Před 65 lety byl spuštěn první jaderný reaktor v Československu

Pokusný jaderný reaktor VVR-S se rozběhl v Řeži u Prahy 24. září 1957. Šlo o první řetězovou štěpnou reakci v tehdejším Československu, které se díky tomu dostalo do první desítky zemí provozujících podobné zařízení.

Výstavba a spuštění reaktoru měly kromě technologické a vědecké i politickou dimenzi. V dubnu 1955 byla s Ruskem uzavřena mezistátní smlouva, na jejímž základě měl být do Československa dodán pokusný reaktor. Kvůli tomu byl nařízením vlády založen Ústav jaderné fyziky, později přejmenovaný na Ústav jaderného výzkumu. Jeho základem byla Laboratoř nukleární fyziky Československé akademie věd. Pro výstavbu reaktoru VVR-S a s ním spojených obslužných a vědeckých pracovišť byla vybrána lokalita na pravém břehu Vltavy v Řeži u Prahy. Se stavbou se začalo v polovině roku 1955.

Po spuštění na konci září 1957 dosahoval reaktor tepelného výkonu pouhé dva megawatty. To však nebylo důležité, protože zařízení nemělo sloužit produkci elektrické energie, ale bylo určeno pro výrobu izotopů, ozařování materiálů a vědecký výzkum v oblasti reaktorové fyziky.

Reaktor VVR-S zde úspěšně pracoval až do roku 1987. Během své historie byl řežský reaktor průběžně modernizován, s čímž rostl i jeho výkon. V roce 1989 byla vyměněna všechna technologická zařízení včetně nádoby reaktoru. V devadesátých letech byl výkon zvýšen až na současných deset megawatt a přibylo několik experimentálních smyček. Do dnešní doby se v provozu z původního reaktoru nezachovalo prakticky nic, o čemž svědčí i změna označení z původního VVR-S na současné LVR-15.

ÚJV Řež se podílí na řadě výzkumných projektů, které se zabývají například materiály pro jaderné reaktory nebo vlastnostmi konstrukcí jaderných zařízení. Jaderná oblast je pro společnost prioritou, zaměření zůstává na už provozovaná zařízení i na připravovaná nová. Firma zaměstnává zhruba 700 lidí. Většinovým majitelem ÚJV ŘEŽ je společnost ČEZ.

(čtk)