Konfucius je považován za jednoho z nejvlivnějších filozofů v historii. Během posledních dvou tisíciletí se jeho moudrost předávala z generace na generaci a stále ovlivňuje lidi po celém světě. Konfuciánské myšlenky, jako například výměna a dialog, tolerance a vzájemné učení, hrají aktivní roli v dědictví čínské civilizace a poskytují inspiraci pro výměnu a spolupráci mezi různými civilizacemi.
Podle záznamů byla Konfuciova díla v 16. století přeložena do různých evropských jazyků a formovala mnoho myslitelů v Evropě v té době i potom.
Na nedávném Čínském mezinárodním Konfuciově kulturním festivalu 2022 a osmém Fóru Ni-šan o světových civilizacích v Konfuciově rodném městě Čchü-fu ve východočínské provincii Šan-tung se sešlo téměř dvě stě učenců a čestných hostů z domova i ze zahraničí, aby si připomenuli Konfuciovy 2573. narozeniny, přijali jeho moudrost a zkoumali společné hodnoty lidstva v různých civilizacích.
Moderní význam konfuciánství
Podle německého filozofa Davida Bartosche vyniká konfucianismus mezi ostatními filozofiemi různých civilizací. »Jeho dopad byl tak obrovský, nejen v Číně, v Japonsku a Koreji, ale i na mezinárodní úrovni,« uvedl Bartosch s tím, že génius Konfucia spočívá v tom, že poskytl »intelektuální semena, která musí být rozvinuta každým, kdo studuje jeho díla,« na rozdíl od jeho teoretických vrstevníků, kteří často vyvíjeli »pevné teorie«.
»On (Konfucius) chtěl, abyste tyto myšlenky rozvinuli svým vlastním způsobem, ve svém vlastním životě a dospěli k vlastním závěrům,« dodal Bartosch. Navzdory vzestupům a pádům se tak v dlouhé historii konfuciánské zákony vždy znovu objevovaly a poskytly základ pro spojení a absorbování dalších prvků, které našly cestu do čínské civilizace. »(Konfucianismus) je jako rostoucí strom, který má kořeny ve velmi starověké minulosti, ale strom stále roste,« řekl.
Konfuciánská moudrost umožnila hospodářský rozvoj v zemích a regionech, které ji přijaly, a některé konfuciánské myšlenky mají světský přístup, jako jsou myšlenky o budoucích generacích a vzdělávání, řekl Daniel Bell, děkan Školy politických věd a veřejné správy na Šan-tungské univerzitě. »To vše je velmi příznivé k modernizaci,« uvedl.
»Gentleman hledá harmonii, ne jednotnost« je slavný citát z Konfucia. To je dobrý příklad, který ukazuje, že konfucianismus není to, jak by ho mnozí západní komentátoři chápali, řekl Benjamin Cole z Katedry filozofie a sociálního rozvoje Univerzity Chua-čchiao. Citace zdůrazňuje respekt k rozdílům mezi jednotlivci, spíše než podporu identických názorů a následování stejných názorů, vysvětlil.
V moderní době rezonuje s myšlenkami o otevřenosti ve společnosti, toleranci a přijímání různých prací, kultur a prostředí ve stejné společnosti. Daniel Bell si myslí, že pokud člověk opravdu chce porozumět Číně, je nutné porozumět její historii, což člověka přivádí zpět ke Konfuciovi. Většina konfuciánských myšlenek je v dnešním světě velmi důležitá, a proto by měla být oživena. Bell připomněl, že klíčovým principem konfucianismu je harmonie, což neznamená shodu, ale respektování rozmanitosti, pluralismu a rozdílů.
(pr)