Na polsko-ukrajinské hranici panuje již třetí týden neklid. Dopravci zablokovali tři hlavní hraniční přechody a nepropouštějí kamiony, protože nesouhlasí s výhodnějšími podmínkami, které dostali jejich ukrajinští kolegové. Napětí trvá již řadu měsíců a nespokojenost s výhodným postavením Ukrajiny se stále rozšiřuje. Co protestující požadují a jak to ovlivňuje Kyjev?
V Polsku se od začátku měsíce rozhořel skandál kvůli protestům dopravců, kteří zablokovali tři klíčová kontrolní stanoviště na hranicích s Ukrajinou. Rozhodli se vpouštět pouze vozidla převážející humanitární a vojenskou pomoc, zvířata nebo produkty podléhající rychlé zkáze a také osobní automobily. Nákladní vozy projíždí jeden za hodinu.
Polští dopravci byli nuceni přijmout taková opatření, protože prohrávali v konkurenci se svými ukrajinskými kolegy, poznamenává Politico. Požadují zrovnoprávnění s řidiči kamionů ze sousední republiky, kteří dostali více privilegií kvůli probíhajícímu válečnému konfliktu.
V červnu loňského roku jim tak bylo umožněno provádět bilaterální a tranzitní přepravy do zemí EU bez povolení a bez nutnosti mít mezinárodní řidičský průkaz. V březnu letošního roku byla platnost dohody o liberalizaci nákladní dopravy prodloužena do 30. června 2024.
Polští dopravci požadují zrušení výhod, které Evropská unie poskytla Ukrajině, obnovení předchozího postupu povinného udělování licencí pro ukrajinskou komerční nákladní dopravu a zrušení povolení vydaných ukrajinským dopravním společnostem po 24. únoru 2022.
Poláci jsou rovněž znepokojeni obrovským počtem dodávek přijíždějících z Ukrajiny. Podle zástupců polského dopravního průmyslu letos do Polska vjelo asi 900 000 nákladních vozidel, zatímco před ukrajinským konfliktem to bylo asi 180 000 vozidel ročně.
Dnes ukrajinští řidiči kamionů přepravují zboží jak uvnitř Polska, tak do třetích zemí, což také ztěžuje život jejich polským kolegům.
S každým dalším dnem se napětí zvyšuje. Již dříve vyšlo najevo, že k protestujícím kamionistům se hodlají připojit také polští zemědělci. Podle informací médií plánuje asi 100 zástupců sdružení Zrazená vesnice zahájit 23. listopadu třídenní protest na kontrolním stanovišti Medyka – Šegini. »Zemědělci byli mezi prvními, kterých se to dotklo. Nyní jsou postiženy dopravní společnosti. Otázkou je, kdo bude další na řadě,« řekl Lukasz Martin, jeden z vedoucích představitelů organizace.
Protesty se navíc již neomezují pouze na Polsko. V úterý 21. listopadu slovenští řidiči kamionů zablokovali průjezd nákladních vozidel přes kontrolní stanoviště Vyšné-Nemecké na hranicích s Ukrajinou. Vytvořila se tam fronta 300 kamionů. Autobusům a osobním vozidlům byl povolen průjezd jako obvykle.
Protest na podporu polských kolegů zorganizovala Unie slovenských autodopravců, která podobnou akci uspořádala již 16. listopadu. Organizátoři jsou v kontaktu s vedením sdružení autodopravců v Polsku. Poté, co protesty ucpaly polské a slovenské přechody čelí od včerejška ukrajinským frontám kamionů také Maďarsko.
Středoevropská sdružení autodopravců zase požádala Evropskou unii, aby vypověděla dopravní dohodu s Kyjevem, která vytváří nerovné konkurenční podmínky, a vrátila se k systému vydávání povolení pro firmy z Ukrajiny. Tuto výzvu adresovanou Evropské komisi i ministrům dopravy EU podepsali šéfové sdružení autodopravců z České republiky, Litvy, Maďarska, Polska a Slovenska.
Z výhody se stává problém
Stávka již způsobila 53 kilometrů dlouhou frontu těžkých nákladních vozidel na výjezdu z Polska směrem na Ukrajinu. Řidiči kamionů jsou nuceni stát v mnohakilometrových frontách celé dny. Mají problémy s jídlem a vodou a dochází jim palivo.
Ukrajina se mezitím vážně obává, že tato stávka může vést ke zvýšení nákladů na logistiku pro ukrajinské vývozce a dovozce, stejně jako ke zvýšení cen zboží a narušení mnoha kontraktů, píše Strana s odvoláním na zástupce ukrajinských společností a sdružení.
»Je to katastrofa. Pokud bude stávka trvat ještě několik týdnů, finanční rok pro nás již můžeme považovat za uzavřený, protože v polovině prosince začne v Evropě tradiční vánoční útlum,« řekl publikaci Volodymyr Balin, šéf Asociace mezinárodních dopravců Ukrajiny.
Varoval, že další blokování hranic povede k problémům pro ukrajinský dovoz a vývoz, narušení dodávek zboží, zvýšení cen a ztrátám pro dopravce a jejich zákazníky i pro celou ukrajinskou ekonomiku.
Podle něj ukrajinští vývozci začali hledat alternativní trasy, jak obejít zácpy na hranicích, včetně cesty přes Rumunsko. V důsledku toho se vzdálenost, kterou musí překonat, zdvojnásobuje, uvedl Balin.
Na pozadí těchto událostí se sazby za dodávky zboží z Polska na Ukrajinu více než ztrojnásobily. Jak sdělil deníku Strana zástupce jedné z firem z této sféry, jestliže před začátkem blokády stálo dodání nákladu o hmotnosti 22 tun z přístavu v polském Gdaňsku do Kyjeva asi 1 tisíc eur, nyní se ceny vyšplhaly až na 4 tisíce eur.
»Kvůli velkým frontám mnoho ukrajinských dopravců odmítá jezdit do Polska, a proto se v přístavech hromadí zboží, které rychle zaplňuje sklady, a musí se odtud odvážet,« řekl publikaci jeden z dopravců.
Jednání bez výsledků
Dosavadní pokusy Polska a Ukrajiny dohodnout se na urovnání situace ztroskotaly. Podle prohlášení ukrajinského ministerstva pro rozvoj obcí, území a infrastrukturu ze 16. listopadu se na polském hraničním přechodu Dorohusk uskutečnila třístranná jednání, kterých se zúčastnili zástupci ukrajinského a polského ministerstva infrastruktury a také zástupci Generálního ředitelství Evropské komise pro mobilitu a dopravu (DG MOVE).
Zástupci Ukrajiny a EK odmítli vyhovět požadavkům polských řidičů kamionů a nerozhodli o zavedení povolení pro ukrajinské řidiče k práci v EU. Během jednání vypracovaly strany řešení, která byla polským protestujícím navržena, ale neshodly se na nich.
O několik dní později vyšlo najevo, že Ukrajina připravuje žaloby na náhradu škod způsobených blokováním silničních hraničních přechodů. Volodymyr Balin uvedl, že právníci mají za úkol co nejdříve z okolností vyjít a zjistit, kdo je viníkem a kdo škody zaplatí.
»Dopravci již připravují žaloby. A v Polsku jsou připraveni polští právníci, kteří tyto žaloby na stávkující podají. Zítra večer už budeme mít informace o blokádě hranic: kdo dal povolení, kdo požádal, z jakých důvodů. To vše bude základem žalob,« řekl.
Evropská komise již polské úřady varovala, že pokud Varšava nezajistí volný průjezd ukrajinských kamionů přes hranice, může Brusel proti ní přijmout opatření. Jeden z představitelů EK poznamenal, že podle právních předpisů EU jsou polské orgány povinny zajistit volný pohyb ukrajinských nákladních vozidel na hraničních přechodech. Zároveň EK »zatím nepřijala rozhodnutí o sankcích vůči Polsku«, protože jednání mezi polskými, ukrajinskými úřady a zástupci kamionových společností stále probíhají.
Protest ve vzduchoprázdnu
Není to poprvé, co polští řidiči kamionů protestují kvůli svým ukrajinským kolegům. Předtím se k podobné akci vydali v květnu: tehdy polská strana pozastavila průjezd kamionů na ukrajinské území. Krátce předtím, v březnu, vjelo na okresní silnici ve Varšavě více než 200 řidičů kamionů a zkomplikovalo dopravu. Požadovali také obnovení povolení pro ukrajinské dopravce a zlepšení jejich pracovních podmínek. Podobná akce proběhla loni v září v Dorohusku.
Zásadní rozdíl mezi současnou situací a těmi předchozími spočívá v tom, že dnešní protesty probíhají v době politické transformace v Polsku. Pravicová strana Právo a spravedlnost ztratila po říjnových volbách většinu v parlamentu, takže opozice má možnost vytvořit vládní koalici. Jak však 19. listopadu uvedl polský prezident Andrzej Duda, představitelům polské opozice se ho nepodařilo přesvědčit, aby je pověřil sestavením vlády. Dne 13. listopadu jmenoval premiérem Mateusze Morawieckého a pověřil ho sestavením nového kabinetu. Podle polské ústavy na to má 14 dní.
»Tento protest se ocitl v rozhodovacím vakuu, protože stará vláda odchází a nová se ještě nedostala k moci. Je to spontánní akce, protože lidé toho mají prostě dost,« řekl Maciej Wroński, generální ředitel polské dopravní a logistické skupiny, kterého citoval server Politico.
Připustil však, že vláda si nad tím nemůže jen tak umýt ruce a říct, že tady všechno řídí EU.
»Úkolem vlády je předložit problém EU a pomoci jí najít řešení, které bude prospěšné pro ukrajinskou ekonomiku, ale nepoškodí polskou ekonomiku,« řekl Wroński.
(jb, TASS)