Otázka zavedení eura v České republice je velmi kontroverzní a podle toho se k ní staví i prezidentští kandidáti. Nepřímo ale většina z nich, nehledě na příslušnost k jakékoliv zájmové skupině, přiznává, že ČR by na tom nejspíš zrovna nevydělala.
»Zavedení eura v České republice je v současné době i v nejbližší budoucnosti nereálné a nevýhodné. Země by přišla o samostatnou měnovou politiku České národní banky a možnost využívat kurz koruny.« Toto je citát nikoliv, jak by se mohlo zdát, protiunijních či nějakých proruských živlů, na této tezi se totiž shodli v pořadu Partie Plus na CNN Prima News předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO). »Přijdeme o instrumenty ČNB. Staneme se závislejšími,« uvedl Havlíček s tím, že zavedení eura přinese zdražení, což se ukázalo ve všech zemích, které jej zavedly. Dokonce i podle Vystrčila se Česko sice na přijetá eura musí připravit, ale argumenty odborníků jsou spíše proti jeho zavedení, mimo jiné právě kvůli ČNB.
Na přijetí eura ale nadále podle svých slov trvá například předseda hnutí STAN Vít Rakušan a TOP 09 si to klade vysloveně za cíl, který by se měl naplnit pokud možno co nejdříve.
Ať je tomu jakkoliv, euro zažívá těžké chvíle. Ještě před krizí na Ukrajině pomalu vytlačovalo dolar jako základní světovou rezervní měnu. S rozpoutáním konfliktu ale dolar znovu získal proti euru své ztracené pozice a euro dokonce překonal po desetiletích v kurzu. A devalvace i samotného pojmu »euro« nadále pokračuje.
»Dolar se zotavuje ve světle nad očekávání příznivých údajů a Evropská centrální banka zdůrazňuje chmurný výhled pro ekonomiku eurozóny,« uvedl analytik společnosti Convera Joe Manimbo. »Je to připomínka toho, že z hlediska eura se nic zásadně nezměnilo a že negativní fundamenty na jednotnou měnu znovu vyvolaly tlak,« dodal. Americké hospodářství pak ve třetím čtvrtletí vzrostlo v přepočtu na celý rok o 2,6 procenta po poklesu o 0,6 % ve druhém kvartálu…
Dvacátou zemí Evropské unie používající společnou měnu se od ledna stane Chorvatsko. Česká republika tak zůstane jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu. Podpora zavedení eura u nás ale patří k nejnižším mezi unijními zeměmi, které společnou měnou neplatí.
A co na to ti, kteří možná budou mít na spolurozhodování o přijetí eura vliv? V dotazníku pro ČTK odpověděli vybraní kandidáti na prezidenta na otázku »Budete prosazovat zavedení eura v ČR do roku 2028, tedy do konce svého prezidentského mandátu?« následovně:
- Fischer: Euro jako obraný val, ale opatrně
Pavel Fischer, senátor: »Zavedení jednotné měny není jen ekonomická otázka – jakkoli ČR dnes nesplňuje kritéria pro vstup, takže nejprve musíme zkrotit veřejné rozpočty. Je to i politická otázka a věc bezpečnosti. S ohledem na eskalaci konfliktu, který rozpoutalo Rusko v Evropě, nelze podceňovat význam společné měny jako obranného valu. Občané by měli být informováni o tom, jaké jsou skutečné náklady na udržení koruny. Budu proto prosazovat veřejnou diskusi o měnové unii, vždyť jsme se k tomuto členství již jednou zavázali. Dnes ale na vstup není vhodná doba. A k Vaší otázce – nejsem si jist, zda do pěti let se stihneme kvalifikovat.«
- Hilšer: Určitě se připravit, například i na růst cen
Marek Hilšer, senátor: »Zavedení eura je velké rozhodnutí. Na jedné straně jsou hlasy pro přijetí, zejména od zástupců exportního byznysu. Jejich zájem je srozumitelný. Občané ale potřebují mít objektivní představu o dopadech, například na růst cen. Jsem připraven podporovat věcnou debatu, ze které by si mohli lidé něco vzít. Podporuji, abychom se na možné přijetí eura připravovali a plnili všechna maastrichtská kritéria, zejména pokud jde o rozpočtový deficit.«
- Janeček: Výhodnější je pro nás mít českou korunu
Karel Janeček, podnikatel: »Ne, nejsem pro přijetí eura. Nenastala pro to vhodná doba, výhodnější je pro nás mít českou korunu. Jsem přesvědčen, že zvláště v této kritické situaci je lepší mít vlastní měnu, a to z důvodu nezávislosti a abychom neztratili kontrolu nad naší monetární politikou. Navíc na nás ekonomicky méně dopadnou případné nesoulady a konflikty.«
- Nerudová: Euru nedůvěřuje více než polovina obyvatel, ale současná krize je příležitost
Danuše Nerudová, bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně: »Zavedení eura je politické rozhodnutí, které je v kompetenci vlády a Sněmovny. Osobně považuji přijetí za rozumný krok, který pomůže domácnostem i firmám. Vnímám ale dvě překážky, které je nutné brát na vědomí a nejdříve odstranit. Prvním úkolem je dát do pořádku veřejné finance. Právě současná krize je příležitostí k základním reformám. Druhou překážkou je postoj veřejnosti. Nelze zavádět novou měnu v zemi, kde jí nedůvěřuje více než polovina obyvatel. Vláda musí nejdříve s občany otevřeně komunikovat a získat pro přijetí eura důvěru.«
- Pavel: Jako občan jsem určitě pro přijetí eura
Petr Pavel, bývalý vysoký představitel české armády a NATO: »Jako občan jsem určitě pro přijetí eura a jsem přesvědčený, že i z ekonomického hlediska by to bylo namístě. V Česku jsme z toho udělali velké politikum, aniž bychom lidem přesně vysvětlili výhody a nevýhody. Realita nás přitom pomalu předbíhá, protože mnoho firem už na platební styk v eurech přešlo. Debatu o přijetí eura bych inicioval, netlačil bych ale na přechod ke konkrétnímu datu za každou cenu, je třeba to udělat promyšleně v okamžiku, kdy to pro nás bude ekonomicky výhodné.«
- Středula: Česká republika jednou euro přijme
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: »Zavedení eura není otázka politického prosazení, ale plnění maastrichtských kritérií pro jeho přijetí. Budeme-li je stabilně plnit, mohl by tento proces začít. Zatím ta kritéria ČR bohužel neplní. Česká republika se zavázala k přijetí eura a jednou jej přijme.«
- Vitásková: Zavedení eura považuji za další snížení životní úrovně našich občanů
Alena Vitásková, bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu: »Nebudu zastáncem zavedení eura do roku 2028 ani později. V této ekonomicky a politicky rozbouřené době to považuji za další snížení životní úrovně našich občanů.«
Nechceme do podpalubí, ale co na to »chlebodárci«?
Téměř všichni kandidáti fakticky nepřímo přiznávají, že euro není zrovna dobrý recept k okamžitému použití pro Českou republiku, buď proto, že si jsou vědomi následné absolutní kontroly nad českou ekonomikou Evropskou centrální bankou a potažmo Evropskou unií, snížení životní úrovně, nebo prostě jen nelibosti veřejnosti k tomuto kroku, a tedy ztráty potenciálních voličů. Naplno si to ale může dovolit říct jen málokdo z nich, protože právě podpora Bruselu je pro většinu z kandidátů klíčová.
Jisté je, že euro není benefitem pro Českou republiku, je to benefit možná pro řadu exportérů, ale hlavně pro samo euro. Pokud by ho ČR přijala za své, získalo by euro další »hmotný podklad« pro svou existenci. A to je obzvláště důležité v době, kdy jeho hodnota klesá níž a níž a je ho proto nutné něčím dalším podepřít. Ani další »ukořistěná země« ho však zřejmě nezachrání. Ve skutečnosti jeho přijetí bude pouze znamenat větší integraci s Německem/Bruselem a omezení možnosti samostatného rozhodování. S přijetím eura se možná dostaneme na palubu Titanicu, ale pouze do pozici cestujících třetí třídy v podpalubí. Pro ně, když se Titanic potápěl, nejen, že nebyly záchranné prostředky, oni je dole rovnou zavřeli, aby vůbec nemohli ven…
Tomáš Cinka