Před 25 lety, 29. ledna 1998, podepsali ve Washingtonu zástupci 15 zemí a agentur pro kosmické lety mezivládní dohodu o vybudování a provozování Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Dřívější plány na vznik obdobného zařízení byly zatíženy studenou válkou. Vlastní stavba stanice začala koncem roku 1998, když raketa Proton vynesla na oběžnou dráhu první modul, ruskou Zarju. Jako druhý se na palubě raketoplánu Endeavour do vesmíru dostal americký modul Unity. S náklady na výstavbu a provoz přes 100 miliard dolarů je ISS nejdražším lidmi zkonstruovaným objektem.
Obyvatelnou se ISS stala v druhé polovině roku 2000, kdy se k ní připojila obytná část Zvezda. První tříčlenná posádka se na ISS usídlila začátkem listopadu 2000, tvořili ji dva Rusové a jeden Američan. Od té doby je stanice trvale osídlena. Dokončení výstavby stanice pak zkomplikovala havárie raketoplánu Columbia v únoru 2003, po které Američané na čas zastavili další lety.
Do projektu jsou zapojeny vesmírné agentury USA (NASA), Ruska (Roskomos), Evropské vesmírné agentury (ESA), japonská agentury JAXA a Kanadské kosmické agentury (CSA). Stanice ISS je umístěna na mírně eliptické nízké oběžné dráze země ve výšce okolo 400 km. Při průměrné rychlosti okolo 27.720 km/h obíhá Zemi s periodou asi 92 minut. Váží asi 420 000 kilogramů, je široká 108 metrů, vysoká kolem 20 metrů a dlouhá 73 metrů. Základní obytný objem stanice je 388 metrů krychlových.
Dopravu kosmonautů na stanici a zpět zajišťují transportní pilotované ruské kosmické lodě Sojuz a lodě Crew Dragon od americké soukromé společnosti SpaceX, dříve kosmonauty i zásoby vozily na stanici i americké raketoplány, jejich provoz byl ale v roce 2011 ukončen.
Na stanici je prováděno velké množství experimentů z oblasti biologie, fyziky, astronomie a meteorologie.
NASA v roce 2021 oznámila, že americká vláda bude provoz stanice financovat až do roku 2030. Loni Rusko oznámilo, že se z ISS stáhne po roce 2024.
(čtk)
FOTO – commons/wikimedia.org/NASA
To byl svět ještě rozumný/normální….