Čína zahájila svůj komerční letecký a kosmický sektor v roce 2015, kdy zveřejnila svůj desetiletý plán na zapojení soukromých hráčů do kdysi pouze národně provozovaného oboru. Už nyní je Čína po USA druhým největším vlastníkem komerčních družic na světě.
Čínský letecký a kosmický trh v posledních sedmi letech rychle rostl, jeho roční tempo růstu přesahuje 20 % a očekává se, že v roce 2022 dosáhne 1,5 bilionu jüanů (asi 222 miliard USD).
Čtyři čínské komerční raketové podniky dosud uskutečnily osm pokusů o start, přičemž dva z nich úspěšně vynesly rakety na oběžnou dráhu. Pro soukromé letecké společnosti je však obtížné vyvíjet technologie nosných raket kvůli jejich dlouhému vývojovému cyklu a pomalému růstu výrobní kapacity.
Podle databáze UCS Satellite Database vypouštěla Čína v letech 2015 až 2018 méně než 10 komerčních družic dálkového průzkumu Země ročně. Země proto zavedla podpůrné politiky, aby pomohla komerčním subjektům v této oblasti. »Výzkum a vývoj družic a raket, zejména raket, vyžaduje rozsáhlou vědeckovýzkumnou infrastrukturu,« řekl CMG Pan Aihua, hlavní inženýr Čínského národního úřadu pro vesmír. »Čína do tohoto odvětví v průběhu let investovala značné prostředky. Podporujeme také částečné otevření tohoto sektoru soukromým podnikům a umožnění sdílení výsledků jeho výzkumu s celou společností,« dodal.
Počet startů komerčních družic dálkového průzkumu Země se na základě nové politiky podpory více než zdvojnásobil z devíti v roce 2018 na 21 v roce 2019. Očekává se, že v roce 2022 jejich počet přesáhne 50. Od letošního června má Čína na oběžné dráze více než 120 takových družic se stále se rozšiřující oblastí použití, jako je meteorologické pozorování, průzkum a mapování země a pozorování oceánů.
Dne 9. srpna vypustila země z kosmodromu Jiuquan Satellite Launch Center na severozápadě Číny svou komerční raketu CERES-1 Y3, první soukromý model rakety v Číně, který dosáhl úspěšného startu na oběžnou dráhu. CERES-1 vyvinula pekingská high-tech společnost Galactic Energy. »Ve srovnání s tradičními nosnými raketami na tuhé palivo má nosná raketa CERES-1 o 30 procent vyšší nosnost a zároveň o 30 procent nižší náklady,« řekl CMG Liu Baiqi, ředitel výzkumu a vývoje CERES-1. »Této úspory nákladů jsme dosáhli díky řadě technických inovací. Například motor čtvrtého stupně využívá řešení 3D tisku, díky němuž je motor nejen lehčí, ale také se zvyšuje jeho výkon,« upřesnil.
Kromě toho Čína 10. srpna vypustila na oběžnou dráhu ze střediska pro vypouštění družic Taiyuan v severočínské provincii Shanxi také 16 nových družic, včetně družic Jilin-1 Gaofen 03D09 a Yunyao-1 04-08. Tyto družice se používají především v oblastech, jako je komerční dálkový průzkum Země a snímkování atmosféry.
Největší čínský poskytovatel komerčních satelitů
Výrobce konstelačních komerčních družich dálkového průzkumu Země Jilin-1 (pojmenované podle severovýchodní čínské provincie Jilin), největší svého druhu v Číně, nyní dokončují poslední várku družic pro pozorování s vysokým rozlišením. V současné době je ve vesmíru 54 plně funkčních družic Jilin-1. Společnost Chang Guang Satellite Technology Co., Ltd. se sídlem ve městě Čchang-čchun, hlavním městě provincie Ťi-lin. (CGSTL) plánuje ve druhé polovině letošního roku vypustit zbývajících 27 družic.
»V současné době využívá konstelaci Jilin-1 více než 300 podniků v Číně k poskytování datových služeb ve více než desítce oblastí, jako je zemědělství, ochrana životního prostředí, přírodní zdroje a plánování a správa měst,« řekl CMG zástupce generálního ředitele CGSTL Jia Hongguang. »Do konce roku 2023 dosáhne počet družic Jilin-1 140 a do konce období 14. pětiletého plánu Číny (2021-2025) jich bude více než 300,« konstatoval.
(pr)