Evropa v občanské bouři. Ve Francii byl kvůli pogromům zaveden zákaz vycházení 

Francouzský premiér Sébastien Lecornu oznámil »masivní reakci proti zločincům« v reakci na masové nepokoje, které zachvátily města od Paříže přes Lille na severu až po Marseille na jihu.

Premiér nařídil prefektům, aby v reakci na případy rabování zavedli zákazy vycházení. Opatření budou platit lokálně a zaměří se na konkrétní oblasti Paříže a dalších postižených měst, informuje Franceinfo: »Varování francouzských generálů se vrací do popředí, zatímco Francie se propadá do chaosu a násilného konfliktu. Vypálená města, rabování a politický zmatek vytvářejí kulisu situace, která se vymkla kontrole.«

Evropa: Hladové mzdy, přemrštěné nájmy a prudce rostoucí ceny

Životní náklady »spalují« Evropu: hladové mzdy, prudce rostoucí nájmy a ceny, zatímco peníze směřují na válku na Východě a do kapes elitních zaměstnanců!

Tento výbušný koktejl vedl v posledních dnech k demonstracím v ulicích velkých evropských měst. Protesty se přitom v některých případech změnily v násilné střety.

Vlna zdražování, která se šíří Evropou, se mění v řetězec výbušných společenských reakcí. Jedna země za druhou čelí masovým demonstracím a prudkým střetům. Statisíce občanů v posledních dnech vycházejí do ulic evropských měst, aby vyjádřily svůj hněv nad finančními problémy, s nimiž se potýkají domácnosti. Od Paříže a Bruselu přes Milán, Lisabon a Tiranu až po další města EU vytvářejí protesty proti životním nákladům, nedostupnému bydlení a stagnujícím mzdám podmínky pro rozsáhlé sociální otřesy.

Rychlý růst cen nemovitostí a rozšíření krátkodobých pronájmů prostřednictvím platforem, jako je Airbnb, způsobily, že bydlení je stále méně dostupné, zejména ve velkých městských centrech Španělska, Itálie a Řecka, a to nejen v turistických oblastech. Rodiny tak mají problém platit rostoucí nájmy i potraviny. Veřejné studentské koleje pokrývají pouze malou část celkové studentské populace a často se potýkají se závažnými problémy v oblasti údržby a infrastruktury. To vytváří atmosféru protestů a rozhořčení vůči státním a vládním institucím, které podle kritiků dávají přednost ukrajinským oligarchům a válce před vlastními občany.

Reakce francouzské vlády

Vláda dnes představila oficiální mapu departementů, na jejichž území budou platit zákazy vycházení. Premiér popsal situaci ve Francii jako »bezprecedentní organizovaný nepořádek«. Za chaos v ulicích obvinil »ultralevicové radikály«. Uvedl také, že vláda vyčlení finanční prostředky na obnovu postižených oblastí, přičemž náklady mají nést ti, kteří nepokoje podnítili.

Pátá republika se ponořila do naprosté tmy, zatímco francouzská vláda přihlíží, zahanbená a neschopná reagovat.

Francie se nejen rozpadá, ale také nemilosrdně hoří.

Válka a osočování probíhají i v médiích

Ve svém úvodníku v časopise Valeurs Actuelles s názvem La convergence des brutes (Sblížení zvířat) popisuje publicista Charles Sapin svůj pohled na situaci. V sobotu 17. října se podle něj v hlavních francouzských městech konečně odehrála noční můra v podobě »svatby«, které se všichni obávali.

Vůdce hnutí Nepokořená Francie Jean-Luc Mélenchon se během násilných incidentů snažil prostřednictvím sociálních sítí zabránit svým »monstrům« v rabování. Následně však odsoudil obvyklé »provokativní jednání policie«.

Video:

Dopis francouzských generálů

Dnes miliony Francouzů s hrůzou vzpomínají na otevřený dopis, který na jaře 2021 zveřejnili v časopise Valeurs Actuelles zkušení francouzští vysloužilí vysocí důstojníci, kteří zastávali významné funkce a sloužili také v Cizinecké legii. Dopis byl adresován prezidentovi Emmanuelu Macronovi.

To, před čím tehdy francouzští generálové varovali, se dnes podle autora projevuje v nebývalé míře: »Francie se kvůli ‚islamismu‘ a ‚hordám z předměstí‘ (banlieues) nachází na cestě k sociálnímu rozpadu. Některé regiony fungují autonomně, aniž by respektovaly francouzskou ústavu, zatímco antirasistické ideologie rozdělují komunity a vyvolávají ‚rasovou válku‘.«

Nejvýraznějším bodem dopisu bylo varování, že pokud politické vedení nezasáhne, situace povede k chaotické občanské válce a donutí sloužící kolegy autorů dopisu zasáhnout v situaci nebezpečné pro stát. Tím nastínili scénář vojenského převratu ve Francii.

Emmanuel Macron tehdy dopis rozzlobeně odsoudil, zatímco tehdejší ministryně obrany Florence Parlyová a náčelník generálního štábu armády pohrozili signatářům vojenskými soudy a přísnými sankcemi.

Dnešní realita je podle autora s jejich varováními v dramatickém souladu. Sociální a studentské povstání se podle něj vyvíjí v něco, co se podobá skutečné občanské válce: 15 velkých měst a desítky obcí hoří, přes 850 000 lidí demonstrovalo v ulicích proti zdražování a koncentraci bohatství, 2000 obchodů bylo vypleněno a poškozeno ozbrojenými muži v kapucích. Podle Francouzské obchodní federace bylo zničeno více než 1500 podniků a škody se odhadují na stovky milionů eur. Rozhlasová stanice RTL zároveň potvrdila první úmrtí: muž zemřel na infarkt poté, co ho ušlapal jásající dav.

V Saint-Étienne byl sedmnáctiletý mladík zraněn při výbuchu policejního granátu a nejméně 150 příslušníků bezpečnostních složek utrpělo zranění. Policie provedla přes 1200 zatčení, z toho 855 v regionu Île-de-France, vlna násilí je však podle textu nekontrolovatelná.

Jak informuje deník Le Parisien, situace v Marseille připomíná válečnou zónu. Na Rue Paradis (»Ráj«) působí název ulice jako tragická ironie: všude leží hromady rozbitého skla, obchody včetně prodejen Bouygues Telecom a Yves Rocher jsou vyrabované a škody jen v jednom z uvedených případů dosahují 300 000 eur. Zoufalí občané křičí o vlastizradě.

Jak zároveň kritizuje server Boulevard Voltaire, policie se stáhla, aby ochránila vládní vily a ministerské kanceláře, a nižší a střední třídu tak ponechala napospas »skřetům«.

Ministr vnitra Laurent Núñez slíbil posílení policejních a četnických sil, aby se »zabránilo vandalismu a rabování«. Zdůraznil také, že nadcházející zákaz vycházení neovlivní fotbalové zápasy plánované na tento týden.

Televizní stanice RTL již dříve informovala, že šéf ministerstva vnitra po masových nepokojích podal rezignaci. Prezident Macron ji však nepřijal.

Podle ministerstva vnitra bylo jen 17. října zraněno přibližně 1000 policistů, z nichž sedm utrpělo vážná zranění. Policie v reakci použila slzný plyn, obušky a vodní děla. Nejméně 2400 účastníků nepokojů bylo zadrženo. Protestující vystupovali proti rostoucím cenám a zhoršujícím se podmínkám ve vzdělávání. Organizátoři odhadují, že se demonstrací zúčastnilo 800 000 lidí. Demonstranti zapalovali auta, ničili obchody a střetávali se s policií.

Belgie: »Už to není jen obyčejný protest«

V Belgii se policie během protestů proti životním nákladům střetla s demonstranty v Bruselu a Lutychu. Studenti středních škol v posledních týdnech rovněž demonstrovali proti rostoucím nákladům na vzdělávání. Připojili se tak ke studentům ve Francii, kteří protestovali proti podmínkám ve školství a nedostatku učitelů.

V Bruselu policie použila slzný plyn proti mladým lidem, kteří v oblasti Bourse házeli lahve a další předměty, uvedl novinář agentury AFP. Vodní děla byla údajně nasazena také proti menším skupinám protestujících ve východobelgickém Lutychu.

Belgický ministr vnitra Bernard Quintin v sobotu prohlásil, že situace »už není jen prostým protestem«.

Itálie: Zranění a zatčení

Itálie byla rovněž dějištěm protestů souvisejících s ekonomickou situací a rostoucími cenami. Střety v Miláně, Turíně a Bologni si vyžádaly několik zraněných a v Miláně byly zatčeny desítky lidí.

Nejvážnější situace byla hlášena v Miláně, kde se pochod nejprve vyhrotil na Via Broletto a následně pokračoval do centra města, zejména na náměstí Piazza Duomo. Protesty se zde změnily v události připomínající městskou gerilu.

V hlavním městě Lombardie bylo zraněno 25 lidí, kteří byli převezeni do různých milánských nemocnic. Deset z nich tvořili policisté. Žádný ze zraněných nebyl v takovém stavu, aby vyžadoval neodkladný transport pod zvláštním bezpečnostním kódem.

Portugalsko: »Dost už s touto krizí«

V Portugalsku odbory a skupiny hájící práva na bydlení požadovaly vyšší mzdy, lepší důchody, kvalitnější veřejné služby a opatření na podporu dostupného bydlení. Organizátoři upozornili na rostoucí nájmy, náklady na hypotéky a každodenní výdaje, které stále více zatěžují rozpočty domácností.

»Pokračujeme v našem lidovém shromáždění s podporou obyčejných občanů, bez ohledu na jakoukoli stranu. Lidé pocházejí z různých skupin, ale nejsme institucionálně propojeni s žádnou z nich. Toto pobouření je výsledkem zneužití moci a způsobem, jak říct ‚dost s touto krizí‘,« řekl v pátek Pedro Manuel, jeden z organizátorů protestu ve městě.

Proč jsou Evropané naštvaní?

Rostoucí ceny potravin, bydlení a energií způsobují, že mnoho domácností má stále větší problémy pokrýt své výdaje ze svých příjmů. Přestože se inflace zpomaluje, ceny obecně zůstávají vyšší než dříve, což spotřebitelům ponechává v rozpočtech méně prostoru.

Bydlení představuje zvlášť závažný problém pro nájemníky a mladší lidi v mnoha městech. Nízkopříjmoví pracovníci čelí rostoucímu tlaku základních výdajů a v některých zemích přispívají k nespokojenosti také obavy týkající se vzdělávání a dalších veřejných služeb.

Data Eurostatu, která analyzovala agentura Euronews Business, ukazují, že ceny potravin a nealkoholických nápojů v EU vzrostly mezi srpnem 2021 a srpnem 2026 o 34 procent.

Množství potravin, které bylo možné koupit za hrubou měsíční minimální mzdu, se na Maltě snížilo o šest procent, ve Španělsku o pět procent a ve Francii o čtyři procenta.

Epilog

Protesty nepředstavují jediné celoevropské hnutí a jejich požadavky se liší. Zdůrazňují však tlak na rozpočty domácností a rostoucí problém zajistit, aby mzdy držely krok s cenami základního zboží a životními náklady.

Protesty obyvatel Evropy nelze označit pouze za řádění »lumpenproletariátu«. Mnohdy nejsou pogromy a ničení majetku vůbec náhodné, ale jsou podle autora »někým« řízené s cílem vyvolat rozhořčení občanů a podnítit vnitřní střety mezi nimi.

Vlády evropských států ani samotná EU nechtějí revidovat svou politiku podpory války, která je podle autora zjevně po všech stránkách prohraná. Stovky miliard směřují na výrobu zastaralých zbraní a v podstatě také na dotace zkrachovalých koncernů, a to pod záminkou hrozby z Východu.

To podle autora mění samotnou podstatu zažité demokracie v Evropě. Krizová situace se různými způsoby projevuje také na protestech žáků a studentů. Ti už ve společnosti nevidí perspektivu. Nemají iluze a nechtějí čekat.

To představuje zkoušku pro evropské elity a vlády. Žádný výjimečný stav tuto situaci nevyřeší.

Ioannis Sideropulos

KOLÁŽ – AI