Zvítězí svoboda, nebo cenzura?

Právě proběhly dvě protichůdné konference, které výborně ukazují snahy o omezování svobody a naopak snahy o její ochranu. Zároveň skvěle ukazují střet spojenců vládních sil, kteří prosazují omezování svobody a spolupráce, s opozicí, která se naopak zastává svobody.

První konference sněmovního zahraničního výboru a výboru pro bezpečnost o vztazích s Čínou se konala ve Sněmovně 20. února a ustrašeně nabádala před čínskými vlivy a snažila se omezit svobodu spolupráce s Čínou. Česká televize informovala, že Čínu tam obviňovali například z masivního šíření dezinformací. To má nepříjemný vztah k omezování svobody slova (tj. k cenzuře), kterou se snaží prosazovat česká vláda. Netřeba připomínat nepříjemnost s vládním angažmá v zavírání infomačních webů v loňském roce a v dalších experimentech. Vláda teď dokonce připravuje zákon o tzv. dezinformacích, což jsou patrně informace, s nimiž vláda a její spojenci nesouhlasí. Pluralita názorů a svoboda slova mají být novým zákonem více potlačovány a mnozí se obávají kriminalizace svých názorů.

Konference se zúčastnil šéf BIS Michal Koudelka, který je znám svou podporou amerických zájmů. Dobře to dokládá fakt, že byl v roce 2019 v CIA oceněn Tenetovou cenou. Cena nese jméno po nechvalně známém Georgeovi Tenetovi, který byl ředitelem CIA i během 11. září 2001 a následné americké ilegální války v Iráku. Funkci opouštěl po kritice, že nedobře vyhodnotil informace před 11. zářím a že tajné služby dělaly chyby také vzhledem k válce v Iráku. Sám Tenet připustil, že učinil chyby. Je známa dlouhodobá kritika Koudelky, kterou vyslovoval prezident Miloš Zeman. Zdá se, že Koudelka ve svých projevech nepříliš reflektuje, že Česká republika není členským státem USA a že Česká republika i Evropská unie mají odlišné zájmy než USA. To, že tyto dvě země v některých ohledech spolupracují, ještě neznamená, že jsou jejich zájmy stejné.

Dalším řečníkem byla na konferenci Olga Lomová, která proslula svou jednostrannou kritikou Číny. Lomová je známa ve spojení s protičínským serverem, který byl spolufinancován z National Endowment, což je organizace placená Kongresem USA a jejíž mnohé práce byly dříve vykonávané CIA. Lomová se snaží odrazovat od spolupráce akademiků s čínskými vědeckými a vysokoškolskými institucemi a přispívá tím k omezování svobodného poznávání Číny. Čeští vědci, studenti a občané mohou mít ztížené podmínky pro vlastní poznání a posuzování věci, což je nezbytná podmínka pro demokratickou společnost.

Lomová za socialismu v 70. a 80. letech 20. století studovala sinologii na Univerzitě Karlově v Praze a diplomovou práci napsala na téma: Zemědělská politika Komunistické strany Číny po 3. plenárním zasedání 11. ústředního výboru Komunistické strany Číny, jak se uvádí na webové stránce Univerzity Karlovy. Zatím nám paní Lomová na naše otázky neodepsala a nepotvrdila, zda tehdy také studovala v Pekingu. Po převratu roku 1989 najednou Lomová zaujala vůči Číně kritický postoj, který postupně vyostřila. Čína 70. a 80. let jí nevadila, ale ta dnešní jí vadí? Bylo by dobré, kdyby své působení v 70. a 80. letech vysvětlila.

Na konferenci byli přítomni také další účastníci, například předseda sněmovního výboru pro obranu a předseda zahraničního výboru, o jejichž působení bylo už napsáno mnohé.

Druhá konference, jež se zaměřila na svobodu projevu, se konala 23. února ve zcela opačném duchu. Proběhla na ní diskuse účastníků různých názorů, ale naprostou většinu sjednocoval zájem o obranu svobody, hlavně svobody slova. Konferenci zorganizoval Institut pro politiku a společnost spolu se svými partnery. Konference přinesla názory jak od přednášejících spojených s vládní opozicí, tak i od dalších řečníků, například představujících disentní hlasy uvnitř vládních kruhů. Akce se zúčastnili také akademici a politici z ANO, ODS, KSČM a dalších institucí. Zaznívala na ní slova ve prospěch svobody projevu a spolupráce.

Jan Klán