AKTUALIZOVÁNO. VYDÁNO 1. 11. (20.34), POSLEDNÍ AKTUALIZACE 2. 1. (10.52)
Bulharská úřadující prezidentka Ilijana Jotovová zvítězila v nedělním druhém kole prezidentských voleb. Podle konečných výsledků ústřední volební komise jí dalo hlas 57,6 procenta voličů. Její soupeř, prozápadně orientovaný ekonom a bývalý premiér Andrej Gjurov, získal 39,5 procenta. Volební účast však zůstala velmi nízká – k urnám dorazila méně než čtvrtina oprávněných voličů.
Jotovová, která dříve pracovala jako novinářka, se do čela státu dostala letos v lednu. Do té doby zastávala funkci viceprezidentky, z níž převzala prezidentské pravomoci poté, co Rumen Radev odstoupil. Ten následně založil politické uskupení Progresivní Bulharsko a s ním zvítězil v parlamentních volbách. Jotovová patří k jeho politickým spojencům.
Téměř tři procenta hlasujících ve druhém kole neodevzdala hlas ani jednomu z kandidátů. Vítězství Jotovové přitom naznačovaly už předvolební průzkumy prováděné u volebních místností.
Po zveřejnění výsledků vystoupila Jotovová před novináři společně s Radevem, kterému poděkovala za podporu během kampaně. Zdůraznila, že se ve svém poselství zaměřila především na příjmy obyvatel, mír a výzvy, které Bulharsko v budoucnu čekají. Radev označil výsledek za potvrzení toho, že si Bulhaři přejí »normálnost a stabilní, jasnou cestu vpřed«. Jeho slova citovala agentura AFP.
Průzkumy se nepletly…
Podle čtyř povolebních průzkumů zveřejněných agenturou BGNES získala Jotovová podporu 50,7 až 52,5 procenta voličů. Její soupeř Gjurov obdržel podle těchto odhadů 43,4 až 44,6 procenta hlasů.
Po prvním sčítání hlasů, které zveřejnila Bulharská ústřední volební komise (CEC) před nedělní půlnocí, vedla Jotovová a její kandidát na viceprezidenta Kiril Valčev s 57,943 % hlasů. Jejich vyzyvatelé, Gjurov a jeho pravá ruka Georgi Kandev, získali 39,007 %. První výsledky vycházely ze zpracování 17,39 % protokolů volebních komisí.
Další sčítání, které probíhalo po půlnoci, potvrdilo mírný pokles u vítězky, ovšem nikoli fakt, že Bulharsko bude mít poprvé v historii zvolenou prezidentku.
První kolo rozhodlo o souboji dvou rozdílných směrů
První kolo se uskutečnilo 25. října a zúčastnilo se ho 27 kandidátských dvojic. Podle konečných výsledků ústřední volební komise získala Ilijana Jotovová společně se svým viceprezidentským kandidátem Kirilem Valčevem 34,76 procenta hlasů. Andrej Gjurov s Georgijem Kandevem skončil druhý se ziskem 31,95 procenta. Třetí místo obsadil Kostadin Kostadinov, který obdržel 12,55 procenta. Volební účast se pohybovala kolem 22 procent a patřila k nejnižším v historii země. Protože žádná z dvojic nezískala potřebnou většinu a zároveň nebyla splněna podmínka účasti, rozhodlo se o prezidentovi až ve druhém kole.
Jotovová i Gjurov vystupovali jako nezávislí kandidáti, za každým z nich však stál odlišný politický tábor. Rozdílné byly také jejich postoje k zahraniční politice a geopolitickému směřování Bulharska. Jotovová se v kampani prezentovala jako kandidátka, která chce přispívat k zachování míru v regionu a prosazovat vyváženější diplomatické vztahy s Ruskem.

Podporu jí vyjádřily vládní strana Progresivní Bulharsko, Bulharská socialistická strana (BSP), jejíž členkou v minulosti byla, a nacionalistická strana VMRO. Její vítězství by tak znamenalo také posílení politického postavení premiéra Radeva a jeho hnutí. Jotovová zastávala funkci viceprezidentky právě v době, kdy byl Radev hlavou státu. Prezidentkou se stala po jeho odchodu z úřadu a nyní získala vlastní volební mandát.
Ekonom Gjurov měl naopak podporu proevropských opozičních stran Demokratické Bulharsko a Pokračujeme ve změně, jejímž členem byl v minulosti. Během kampaně se však snažil vystupovat jako nezávislý kandidát, nikoli jako přímý zástupce stranické politiky. Od února do května letošního roku vedl úřednickou vládu. V tomto období také podepsal bezpečnostní dohodu s Ukrajinou. Jeho politické postoje jsou spojovány s důrazem na proevropské směřování země a spolupráci se západními spojenci.
Jaké pravomoci má bulharský prezident?
Ačkoli je bulharský prezident často označován za hlavu státu s převážně reprezentativní rolí, jeho pravomoci nejsou zanedbatelné. Prezident je volen přímo občany na pětileté období a zastupuje zemi v zahraničních vztazích. Může například vrátit parlamentu přijatý zákon k novému projednání, což představuje takzvané odkladné veto. Poslanci však mohou jeho námitky přehlasovat a zákon znovu schválit.
Hlava státu se podílí také na zahraniční a bezpečnostní politice. Za ústavních podmínek uzavírá mezinárodní smlouvy, jmenuje a odvolává vedoucí diplomatických misí a přijímá zahraniční velvyslance. Je rovněž vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenuje jejich nejvyšší velení a předsedá poradnímu orgánu pro národní bezpečnost. Ústava mu svěřuje také pravomoc udělovat milosti, poskytovat azyl nebo vypisovat parlamentní a místní volby v případech stanovených právními předpisy. Významnou roli může sehrát i při politických krizích, zejména při sestavování úřednické vlády a vyhlašování předčasných voleb v mezích ústavních pravidel.
Prezidentský úřad tedy nemá výkonnou moc srovnatelnou s vládou, jeho držitel však může ovlivňovat politickou debatu, zahraniční orientaci země i fungování ústavních institucí.
(pk)

