Analýza Martina Kollera: Dvě cesty – dva výsledky

Česká republika a Čínská lidová republika mají podobné úseky historie, především okupace a nadvlády cizáků, případně cizáckých slouhů domácího původu. Dále se jedná o historickou otázku období ideologického řízení státu v obou zemích a řešení toho problému. Nelze přehlédnout, že současné zostřené vztahy mezi ČR a ČLR jsou spjaty se zahraničními zájmy USA a EU (NATO/EU), mimo jiné, válkou na Ukrajině.

Pokud srovnáme zahraniční politiku Číny a ČR, vidíme dlouhodobé, navíc stále výraznější rozdíly a výsledky, které se samozřejmě promítají do vnitřní politiky obou zemí s dopadem na životní úroveň a perspektivu obyvatel. Pro každou zemi, každý národ a každého člověka je budoucnost zásadním životním stimulem. Politika českých vlád a jejich politických stran, především té poslední, přivedla ČR do situace, kdy pozitivní budoucnost nemá. Obecně bychom mohli mluvit o střetu ideologické a realistické politické koncepce.

Můžeme si připomenout rozdílnou startovací pozici Číny a ČSR v roce 1918, stejně jako v roce 1945, respektive 1949, nemluvě o roce 1990. V současnosti je Čína světovou velmocí, přičemž tam rozhodují Číňané. Naše republika je ožebračenou, rozprodanou, rozkradenou a zadluženou kolonií, kde rozhodují cizáci, jimž patří nejen banky a podniky, ale mnohde i půda, pitná voda, dokonce i plzeňské pivo. Můžeme si položit otázku nakolik, případně zda vůbec, je naše republika opravdu naše.

Nelze se zbavit dojmu, že budoucností ČR je pozice popelnice Německa ve formě státu ožebračených a bezprávných pomocných dělníků v cizáckých fabrikách náročných na energie, čistou vodu a vzduch. Bez velké nadsázky můžeme mluvit o zrychlující se ukrainizaci ČR, což v praxi znamená zfašizovaný stát lži, loupeže, korupce a hlouposti, ovládaný cizáky.

Tento likvidační proces bude doprovázen nejen emigrací schopných lidí, ale rovněž rozsáhlým vyvlastněním, spíše institucionalizovaným okradením obyvatel, především takzvané střední třídy, podle plánu takzvaného Velkého resetu. Cílem ovšem evidentně není reset, ale globální digitální koncentrák pro zbytek lidstva, jenž přežije biologické útoky a války. Realizace zločinných plánů je možná pouze v případě, že se podaří porazit Rusko a Čínu.

Historická zkušenost dokazuje, že ideologicky řízené státy, případně soustátí nikdy neuspěly. Typickými příklady jsou Rakousko-Uhersko, Sovětský svaz a lze předpokládat, že i Evropská unie. Je zajímavé, že Čína dokázala v průběhu posledních čtyřiceti let realizovat přechod od ideologicky řízeného státu k nedělitelně propojené realistické vnitřní a zahraniční politice, směřující k postupně rostoucímu blahobytu pro všechny občany. To vše bez extrémních krizí a válek, natož agresí v zahraničí.

Není důležité, že průměrná životní úroveň v Číně je ještě nižší, než v EU, protože celkově stále roste. V Číně funguje sociální mobilita a každý občan má perspektivu dopracovat se lepší budoucnosti pro sebe a své děti. V Rusku byl vývoj podstatně obtížnější, protože Gorbačov a Jelcin umožnili cizákům a domácím gangsterům brutálně rozkrádat a ničit zemi až do nástupu Vladimíra Putina. Vývoj v EU i ČR je takový, že pozitivní perspektivu vidí stále méně občanů. Bez velké nadsázky lze konstatovat, že ČR vlastní zahraniční politiku nemá. Dokladem je úroveň řady ministrů resortu, které lze označit za slouhovské ministry zahraničních zájmů. Proto uboze závislá kolonie ČR ani nemůže vytvářet pozitivní vnitřní politiku.

Celá EU se z funkčního blahobytu EHS, založeného kdysi na mírové ekonomické spolupráci a expanzi, pomalu propadá do ideologicky řízené nestability chudoby a depopulace s rostoucí militarizací a agresivitou vůči jiným zemím. Vlády a vedení většiny politických stran EU se chovají v rozporu se zájmy mnohých, místy i většiny občanů, především jako lokajové USA, případně arogantních a zkorumpovaných bruselských byrokratů. Česká republika se členstvím v NATO, následně v EU přesunula z jedné ideologie přímo do druhé, přičemž realitou posledních 33 let je stabilní chudoba ve srovnání se západněji položenými zeměmi EU.

Závislost na EU, která ČR doslova vysává, v posledních letech každoročně zhruba bilion korun, vytváří hospodářsky neživotaschopný stát, který se po rozprodeji kdečeho už musí zadlužovat, aby vůbec přežil. Státy se především v EU, včetně ČR, mění z historicky osvědčené role přirozeného ochránce a velké rodiny v prostředek tyranie, ne-li teroru vůči vlastním obyvatelům v cizím zájmu. Bez velké nadsázky můžeme konstatovat, že základem současné EU jsou mediální lež, korupce a byrokratický teror založený na nespravedlnosti. Po třiceti letech slibů čeští politici nabízejí, že budeme chudnout, protože si to vyžaduje ideologie EU, zájmy globálních lichvářů, energetické přežití Německa a americká válka na Ukrajině.

Podle amerických odborníků jsou základem ekonomického úspěchu Číny nikoli nízké platy, ostatně české mají do německých taky daleko, o důchodech nemluvě, ale především schopnost rychlých inovací ve výrobě a obchodu. Ty v ČR nejsou možné, protože většina podnikatelů se v počátcích zadlužila, byrokracie a její zákony nepodporují podnikání. Stát, odkud plyne ročně kolem bilionu korun do zahraničí a potřeba realizovat zahraniční obchody především přes Německo, tudíž s minimálním ziskem, vytvářejí nikoli perspektivní, nýbrž likvidační prostředí.

Základem jakékoli politiky jsou zájmy. Mediálně a politicky prezentované ideologie je pouze zakrývají. To, co je v jedné zemi ideologií, může být v jiné zájmem. Typickým příkladem je současná EU, která páchá hospodářskou sebevraždu a depopulaci domácího obyvatelstva na základě zvrácených ideologií (jednostranný rasový multikulturalismus, zvýhodňování migrantů, menšin a sexuálních úchylek vůči občanské většině, Zelený úděl, boj s uhlíkovou stopou, likvidace efektivního školství, zadlužování), importovaných z USA.

Ideologické šílenství řízené z Bruselu a Berlína je zároveň zájmem USA, které potřebují závislou kolonii značky EU, jež tvoří zároveň základnu a kanónenfutr do války s Ruskem a Čínou. Strategickým úkolem války na Ukrajině bylo rozeštvat především Německo a Rusko, protože jinak by mohl vzniknout prosperující euroasijský blok, jenž by konkuroval globálním zájmům USA. Hlavním cílem agrese NATO/EU je Čína. Zničení Ruska je pouze taktickým krokem k obklíčení a následnému zničení Číny a zotročení, případně likvidaci většiny jejích obyvatel.

Na závěr bych si dovolil uvést citaci z projevu čínského prezidenta Si Ťin-phinga, poučnou především pro naše vládní politiky.

»Rozrůzněnost historických podmínek zapříčinila také rozrůzněnost ve výběru cesty rozvoje v každé zemi. V historii lidstva nenajdeme národ, nebo stát, který by dospěl k síle a prosperitě díky závislosti na vnější síle, nebo díky otrockému následování někoho jiného. Pokud není výsledkem nevyhnutelný neúspěch, pak je jím nevyhnutelná závislost.«

Martin Koller