Zavedení pouze dvou sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), zrušení 22 daňových výjimek, omezení neinvestičních dotací, zvýšení firemních daní nebo daně z nemovitosti obsahuje konsolidační balíček, který dnes symbolicky pět minut před dvanáctou představila vládní pětikoalice. Zvýší se také odvody živnostníků a stát opětovně zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance. Vláda se shodla i na důchodové reformě.
»Tempo zadlužování České republiky je hrozivé. Je neblahým dědictvím předchozích populisticko-socialistických vlád. Kdybychom nyní nedokázali šlápnout na brzdu, situace by se už za několik málo let vymkla z ruky a odnesly by to naše děti a naši vnuci,« uvedl při představení »ozdravného balíčku státních financí« předseda vlády Petr Fiala (ODS). Balíček označil za kompromis, za kterým si zástupci všech koaličních stran stojí a budou ho hájit.
Opatření jsou podle něj »střízlivá, vyrovnaná a zásadně se nedotknou žádné sociální nebo jiné skupiny«. »Samozřejmě, že ta opatření, škrty jsou nepříjemné, bolí. My jsme si ovšem jisti, že jde o naprosto přijatelnou cenu za to, že naše země bude ve formě a že její budoucí prosperita to všem lidem, kteří žijí, pracují a podnikají v České republice, v dalších letech plnohodnotně vynahradí,« dodal premiér.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) konsolidační balíček sníží schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun a v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun. Výdaje během dvou let klesnou o 78,3 miliardy korun, rozpočtové příjmy vzrostou o 69,2 miliardy korun.
Hlavní část úspor na výdajové straně tvoří rušení dotací celkem za 54,4 miliardy korun, z toho 45,6 miliardy v příštím roce. V oblasti průmyslu a obchodu se vyplácené dotace sníží za dva roky o 20 miliard korun, v zemědělství o 10,2 miliardy. Dotace v dopravě klesnou o šest miliard korun, v oblasti místního rozvoje o 2,8 miliardy a ve školství o dvě miliardy korun. Stanjura zdůraznil, že snížení dotací je trvalé.
Celkem chce stát za dva roky na výdajích ušetřit 78,3 miliardy korun. Kromě dotací hodlá snížit provozní výdaje na každém ministerstvu o pět procent, což by mělo za dva roky ušetřit 11,2 miliardy korun. Sníží se o dvě procenta také objem peněz na platy ve státní správě, od příštího roku to bude znamenat úsporu 9,7 miliardy korun.
Rozpočtové příjmy vzrostou v příštích dvou letech o 69,2 miliardy korun, z toho o 31,7 miliardy korun v příštím roce. Hlavní podíl na růstu příjmů bude mít zvýšení daně z příjmu právnických osob na 21 procent ze současných 19 procent, což vynese státu 22 miliard korun, projeví se to ale až v roce 2025.
Dvě sazby DPH
Vláda navrhuje, aby daň z přidané hodnoty (DPH) měla nově dvě sazby místo nynějších tří. Snížené sazby DPH se sloučí na 12 procentech, dosud byly deset a 15 procent.
Díky sloučení sazeb se podle Stanjury sníží o tři procentní body DPH na zdravotnické prostředky, potraviny či bydlení.
Ve snížené sazbě DPH zůstanou bezlepkové výrobky, vodné a stočné, teplo, doprava cestujících, ubytovací a stravovací služby s výjimkou točeného piva, vstupenky na kulturní a sportovní akce, časopisy, léky, stavební práce pro bydlení, potraviny, dětské sedačky do automobilů a pohřební služby, uvedl Stanjura. Ostatní položky, které dosud byly v jedné ze snížených sazeb, se přesunou do základní 21procentní.
Zvýší se daň z tabáku, alkoholu a hazardu, což vynese za dva roky navíc 10,9 miliardy korun, většinu v příštím roce. Jedinou výjimkou ze sazeb bude nulová DPH na knihy.
Vyšší odvody živnostníků
Vláda navrhuje také, aby se sazba daně z nemovitosti zvýšila dvojnásobně. Dodatečný výnos nad rámec dosavadní daně půjde po jejím zvýšení od příštího roku i do státního rozpočtu. Příští rok to vynese devět miliard korun, v roce 2025 dalších 300 milionů korun.
Balíček zvýší odvody živnostníků, kteří příští rok odvedou státu navíc tři miliardy korun, v roce 2025 další 4,5 miliardy korun. Opětovné zavedení nemocenského pojištění se sazbou 0,6 procenta přinese státu příští rok dodatečných 11,9 miliardy korun, v dalším roce pak 1,1 miliardy korun.
Z daňových úlev vláda navrhuje snížení slevy na dani na manželku, která se omezí na manžela či manželku pečující o dítě pouze do tří let věku. Dalšími opatřeními má být zrušení takzvaného školkovného, nebo zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům. Vláda avizovala zrušení 22 daňových výjimek.
Kabinet současně navrhuje zrušit slevu na dani na studenta, zrušit odpočet za členské příspěvky odborům či osvobození nadlimitních stravenek. Vláda také navrhuje omezující daňovou uznatelnost při nákupu osobních automobilů pro podnikatelské účely na první dva miliony korun z ceny vozu.
Státní podpora pro stavební spoření se sníží na 1000 korun ročně ze současné dvojnásobné částky. Změna se bude týkat nových i už existujících smluv. Úvěry ze stavebního spoření se budou poskytovat zejména na opatření pro snížení energetické náročnosti bydlení.
Stavení spořitelny varovaly, že zrušení státní podpory stavebního spoření by ohrozilo dostupnost úvěrů poskytovaných domácnostem.
Nové důchody budou nižší než dnes
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes představil také návrh důchodové reformy. Jejími hlavními principy jsou úpravy výpočtu věku odchodu do důchodů, změny valorizací důchodů a úpravy předčasných důchodů.
Důchodový věk se má nově podle Jurečky nastavovat podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je dnes 50 let. Průměrná doba pobírání důchodu má být 21,5 roku. Na odpočinek by se tak mělo odcházet později. Za rok by se věková hranice mohla zvýšit o měsíc či nejvýš o dva. Jurečka zdůraznil, že o svém termínu nástupu do penze se dozvědí čerství padesátníci nejméně 15 let předem.
Lidé v náročných profesích by mohli chodit do důchodu dřív bez krácení pobírané částky. Předčasné penze ostatních by se měly naopak krátit víc než dosud. Do řádného termínu by se také měly valorizovat jen omezeně. Nástup do předčasného důchodu by mohl být možný nejvýš tři roky před termínem.
Zaručený důchod by měl odpovídat 20 procentům průměrné mzdy. Jurečka připustil, že nové důchody budou o něco nižší než dnes.
Část příjmu ve stáří by mělo zajistit spoření se státním příspěvkem. Postupně by se mohly zvýšit odvody živnostníkům a víc by měli odvádět i dohodáři.
Vládní konsolidační balíček musí být platný a účinný k lednu 2024, aby mohla vejít v platnost opatření snižující deficit o 94 miliard korun. Stanjura by chtěl, aby návrhy prošly prvním čtením v dolní komoře Parlamentu před sněmovními prázdninami.
Co se týče penzijní reformy, některá opatření jsou podle Jurečky už nyní v legislativním procesu, například zpřísnění podmínek pro předčasné důchody či úprava valorizačního mechanismu do budoucna. Počítá s tím, že tato část bude na podzim schválena. Úpravy minimálních odvodů OSVČ a limitů pro odvody dohodářů budou součástí celkového daňového balíčku. Zbývající část reformy by vláda měla projednat v druhé polovině letošního roku. Harmonogram reformy podle něj počítal s tím, že plný náběh nastane po 1. lednu 2025.
(jad)
Diskuze je uzavřena.