Boj Evropské unie s takzvanou nelegální migrací se neobejde bez spolupráce se západobalkánskými státy, od kterých se očekává zpřísnění vízové politiky podle unijních standardů. Po dnešním jednání s představiteli balkánských zemí to na tiskové konferenci prohlásily německá ministryně vnitra Nancy Faeserová a eurokomisařka Ylva Johanssonová. Unie balkánským státům naopak nabízí podporu s ostrahou hranic.
»Naším společným cílem je omezit proud nelegální migrace,« řekla Faeserová. Ta sice neunijní balkánské země ocenila za nesnadný reformní kurz, zároveň ale řekla, že tyto státy by měly upravit svá příliš volná vízová pravidla. »Je třeba změnit vízovou politiku podle standardů EU,« řekla. Na to poukázala i Johanssonová, podle které je toto cestou, jak unie může v budoucnu rozvolnit vízová pravidla s balkánským regionem.
Johanssonová upozornila na to, že mnozí migranti, kteří do EU vstupují bez dokladů, cestují díky volné vízové politice do balkánských zemí, odkud pak odchází do unijních států. Berlín kvůli tomu kritizoval zejména Srbsko, které umožňuje snadný vstup občanům Indie, Burundi, Kuby a Tuniska. Bělehrad sice kritiku odmítl, pravidla se ale rozhodl zpřísnit. Nově od občanů těchto států vyžaduje předložit zaplacenou zpáteční letenku s konkrétním datem odletu.
Česko, které nyní unii předsedá, je nově součástí takzvané balkánské migrační trasy. Přes Česko se totiž migranti snaží obejít střežené rakousko-maďarské a německo-rakouské hranice, na což Praha reagovala zavedením hraničních kontrol se Slovenskem.
(čtk)