Valné shromáždění OSN opět schválilo rezoluci, kterou vyzývá Spojené státy k ukončení hospodářského embarga vůči Kubě zavedeného začátkem 60. let minulého století. Proti této nezávazné rezoluci hlasovaly pouze USA a Izrael, Brazílie a Ukrajina se zdržely hlasování. Informovala o tom agentura Reuters. Podle ní šlo už o třicátou výzvu Valného shromáždění, aby Washington embargo zrušil.
Rezoluce, pro niž ve čtvrtek hlasovalo 185 zemí, apeluje na USA, aby zrušily embargo, jelikož sankce dopadají tíživě na kubánský lid. Původní cíl embarga, tedy konec socialistického zřízení na Kubě, toto opatření dosud nesplnilo.
»Pandemie, hurikán Ian a současná ekonomická krize ve světě způsobují, že Kubánci trpí víc než kdy jindy a americké sankce to ještě zhoršují,« řekl serveru televize Deutsche Welle (DW) José Ramón Cabaňas, který se po více než půlstoletí stal v roce 2015 prvním kubánským velvyslancem v USA. V té době totiž tehdejší americký prezident Barack Obama po víc než 50 letech obnovil diplomatické vztahy s Kubou a zmírnil některé sankce. Embargo ale může zrušit jen americký Kongres.
Podle Cabaňase embargo způsobilo i konkrétní oběti na životech. »Během pandemie jsme potřebovali kyslíkové přístroje, které mohly rychle dorazit z USA do kubánských nemocnic a zachránit životy. Bohužel mnoho pacientů zemřelo. Nakonec nám je dodala Čína a další země, což ale trvalo déle,« řekl DW Cabaňas, který je od loňska ředitelem havanského střediska pro výzkum zahraniční politiky.
»Spojené státy jsou proti této rezoluci, ale stojí při kubánském lidu a budeme pokračovat v hledání způsobů, jak jim poskytnout smysluplnou pomoc,« poněkud schizofrenně vysvětluje americká vláda, proč USA hlasovaly ve čtvrtek proti rezoluci. Washington prý chce, aby kubánská komunistická vláda dodržovala lidská práva a propustila politické vězně, jejichž počet se údajně zvýšil po protivládních demonstracích z loňského července. Kubánce tehdy do ulic přivedla zejména zhoršující se ekonomická situace, nedostatek základního zboží v obchodech a také stále častější dlouhé výpadky elektřiny, tedy přímé dopady amerického embarga.
Zákaz vývozu amerického zboží na Kubu, vyjma léků a některých potravin, zavedla v říjnu 1960 vláda prezidenta Dwighta Eisenhowera rok a půl po vítězství kubánské revoluce a poté, co kubánská vláda mimo jiné znárodnila i majetek zahraničních firem. V lednu 1961 přerušily USA s Kubou diplomatické styky a rok nato uvalily embargo na veškerý obchod s Kubou.
Ke zrušení embarga vyzývá Valné shromáždění OSN opakovaně od roku 1992, Spojené státy hlasovaly pokaždé proti s výjimkou roku 2016, kdy se z rozhodnutí tehdejšího prezidenta Obamy hlasování zdržely.
(ici, čtk)