Lidé už dostávají složenky s novými zálohami na odběr plynu a elektřiny, pro řadu domácností jde o nárůst ve stovkách i tisících korun. Ne všechny i vzhledem k rostoucí inflaci ve svém rodinném rozpočtu na takové platby mají. Pomoct s drahými energiemi by měl úsporný tarif, který je však podle opozice hodně komplikovaný.
Vláda pomůže lidem a firmám s rostoucími cenami energií v období od 1. října 2022 do 30. září 2023 sumou 66 miliard korun. Na pomoc domácnostem se počítá maximálně s 54 miliardami korun. Zbylé peníze půjdou firmám. Vládní balíček pomoci zahrnuje zejména odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, což bude stát asi 23 miliard korun, podporu kotelen za asi čtyři miliardy a centrálního vytápění za dalších deset miliard. Kompenzace energeticky náročným firmám dosáhnou zhruba dvou miliard korun. Samotný připravovaný úsporný energetický tarif, který bude kompenzovat část zvýšených výdajů za elektřinu a plyn, vyjde asi na 27 miliard.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v rozhovoru pro ČT uvedl, že v rámci schvalování rozpočtu na roky 2022 a 2023 kabinet rozhodl, že 25 procent částky pomoci je alokováno do roku 2022. Zbylých 75 procent pak připadne na rok 2023. »V praxi to znamená, že jedna domácnost dostane za celou topnou sezónu až 17 480 korun pomoci od státu. S tím, že v takovém případě až pět tisíc korun té pomoci dostane ještě v tomto roce,« vysvětlil. Zbylé částky mají být podle ministra vypláceny podle nařízení vlády buď v lednu, nebo únoru.
S návrhem nesouhlasí bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). »Je to komplikované a hlavně nevyzkoušené řešení…drtivá část z té podpory bude až na rok 2023, takže v roce 2022 budeme suverénně nejhorší zemí v Evropské unii ve smyslu energetické podpory,« uvedl. Na sociálních sítích připomněl, že již několik týdnů upozorňuje na to, že energetický úsporný tarif je pozdě, málo a že podpora bude chaotická a roztříštěná. »Nabídli jsme několik řešení, ukazujeme příklady ze zahraničí, navrhujeme, jaké finanční zdroje pro podporu využít. Ministr průmyslu se vysmívá, že radit nepotřebuje. Výsledek? Zde černé na bílém. Letos s podporou druhé nejdražší energie v EU (v přepočtu na kupní sílu) nepočítejte. Takže šmitec. Poraď si sám. Exekutoři pomalu otevírají šampus,« napsal Havlíček.
Lepší něco než nic
Ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš připomněl, že úsporný tarif podpořila i opozice, vědoma si toho, že lepší něco než nic. Je podle něj dobře, že nejde jen o elektřinu a plyn, ale i o dodávky tepla. »Exekutiva zřejmě očekává, že vrchol potíží přijde až později a chce použití tohoto dílčího nástroje ještě omezit,« domnívá se Dolejš. Připomněl, že první peníze přijdou až v říjnu s topnou sezónou, podle toho, jak budou nabíhat platby a zbytek pomoci má být čerpán až v příštím roce v rámci rozpočtu na rok 2023. »Pomoc na letošní rok se tak tenčí,« konstatoval Dolejš pro iportaL24.cz.
Postup vlády kritizovala také bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a kandidátka na prezidentku ČR Alena Vitásková. »’Žebračenka‘ není řešení – je to pouze nutná pomoc občanům. Dotace firmám, aby ještě chvíli přežily s drahými energiemi, není rovněž řešení, ale jen oddálení průšvihu…Politici nesou plnou odpovědnost za stávající situaci v oblasti energetické krize. Upřednostňují řešení jiných zástupných problémů před těmi zásadními. Zadlužují nesmyslně stát a národ nechávají na pospas dezinformacím a chaosu, podporují válečné konflikty, které nikdo nechce. Nastane doba, kdy budou označování za válečné štváče,« řekla v rozhovoru pro iportaL24.cz.
Skutečně vláda nenechá nikoho padnout?
Plánovaných 66 miliard korun na podporu domácností a firem s vysokými cenami energií je ale podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na horní hranici toho, co si může státní rozpočet dovolit. »Lidem a firmám budeme od října po dobu 12 měsíců kompenzovat vysoké ceny energií částkou 66 miliard korun, což je skutečně horní hranice toho, co si může státní rozpočet dovolit. Na konkrétní formě a načasování kompenzací se vláda teprve dohodne, ale platí, že budeme kompenzovat jak elektřinu a plyn, tak centrální vytápění i domovní kotelny,« uvedl Stanjura.
Přesnou podobu podpory bude vláda schvalovat na základě návrhu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). »Na účty za vysoké ceny energií přispěje ministerstvo průmyslu a obchodu všem domácnostem bez ohledu na to, jestli využívají primárně plyn, elektřinu nebo mají vytápění zajištěno z domácích kotelen či centrálních tepláren. Detaily pomoci určí nařízení vlády, které MPO připraví tak, aby bylo administrativně nenáročné a spravedlivě odráželo vývoj na trzích s energiemi a také velikost domácností, jimž pomoc ministerstvo poskytne,« řekl ČTK mluvčí MPO Marek Vošahlík.
Síkela uvedl, že diskuze o tom, jestli je pomoc dostatečná, se bude na vládě vést. »A myslím si, že pokud by ceny měly dále růst nebo pokud by se určitá část domácností začala dostávat do nějaké existenční nouze, tak vláda splní, a jsem o tom pevně přesvědčen, že nenechá nikoho padnout,« slíbil.
Úsporný tarif bude mít podobu dotace ze státního rozpočtu určené dodavatelům energií, kteří pak o tuto dotaci sníží domácnostem platby. Podpora se má týkat i domácností s domovními kotelnami a dálkově dodávaným teplem. Platby sníží také odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje.
(jad)