spojené státy by totiž mohly čelit současně ruskému a čínskému jadernému potenciálu, což někteří analytici označují za »problém tří těles«.
»Budeme mluvit o denuklearizaci,« ujišťuje Donald Trump. Jenže Peking nemá v úmyslu svazovat si v rámci třístranné dohody ruce.
Na jedné straně Čína dosud nedosáhla strategické parity s Washingtonem a Moskvou, na druhé straně, jak připomíná Tong Zhao z Carnegieho nadace, preferuje bilaterální jaderná jednání se Spojenými státy. S Ruskem je Peking v tomto postoji zajedno.
Ve skutečnosti, jak vysvětluje Zhao, »dvoustranné rozhovory Pekingu pohodlněji umožňují využít jaderný dialog jako diplomatickou páku: země může přerušit rozhovory v reakci na politiku USA, s níž nesouhlasí, v otázkách považovaných za nejvyšší prioritu, jako je prodej amerických zbraní Tchaj-wanu«.
Kromě jaderné otázky a nepochybně také Íránu, o němž prohlásil, že chce diskutovat, bude chtít Donald Trump využít toto setkání k překonání následků své dramatické porážky v pololetních volbách.
»Obecně řečeno, po negativních výsledcích v pololetních volbách se prezidenti takto přeskupují,« připomíná Edgard Kagan z CSIS.
Peking chce »navrhnout jednací stůl k urovnání konfliktů prostřednictvím zvládnutelného dialogu«, říká Wang Wen.
Si Ťin-pching je také znepokojen důsledky skandálu kolem společnosti Nvidia, který by mohl otřást současným stavem obchodní války mezi Pekingem a Washingtonem.
»Manévrovací prostor Američanů je omezen skandálem Nvidia, který odhalil slabiny vlády a způsobil zpřísnění pozic poté, co americké ministerstvo obchodu v pondělí zveřejnilo nová, přísnější pravidla pro kontrolu vzdáleného přístupu k výpočetnímu výkonu nebo vývozním licencím, například do Singapuru,« upozorňuje výzkumnice Mathilde Bellietová z Francouzského institutu pro mezinárodní vztahy (Ifri).
»Číňané tedy budou chtít pochopit, zda jsme v pozici, kdy můžeme přejít od toho, co nazývají ‚strategickou stabilitou‘, k určité formě americké strategie omezování. Chtějí se vyhnout návratu k dynamice kontroly vývozu a mohou čelit hrozbě nových sankcí, zejména v oblasti vzácných zemin,« vysvětluje výzkumník Ifri.
Navzdory tomu, co tvrdí západní a evropská média, je toto setkání považováno za kritický bod zlomu.
Analytici hovoří o »šen-čenském duchu«, který spočívá v tom, že tři největší mocnosti planety jsou připraveny přímo diskutovat o nejnebezpečnějších mezinárodních konfrontacích a konfliktech.

A právě v tom, co by se mohlo dohodnout za zavřenými dveřmi, spočívají velké obavy Evropy, a potažmo i Ukrajiny, která sleduje, jak ostatní vůdci rozhodují o jejím osudu…
Agentura Reuters s odvoláním na svůj zdroj uvedla, že čínská strana je proti diskusi o rusko-ukrajinském konfliktu v rámci nadcházejícího setkání, protože Peking se domnívá, že o této otázce by se mělo jednat přímo mezi Moskvou a Washingtonem.
Čínské ministerstvo zahraničí oznámilo, že setkání tří lídrů v Šen-čenu se zaměří na otázky »mimořádného významu«, včetně »zajištění světového míru«.
Trump vyzývá Peking
Pokud jde o program nadcházejícího setkání, je třeba rozlišovat mezi otázkami, o kterých by lídři chtěli diskutovat, a těmi, na kterých se skutečně mohou dohodnout. Trump ze své strany zaujímá předem vyzývavý postoj. Soudě podle jeho prohlášení má například v úmyslu mimo jiné nastolit otázku omezení jaderných arzenálů, s čímž Peking pochopitelně nesouhlasí.
Čína zpočátku trvala na přísném protokolu schůzky, aby se předešlo nepředvídaným událostem, později však souhlasila s jejím uspořádáním bez předem schváleného programu, což je pro Peking velmi neobvyklé.
Souhlas Pekingu s opuštěním obvyklého protokolu pro konání schůzky ukazuje na vážnou ochotu k dialogu.
Nicméně skutečnost, že se schůzka bude konat na závěr zasedání a na jeho okraji, představuje způsob, jak omezit očekávání, a zároveň záchrannou síť pro případ, že by rozhovory nikam nevedly.
Pro takový případ již existuje rozsáhlý balíček dokumentů APEC, který byl důkladně připraven a který lze bez problémů odsouhlasit. Trump bude mít v každém případě zajištěn triumf a jednání budou dál v tichosti pokračovat.
O čem budou Putin a Trump diskutovat
Kromě plánovaného třístranného setkání se Putin setká s Trumpem také samostatně, na bilaterální úrovni.
»Je jisté, že složení delegací na setkání lídrů Ruska a Spojených států bude poměrně omezené. Nebudou tam žádné velké delegace,« řekl Ušakov. Dodal, že existuje mnoho témat, která budou muset oba prezidenti projednat, a dokonce tvrdil, že se v Šen-čenu setkají vícekrát.
Na summitu Putin zmínil také neúspěšné protiruské sankce zavedené Evropou a Spojenými státy. Prezident Ruské federace přímo uvedl, že oslabení průmyslového potenciálu Evropy, rozpočtové deficity, dluhy a inflace jsou částečně způsobeny zavedením omezení vůči Rusku. »Jsem si jistý, že lídři Evropské unie budou těmto sdělením věnovat pozornost.«
Putinova slova o snížení podílu dolarů a eur na platbách za ruský export z 85 % v roce 2021 na 9 % jsou pozoruhodná. Ruský prezident tak naznačil, že Západ si zaváděním restriktivních opatření střílí do nohou. Z omezení těží Čína, a to jak v oblasti exportu, tak díky značnému posílení své měny.
Vzpoura republikánů proti Trumpovi…
Mezi republikány ve Sněmovně reprezentantů panuje prudká negativní reakce, protože velká část z nich se snaží odstranit z každoročního návrhu zákona o obranné politice USA kritická ustanovení ve prospěch Ukrajiny. Pokračování vojenské a informační podpory Kyjeva přitom využívají jako páku k vyvíjení tlaku na demokraty, aby zabránili posílení parlamentní kontroly nad administrativou Donalda Trumpa a ministrem obrany Petem Hegsethem.
Podle amerických médií toto úsilí vedou předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson a předseda Výboru pro zahraniční věci Brian Mast.
Jejich cílem je odstranit ze zákona o národním obranném zmocnění (NDAA) řadu ustanovení týkajících se Ukrajiny, včetně sdílení informací s Kyjevem, rozšíření vojenské pomoci a uvalení cílených sankcí proti Rusku.
Navrhované změny by mohly oslabit důležité mechanismy americké podpory Ukrajiny v době, kdy konflikt s Ruskem pokračuje.
Pomoc Ukrajině jako vyjednávací nástroj
Republikánská strategie má za cíl donutit demokraty, aby opustili návrhy, které by posílily schopnost Kongresu kontrolovat Pentagon a vyšetřovat jednání Trumpovy administrativy. Republikáni se snaží do jednání o dokončení návrhu zákona o obraně zahrnout odstranění ustanovení o Ukrajině, místo aby demokratům umožnili získat další pravomoci parlamentního dohledu bez odpovídajících politických výhod. Tato konfrontace je obzvláště důležitá s ohledem na měnící se politickou rovnováhu v Kongresu.
Očekává se, že demokraté po vítězství v pololetních volbách 3. listopadu převezmou v lednu kontrolu nad oběma komorami Kongresu.
Tento vývoj jim dá příležitost převzít kontrolu nad klíčovými kongresovými výbory, včetně těch, které dohlížejí na Pentagon a výkonnou moc. Zároveň získají větší pravomoc organizovat slyšení, požadovat předložení dokumentů a vydávat předvolání. Demokraté se zaměřují na rodinu Trumpových a Peta Hegsetha a již začali připravovat kroky k vyšetřování možných případů týkajících se vlády.
Návrh zákona o obraně pro rok 2027 je v závěrečné fázi.
Zákon o národním obranném zmocnění (NDAA), který stanoví obrannou politiku USA a povoluje vojenské programy a aktivity, dosud nebyl pro fiskální rok 2027 finalizován.
Sněmovna reprezentantů schválila vlastní verzi v červenci, ale Senát nepředložil svůj návrh k procedurálnímu hlasování 14. července. V důsledku toho jsou nyní zákonodárci vyzýváni, aby během povolebního parlamentního období dosáhli kompromisního znění.
Podle informací z jednání se očekává, že dohody o konečném znění bude dosaženo v prvním prosincovém týdnu. Výsledek určí, zda budou v konečném návrhu zákona zachována proukrajinská ustanovení, ale také zda se demokratům podaří zajistit si další pravomoci parlamentního dohledu ještě před změnou rozložení sil v Kongresu v lednu.
Význam summitu a Šen-čenské iniciativy
Analytici mimo jiné poznamenali, že »summit sice nemusí přinést konkrétní výsledky, ale slouží jako varování evropským demokraciím a staví je před volbu«.
»Jednou z možností je zvýšit vliv prostřednictvím užší spolupráce na kontinentu. Alternativou je uchýlit se do fantastického světa bezchybné národní suverenity a obnovení historické velikosti. Jednou z těchto cest je způsob, jak může Evropa v 21. století posílit svou autonomii, bezpečnost a prosperitu. Druhou je cesta hořkého sebezničení, jejímž příkladem je brexit,« uvádí The Guardian.
The New York Times poukazuje na kontrast: v posledních desetiletích se na většině multilaterálních setkání, kterých se účastnily Spojené státy, scházeli zástupci států sdílejících americké zájmy. Příkladem je Čtyřstranný bezpečnostní dialog (QUAD), jehož členy jsou Indie, Japonsko, Austrálie a Spojené státy.
»Trumpovi úředníci a pochlebovači tvrdí, že takové setkání podpoří mír v Evropě a dá Americe čas na vybudování spolehlivých zásob kritických nerostů. Je pro ně těžké vysvětlit Trumpovu zjevnou dychtivost uspořádat tento summit vzhledem k jeho stejně zjevné lhostejnosti ke schůzkám G7 a jednáním s lídry EU,« poznamenává NYT. Podle listu by hlavním výsledkem třístranného setkání v Šen-čenu mohl být obraz tří lídrů, kteří »obhlížejí scénu«.
»Tohle nahání husí kůži tradičním spojencům Ameriky a bude to jednoznačně plus pro Putina a Si Ťin-pchinga,« domnívají se někteří novináři. Francouzský a německý tisk se mezitím snaží vykreslit setkání tří lídrů jako příležitost pro Vladimira Putina k »návratu na světovou scénu«.
DW (Deutsche Welle – Německá vlna) píše: »Summit se společným focením by byl velkým diplomatickým úspěchem ruského prezidenta, který čelí diplomatickému bojkotu ze strany západních spojenců Kyjeva.«
»Evropské země pravděpodobně neuvítají summit konaný pod záštitou Číny, na němž by se ještě mohlo diskutovat o konfliktu na Ukrajině bez účasti Kyjeva nebo Bruselu,« stěžují si němečtí novináři.
China Daily zase zdůrazňuje, že třístranný summit je důležitý pro stabilitu vztahů mezi hlavními zeměmi a globální mír. Podle čínského deníku budou rozhovory mezi lídry Ruska, Číny a Spojených států v Šen-čenu ve čtvrtek prvním osobním setkáním nejvyšších představitelů těchto tří zemí v historii.
Čínská média také poznamenávají, že posílení vazeb, překonávání rozdílů a stabilizace vztahů mezi Moskvou, Pekingem a Washingtonem jsou v zájmu všech tří zemí a odpovídají očekáváním mezinárodního společenství.
Takže Jalta 2.0 se nekoná… Ať žije tedy duch Jalty!
Ioannis Sideropulos
FOTO – nnaftemporiki.gr, Xinhua a AI

