Během dvou hodin jsme byli seznámeni se základními závěry 7. globální zprávy o stavu životního prostředí na Zemi, tzv. GEO 7. Vypracovalo ji na 280 předních vědců, oponovalo dalších 80 vědců. Zpráva má asi 1200 stran, obsahuje množství dat, bohužel většinou ne příznivých.
Především se prohlubuje trojitá planetární krize, a to jak krize biodiverzity (pokračuje její redukce a z osmi miliónů druhů je vyhynutím ohrožen asi jeden milión druhů), tak klimatická (svět se oteplil asi o 1,5 stupně Celsia proti předindustriálnímu období), tak znečištění přírodních složek životního prostředí, především ovzduší, vody a půdy. K tomu se přidává krize – degradace půdy, kterou lidé nemilosrdně ničí, přestože na ní závisí jejich existence. Zdá se, že tuto základní skutečnost velká část vládnoucí pseudoelity nebere ani trochu vážně. Zda věří, že potraviny lze vyrábět v halách či na asfaltových silnicích, nevím.
Lidstvo ztrácí asi 100 miliónů ha půdy ročně. Přibližně tři miliardy lidí z osmi miliard jsou přímo ohroženy degradací prostředí. Znečišťování prostředí ohrožuje veřejné zdraví a je příčinou asi pěti milionů úmrtí ročně. Ztráty z degradace prostředí se odhadují na 8100 miliard dolarů.
Děsivé ekologické následky současné války Izraele a USA proti Iránu a Libanonu vzhledem k době zpracovávání této zprávy do těchto bilancí zahrnuty nejsou.
Změna k lepšímu se nepředpokládá. Spotřeba obyvatelstva by se měla do roku 2050 zvýšit asi o polovinu, spotřeba surovin asi o 70 %. Produkce odpadů se má asi zdvojnásobit. Za velmi nepravděpodobné se považuje nepřekročení průměrných teplot na Zemi o méně než 2 stupně Celsia proti předindustriálnímu období. Škody vlivem klimatické krize mají pohltit asi pětinu světového hrubého domácího produktu.
Přínosy má obnášet mlhavě vymezená planetární transformace. V letech 2010-20 se celosvětově mírně zvýšila lesnatost. Problém je, že zlepšení připadá na severní mírný klimatický pás, v tropech a subtropech se situace dále zhoršuje, resp. odlesňování se prohlubuje. Na zvýšení lesnatosti se nepodílela Česká republika, protože v důsledku tragické transformace lesního hospodářství v letech 1990-95 a ochranářské zvůle (tzv. bezzásahový režim v prvních zónách národních parků) připustila zničení značné části svých lesů kůrovci, v Českém Švýcarsku navíc došlo v létě 2022 ke zničení lesů jádrové oblasti národního parku ohněm s podporou jeho tehdejšího vedení. I když se zvyšuje statistická lesnatost, reálná lesnatost se citelně snížila. Náprava bude trvat celá desetiletí.
Na hlubší seznámení se složitou problematikou světového životního prostředí uvedený výklad nestačil. Jak jsou počítány předpokládané ekonomické ztráty, nebylo vysvětleno. Vázat údajné hrozící klimatické škody na hrubý domácí produkt je zjevný nesmysl.
Jinak řečeno, čeká zde lidstvo množství práce na řešení složitých problémů. Otázkou je, zda svobodná tržní ekonomika, po staru nazývaná kapitalismus, je schopna je řešit. Podle všeho nikoliv. Problém začíná tristní skutečností, že kapitalismus není schopen zajistit život v míru. Na dvacet dnes probíhajících válek mluví výmluvně.
Jan Zeman
Lidstvo nemá jinou perspektivu, než vyhynout, respektive vychcípat, na svůj styl života a ničení své planety. Pokud ovšem lidstvo neshoří v jaderné válce, což je nejpravděpodobnější.