Za svěžího nedělního rána zazněl startovní výstřel v inovační zóně na jihovýchodním okraji Pekingu. Více než stovka humanoidních robotů se s rachotem vydala přes startovní čáru, jejich servomotory bzučely v krátkých, rytmických pulzech.
Novost celé podívané už nebyla tak výrazná jako o rok dříve, kdy první ročník půlmaratonu humanoidních robotů přilákal velké davy. Tentokrát však stroje měly dokázat víc než jen pobavit publikum.
Během uplynulého roku ohromili čínští roboti publikum po celém světě dynamickými ukázkami rychlosti a obratnosti – od sprintů přes bojová umění až po taneční vystoupení na galavečerech. Jakmile však nadšení opadlo, vyvstala v éře tzv. vtělené inteligence zásadní otázka: jak tyto stroje posunout dál, aby nebyly vnímány jen jako dálkově ovládané hračky pro technologické nadšence?
Organizátoři to pro ročník 2026, závod na 21,1 kilometru v Pekingu, jasně zdůraznili novými pravidly: roboti neschopní samostatné navigace nebyli ze závodu vyloučeni, jejich výsledný čas se však násobil koeficientem 1,2. Cílem bylo motivovat účastníky k dosažení skutečné autonomie pohybu. Výsledkem bylo, že téměř 40 procent soutěžících robotů se pokusilo absolvovat celý závod zcela samostatně.
Pro čínské inženýry je přitom prioritou přesnější vnímání a »chytřejší mozek«, nikoli pouze silnější »svaly«. Pokrok závisí především na pokročilé umělé inteligenci v jádru systému, ne jen na stabilnější konstrukci, odolnějších kloubech či lepších bateriích.
Na rozdíl od loňské rozmanitosti konstrukcí se letošní účastníci soustředili na několik standardizovaných robotických platforem. Mnoho týmů využívalo roboty jako Unitree, Tien Kung (s technologickým zázemím společnosti UBTECH) nebo model vyvinutý spin-offem společnosti Huawei, firmou Honor. Skutečný souboj se tak odehrával v softwaru – šlo o přímé srovnání optimalizačních algoritmů běžících na prakticky identickém hardwaru.
V čele startovního pole se objevil robot značky Honor připomínající mechanického bojovníka, s červeno-černým kovovým designem. Pohyboval se nezvyklým stylem – nohy svíraly tvar písmene V směrem dovnitř, zatímco horní část těla se při každém kroku kývala ze strany na stranu.
Oproti tomu styl běhu robota Tien Kung více připomínal profesionálního vytrvalce – s vysoko drženýma rukama a vzpřímeným držením těla.
Nejlepším výkonem dne se nakonec prezentoval robot značky Honor. Ačkoli jeden z těchto modelů proběhl cílem jako první za doprovodu operátora jedoucího v golfovém vozíku, skutečným vítězem v autonomní kategorii byl jiný stroj téže značky.
Vítězný robot doběhl v čase 50 minut a 26 sekund, čímž výrazně překonal světový rekord v lidské kategorii – z nejlepšího lidského času ukrojil více než šest minut. »Při tréninku jsme napodobovali špičkové lidské běžce,« uvedl po slavnostním vyhlášení Du Xiaodi, inženýr společnosti Honor, stojící vedle vítězného robota vysokého 1,69 metru.
Druhé i třetí místo obsadili rovněž autonomní roboti značky Honor. Jeden z nich však nedokázal včas zastavit, narazil do bezpečnostní bariéry a vyvolal v publiku směs potlesku i zděšení.
Robot Tien Kung Ultra, vybavený modrými ochrannými prvky, sice nepronikl na stupně vítězů, ale zaujal efektním manévrem ve tvaru písmene S, kterým v dramatickém finiši na posledních 50 metrech těsně předstihl svého soupeře. Cílem proběhl v čase 1 hodina a 15 minut.
Pro tento model šlo o výrazné zlepšení – jako obhájce loňského prvenství totiž v roce 2025 zvítězil s časem 2 hodiny a 40 minut. Tento pokrok ukazuje, jak velký skok čínská humanoidní robotika během jediného roku udělala.
Zhao Wen, inženýr vyvíjející řídicí algoritmy pro robota Tien Kung, přičítá tento posun pokročilejší vtělené umělé inteligenci. »Díky zásadním vylepšením algoritmů řízení běhu, komunikačních a percepčních systémů došlo k propojení ‚velkého‘ a ‚malého mozku‘, což umožňuje dynamicky a inteligentně upravovat frekvenci i délku kroku,« vysvětlil.
»Loni měli roboti problém vůbec vstát. Letos jsou stabilní a závodí,« poznamenal vedoucí týmu univerzity Paris-Saclay. Letošního ročníku v čínské metropoli se zúčastnili i zahraniční týmy – inženýři z Německa, Francie, Portugalska a Brazílie.
Rostoucí globální zájem o čínskou robotiku se projevil i letos v únoru, kdy německý kancléř Friedrich Merz během své návštěvy Číny sledoval humanoidní roboty při plnění různých úkolů ve společnosti Unitree Robotics.
Nedělní trať půlmaratonu představovala pro robotické systémy náročnou zkoušku. Zahrnovala více než deset typů terénu, stoupání až 8 % a celkové převýšení 100 metrů, což prověřilo řízení výkonu i energetickou efektivitu.
Zúžené úseky tratě a překážka v podobě dopravního ostrůvku simulovaly složitost městského prostředí, zatímco série 22 zatáček – včetně téměř pravých úhlů – vyžadovala přesnost na centimetry i dokonalou stabilitu.
»Autonomní navigace na takto náročné trati je zásadní test pohybových schopností robota,« uvedl Zhao Mingguo, výzkumník v oblasti automatizace z pekingské univerzity Tsinghua.
Závod skončil, skutečná cesta do praxe však teprve začíná. Stále více odborníků se shoduje, že cílem robotiky není pouze nahrazovat lidskou práci, ale především vykonávat činnosti, do nichž se lidem nechce – zejména nebezpečné úkoly v odlehlých oblastech nebo při záchranných operacích.
Společnost AgiBot, další významný čínský výrobce robotů, se sice tohoto dálkového závodu nezúčastnila, ale tento týden předvedla přesnost svých strojů v průmyslovém prostředí. Živě vysílala osmihodinovou směnu robotů na montážní lince tabletů. Demonstrace je součástí širší snahy Číny propojit umělou inteligenci s výrobou.
Šen-čen, technologické centrum na jihu Číny, již humanoidní roboty využívá v různých rolích – od řízení dopravy na ulicích až po domácí práce.
Vtělená inteligence je v čínském pětiletém plánu označena za perspektivní odvětví a očekává se, že bude významným motorem dalšího růstu. Podle jedné z prognóz by trh s humanoidními roboty v Číně mohl do roku 2030 dosáhnout hodnoty přibližně 870 miliard jüanů (zhruba 127,6 miliardy amerických dolarů).
»Humanoidní roboti neběží jen proto, aby běželi,« uvedl Liang Liang, zástupce generálního tajemníka Čínského institutu elektroniky. Cílem závodu je podle něj identifikovat špičkové inženýrské týmy, podpořit technologickou konkurenci, a tím urychlit uvedení těchto technologií na trh.
(Xinhua)
Diskuze je uzavřena.