V ostravsko-karvinských dolech objevili v nedávné době odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi, vědci a učiteli z Vysoké školy báňské v Ostravě Jiřím Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale se i odborníci ze zahraničí.
Králíkit je sekundární (druhotný či druhotně vznikající) minerál, jehož existence byla oficiálně uznána Mezinárodní mineralogickou asociací v říjnu 2024. Jde o dihydrát chloridu barnatého (BaCl2·2H2O).
Výzkum vedl tým z Katedry geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s CATRIN UP, VŠB-TUO (klíčovou roli sehrál Michal Osovský, který v dolech pracoval), německou Univerzitou v Jeně a Karlsruhským institutem technologie (KIT). Výzkum trval poměrně dlouho z důvodu extrémně malých rozměrů krystalů minerálu. Králikit nelze pozorovat běžným optickým mikroskopem, a pro určení jeho struktury musela být použita rentgenová krystalografie na synchrotronu.
Objev i jeho odborné uznání Mezinárodní mineralogickou asociací (IMA) byl publikován v říjnu 2024 a Komise IMA pro nové minerály, názvosloví a klasifikaci ho následně zařadila do aktualizovaného seznamu uznaných minerálů v listopadu 2024 na sdílené 6100. místo.
Typovou lokalitou jsou hlubinné uhelné doly v ostravsko-karvinském revíru. Z hlediska parageneze vzniká králíkit na površích tamních solných krápníků v podzemních důlních prostorách.
Ohledně původu (geneze) se jedná o minerál vzniklý v prostředí ovlivněném lidskou činností. Vzniká evaporací slaných podzemních vod nasyceným baryem a chlorem, které prosakují z nadložních horninových vrstev do důlních děl.
Králíkit rozšíří dosavadní seznam minerálů na světě, kterých je 6213. Nalezen byl v hlubinách dolů na solných krápnících, které vznikají v místech, kde do důlních prostor prosakuje slaná voda z nadložních hornin.
Výzkum trval poměrně dlouho především kvůli nepatrným rozměrům nového minerálu. Zatímco mnohé minerály popsané v minulosti tvořily dostatečně velká zrna, s nimiž bylo možné relativně snadno pracovat, králíkit je submikroskopický.
Minerál se nachází přímo na krystalech soli kamenné. Stejně jako ona je průhledný, takže se od svého podkladu na první pohled prakticky neliší. Pro jeho oficiální uznání museli vědci spolehlivě určit jeho chemické složení i další vlastnosti. Vzhledem k jeho rozměrům a obtížnému oddělení od okolní soli však nebylo možné využít pouze běžné mineralogické metody. Je to další úspěch českých vědců a české vědy.
Václav Ziegler