Pod vlivem proruské propagandy?

Ministerstvo vnitra nám v těchto dnech sdělilo, že část lidí u nás je stále pod vlivem ruské propagandy. Dobře. Chápu. Ale proč však?

• Paní Merkelová přiznala, že Minské dohody byly jen zástěrkou, aby se Ukrajina mohla dozbrojit západními zbraněmi. Proto je Ukrajina neplnila. Nebo exkancléřka nemluvila pravdu? Jde o ruskou propagandu?

• Bylo Gorbačovovi skutečně slíbeno americkým prezidentem Bushem, že NATO se k hranicím Ruska nebude přibližovat a dnes je skoro celý bývalý socialistický východní svět jeho členem? Tedy slovně slíbeno, nikoli písemným dokumentem a i podle našich zákonů slovní slib a dohody se mají dodržovat. Proč tento slib americká strana nepopírá a naopak čas od času čteme o potvrzení tohoto faktu? Nebo se sliby na vysoké úrovni, jak víme z předvolebních slibů strany pana Fialy, plnit nemusí? Jde také o ruskou propagandu?

• Výsledky Majdanu byly okamžitě Západem akceptovány, i když šlo vlastně o puč proti demokraticky zvoleným orgánům, vč. prezidenta. Dokonce mezi rebely bychom tehdy mohli uvidět nejen pana Schwarzenberga, ale i paní Nulandovou, vysokou americkou úřednici. Nebyla aktivita Západu důkazem jeho angažovanosti v převratu (viz peníze, které americká poradkyně ministra zahraničí vlastně nové moci, jak sama prohlásila, přivezla) porušením Helsinských dohod? Nebo jsem podlehl zase ruské propagandě?

• Nová ukrajinská moc se okamžitě pokusila zakázat ruštinu a činnost pravoslavné církve, omezila rusky mluvící média v zemi, zavedla jako jediný státní jazyk ukrajinštinu, pozvedla banderovce na hrdiny a zavedla jejich pozdrav jako národní přísahu či dokonce jejich vojenské oddíly bojují pod nacistickými symboly. Že by opět šlo jen o ruskou propagandu a já jí podlehl? Ale co fotomateriál, který je občas dokonce zveřejněn, co batalion Nachtigal, jenž svým názvem odkazuje na stejnou jednotku SS?

• Pomoc, která přichází z Evropy a Spojených států Ukrajině je ze značné části rozkradena, což potvrzují i ukrajinské orgány a jejich málo účinné zásahy proti korupčníkům. Pomoc, která také nás stojí miliardy, což bylo dokonce zveřejněno i oficiálně. Jde údajně o čtyřicet pět miliard, což ovšem nezahrnuje další pomoc běžencům a jejich rodinám. To jsem se také dozvěděl z nějakého ruského dezinformačního kanálu?

• Je v programu EU či naší vlády udělat vše pro zajištění míru na východě Evropy, nebo dalšími a dalšími zbraněmi podporovat vraždění a ničení hodnot, když ona očekávaná ukrajinská ofenzíva se rozbíjí o ruskou obranu a jen vytváří nové »mlýnky na maso«, jak kdosi eufemisticky nazval hrůzné masové zabíjení? Jde tím, že volám po míru, o proruskou propagandu? Vždyť přece v Chartě OSN se píše o řešení sporů nikoli zbraněmi. Také to mám chápat, jako ruskou záležitost?

• Ukrajinská tisková mluvčí vlády (prezidenta?) na otázku, co bude s těmi (pokud ovšem Ukrajina donutí vojensky Rusy odejít z jimi dnes ovládaných území), kteří se angažovali pro Rusko, odpověděla, že budou souzeni, vyhnáni a dál raději nespecifikovala. Její odpovědi jsem si přečetl na zcela oficiálním kanálu u nás, nejde tedy o podvrh. Jsem i po tomto vysvětlení »proruský šváb«, který podlehl ruské propagandě? Na rozdíl od pánů, kteří vytvářeli výše zmíněnou zprávu, vím, co se stalo v červnu a v červenci 1941 ve Lvově, později v Babyn Jaru u Kyjeva se Židy a ještě později na Volyni, kde banderovci povraždili desetitisíce Poláků.

Také řadu dalších otázek bych mohl položit. A nebyly by vůbec pod vlivem ruské propagandy. Mnohokrát jsem napsal, že nejsem Putinovec, nefandím žádné válce, ani tomu či onomu vítězství. Poraženými budou po každé Ukrajinci a Rusové, ať střet dopadne jakkoli. I kvůli těmto slovům mě naši bojechtiví válečníci jistě připíší »vliv proruské propagandy«. Není tomu však tak. Je mi líto každého, kdo zbytečně zahyne pro mocenské zájmy někoho, kdo sám sedí chráněn svou ochrankou daleko od východních bojišť. Vypadám jako proruský jen proto, že ti druzí, ti ze západu, nechtějí jednat, ale vybojovat mír. Co chtějí ti z východu, nevím. Tolik informací mně naše média neposkytnou.

Válčí se tedy, ať to stojí, co to stojí. Jenže ta částka by mohla být, a nejde mně jen o peníze, budou-li dále ve své podpoře války pokračovat, katastrofální a to přesto, že nám paní Černochová v přímém přenosu na ČT řekla, že ani těch jaderných střel (ochuzený uran), které dopadnou na Ukrajině – nebo v Rusku, to nedořekla – se nemusíme bát. Ale já se na rozdíl od ní bojím. Protože taková válka, o níž sní paní ministryně, i když třeba s vítězným chorálem nakonec, je chiméra z hlavy ambiciózní, ale mále znalé (měl jsem napsat zralé) dámy. Ta válka, stejně jako jaderný spad by se pak nezastavila u našich hranic a nic by nepomohlo pár stovek dobrovolníků – nadšenců pro armádu a střelba podle počítačových her. Bojím se o své pravnuky, vnuky a děti, o všechny vnuky a děti těch, kterým je vsugerováváno, že válku na východě lze vyhrát a pak rozparcelovat Rusko na malé státečky a protektoráty, které by nám ostatním vydaly své nerostné bohatství a svou pracovní sílu, jak se ozvalo na jednom »sympoziu« pod patronací EU. Toho se bojím a vůbec nejsem zasažen proruskou propagandou, na rozdíl od euronatovské, která na mě míří denně a je čím dál tím víc otravná.

Jaroslav Kojzar