S touto podobou vládního balíčku nesouhlasí 66 % lidí

Během několika dnů byly oznámeny výsledky již druhého průzkumu ohledně vládního konsolidačního balíčku. Po šetření Medianu pro Český rozhlas (v době od 12. do 15. května mezi tisícovkou lidí) se průzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se od 15. do 17. května zúčastnilo 805 osob ve věku 18 a více let. A výsledky? Více než polovina lidí myslí, že aktuálně navržený ozdravný plán je bude něco stát. Dvě třetiny lidí kritizují nedostatečnou komunikaci vlády. Většina uznává, že je v rámci veřejných financí potřeba šetřit. Podle většiny lidí měla zůstat jednotná 10% sazba DPH na tiskoviny.

Musíme šetřit, kde ale konkrétně?

Detailnější seznámení s vládními návrhy úspor (buď viděli přímo čtvrteční konferenci Česko ve formě, nebo se podrobněji informovali později) již učinilo 30 % dospělých Čechů. Dalších 56 % to zaznamenalo jen zběžně a 14 % o tom neví. Častěji tato problematika zajímala muže, starší ročníky, lidi s vyšším vzděláním či příjmem, podnikatele a voliče hnutí ANO či ČSSD.

V míře souhlasu s konsolidačním balíčkem už zaznívá větší skepse. Z celým jeho zněním souhlasí jen 8 % lidí, 25 % je pro částečně – tedy s něčím souhlasí, ale někde mají pochybnosti. Nesouhlas s touto podobou vládního balíčku projevilo 66 % lidí (zbytek neví nebo se nevyjádřil). Odlišné vnímání je patrná především u voličů vládních a opozičních či neparlamentních stran.

»Většina populace se shodla v tom ohledu, že je potřeba s veřejnými finančními prostředky šetřit, to se domnívají celé tři čtvrtiny obyvatelstva. Vývoj naléhavosti problému zadlužení ČR sledujeme již delší dobu a po vyčerpání z epidemické, ukrajinské a energetické krizi se problém posunul až do horního patra naléhavosti v očích občanů. V tomto pohledu lze tedy říci, že lidé jsou se stavem veřejných financí solidární. Více pak muži, lidé s vyšším vzděláním a příjmy a také voliči vládních stran,« hodnotí výsledky autor průzkumu Jan Burianec ze STEM/MARK.

Peněženky to zasáhne spíše negativně

Při hodnocení subjektivních dopadů vládních návrhů úspor se nadpoloviční většina domnívá, že je to bude v jejich rozpočtu stát něco na víc. Častěji si to myslí Pražané, ženy na mateřské dovolené a podnikatelé či OSVČ. V otázce odhadovaných ročních nákladů navíc vychází průměrná částka na 11 200 Kč. Sumu je ovšem nutné brát s rezervou, protože řada lidí si to ještě nedokázala přesně propočítat.

Vládní komunikace by se měla zlepšit

To, že vláda komunikuje své kroky a rozhodnutí dobře si myslí jen 3 % lidí a číslo se příliš nezvedá ani u voličů jednotlivých vládních stran (ODS – 12 %, TOP 09 – 7 %, KDU-ČSL – 6 %, STAN – 2 %, Piráti – 8 %). Třetina lidí ale uznává, že vláda se komunikovat snaží, ale je zde prostor pro zlepšení – častěji vlažnější voliči vládních stran. Zbývající téměř dvě třetiny se následně domnívají, že vládě se nedaří komunikovat vůbec. Tento názor zastávají logicky především voliči opozičních a neparlamentních stran.

»Mnoho lidí dokáže uznat, že vláda nemá lehkou situaci a musí se vyrovnávat s řadou problémů ať už současnosti či minulosti. Zároveň ale často požadují, že některé kroky by byly snesitelnější, kdyby komunikace byla zřetelná a v pravidelných intervalech,« vysvětlil Burianec.

Nejvíce pochybností budí zvýšení DPH na léky a vyšší daň z nemovitosti

Z pohledu, které konkrétní návrhy jsou v očích lidí nejvíce a nejméně rozumné, můžeme rozlišit tři skupiny návrhů: přijatelné, kontroverzní (přibližně polovina je považuje za rozumné, polovina nikoliv) a nepřijatelné. Opět platí, že více nakloněni byli jednotlivým návrhům více lidé s vyšším vzděláním a voliči vládních stran, ale daleko větším měřítkem zde bylo i sociálně-ekonomické postavení, protože jednotlivé návrhy dopadají na lidi z různých skupin odlišně podle toho jak tyto úspory či zvyšování příjmů státu dopadají na jejich peněženky.

Tři různé sazby DPH na tiskoviny jsou nelogické

Průzkum STEM/MARK se v detailu zajímal o návrhy, které doposud vzbudily největší vášně či kontroverze ve veřejném prostoru. První z nich jsou různá sazby DPH na tiskoviny (noviny, časopisy a knihy). »Jako nerozumné hodnotí respondenti primárně oblasti, které jsou nelogické: proč je jiná DPH u novin a jiná u časopisů, proč ještě jiná (nulová) u knih? Již se objevily věty typu: ‚Copak knihy mají nulovou přidanou hodnotu?‘ Stejné je to u absence spotřební daně na jen jeden typ alkoholu,« glosuje ředitel STEM/MARK Jan Tuček.

Lidé jsou v celkovém pohledu tisku nakloněni a odráží se to i v jednotlivých názorech. Advokáti tisku jsou v tomto ohledu častěji starší lidé a vysokoškolsky vzdělaní. Ale za velmi nerozumný krok u zvýšení DPH sazby na denní tisk považuje i čtvrtina nečtenářů. Podporu časopisům pak vyjadřuje i každý pátý nečtenář, zde ale DPH sazba není zvednuta tak vysoce.

K zamyšlení je i vliv těchto kroků na rozmach dezinformační scény. Země na západ a sever od nás si většinou uvědomují, že kvalitní žurnalistika přispívá k větší informovanosti občanů i k jejich větší odolnosti vůči dezinformacím, k větší transparentnosti správy věcí veřejných a ke kontrole jejího možného zneužívání. V tomto smyslu je dobré odlišovat i čtenářskou a informační gramotnost, ta druhá může být dle 39 % lidí v potenciálním ohrožení.

Až třetina pivařů může omezit svou konzumaci

Druhá kontroverze, která je řešena, se týká zvýšení DPH na pivo, ale zachování nulové spotřební daně na víno (víno, jako jediný alkoholický nápoj není v tuzemsku zatížené spotřební daní). Z těch, kteří pivo pijí, vadí tento návrh valné většině. Někteří se dokonce vyjádřili tak, že konzumaci čepovaného piva budou muset omezit, pokud tento návrh vejde v platnost a dojde k zdražení. Pivo má ale své podporovatele i mezi nepijáky tohoto nápoje, se zvýšením DPH sazby na pivo nesouhlasí přibližně pětina z nich. To, že má být víno i nadále bez spotřební daně podporuje více než čtvrtina populace – nepřekvapivě hlavně z Moravy. Polovina s tím nesouhlasí a myslí si, že vůči ostatním alkoholickým nápojům to není fér.

(zmk)

GRAFIKA – STEM/MARK