Ivan Noveský: Nahradit naše jisté uhlí nejistým a drahým dovozovým plynem je opravdový nesmysl

V energetice nemá ideologické hledisko co dělat! Uvedl to v rozhovoru pro iportaL24.cz energetický expert, spoluzakladatel ERÚ a jeho někdejší 1. místopředseda Ivan Noveský. »Jak ropa, tak plyn jsou ideologicky zcela nezávadné,« uvádí muž s téměř padesátiletou praxí v energetice, který mj. doporučuje v současné krizi »otevřít kohouty z východu«. Tématem se stala i produkce elektřiny. »Říkat, že normálně nahradíme uhlí soláry a větrníky, je úplný nesmysl,« kritizuje Noveský a podobně mluví i o dovozovém plynu.

Ceny pohonných hmot stoupají do raketových výšin. Nafta je aktuálně nejdražší za více než čtyři roky, benzin pak za téměř tři a půl roku. Může za to skutečně jen válka na Blízkém výhodě?

Je to trošku složitější, a to musíme jít mnohem dál v čase. Uvědomte si, že jsme v 96. roce provedli diverzifikaci. Bývali jsme závislí pouze na ropovodu Družba, ale v tom roce 1996 se za Klausovy vlády zprovoznil ropovod Ingolstadt. Tím pádem byla Česká republika zásobovaná ze dvou směrů, což vždycky znamená bezpečí dodávek. A samozřejmě i příznivé ceny. Jenže pak přišla Fialova vláda s těmi různými rádoby odborníky a skončilo to zastavením diverzifikace. Oni to, že se diverzifikace zlikvidovala, naopak diverzifikací nazývají, což je teda minimálně podivné. Ale výsledkem je, že zůstal jediný zdroj a ten je v podstatě přerušený, protože speciální vojenská operace Izraele a Spojených států směrem k Íránu je pro nás podstatně ničivější než speciální operace Rusů vůči Ukrajině. Rusové totiž dodávky nezastavili. Zastavili je úplně nesmyslně naši politici, protože řekli, že nechtějí lacinou ropu ani laciný plyn.

Plyn jsme si diversifikovali v roce 2013. Protože my jsme byli závislí na tom plynovodu, který k nám šel z východu přes Ukrajinu a Slovensko a pak mířil do Německa. V roce 2013 se zprovoznil propojovací plynovod, díky kterému jsme mohli dostávat plyn jak z východu, tak ze západu. Tam to sice bylo paradoxně přes Nord Stream, ale to nevadí, pořád je to ze západu, že? A pak se stalo, že se politickým rozhodnutím zavřel ten plyn z východu, který je laciný a znamená stabilní dodávky. My jsme to odmítli jednoznačně, tuším, k 31. 12. 2024. No a teď jde plyn paradoxně z Německa přes Českou republiku a přes Slovensko ještě minulý týden i na Ukrajinu. Málo lidí tuší, že by něco takového mohlo nastat. To je přece úplně protismyslné! Ale nyní konečně Slováci i Maďaři, jako reciproční opatření vůči Ukrajině za svévolné zastavení dodávek ropy ropovodem Družba, zastavili dodávky plynu na Ukrajinu.

No a upřímně řečeno, když se tohle všechno sečte, znamená to, že jsme se zbavili diverzifikace a zůstali viset na jednom zdroji, který je svým způsobem velmi nestabilní, protože Blízký východ je neustálým ohniskem nepokojů. Tam je pořád nějaký problém.

A druhá věc jsou lodě, které přepravují LNG. Jakmile to dospěje do fáze, kdy je větší potřeba LNG – jako že teď je větší, protože to nejde z Kataru vzhledem k zablokovanému Hormuzskému průlivu – cena samozřejmě stoupne. A když ta cena v Asii stoupne, co se stane? Tankery s LNG, které byly namířeny do Evropy, se otočí na oceánu a plavou do Asie. Jim se vyplatí zaplatit pokutu, ale prodat to za víc peněz v Asii. Takže Evropa je tím nejvíc poškozená. Ona je jednoznačně tím, kdo nejvíc prohrává a na koho nejvíc dopadají následky speciální vojenské operace, kterou v Íránu provádějí Spojené státy a Izrael.

A jak z toho ven?

Jednoduše. Otevřít kohouty z východu. To je něco, co říkáme celou dobu! Protože jak ropa, tak plyn jsou ideologicky zcela nezávadné! Když si spalujete v kotli plyn, tak nepoznáte, jestli se normálně vytěžil a zkapalnil na LNG v Kataru, přivezl někam do západoevropského přístavu, tam se zase regazifikoval (zplynoval -pozn. red.) a poslal potrubím, anebo jestli to jde přímo. A ani nepoznáte, jestli – v krajním případě – plyn šel v Rusku do LNG stanice, tam byl zkapalněn, na moři se z ruského plynu stal třeba americký, a zase k nám přišel přes západní Evropu potrubím. Je přece jedno, odkud plyn jde, pokud má stejnou kvalitu a většinou v případě východu i nižší cenu. Já nejsem politik, ale energetik, a tak říkám, že potřebuji, aby byl plyn pro české spotřebitele za slušné ceny ve slušné kvalitě. Ideologické hledisko tam nemá vůbec co dělat!

Byl jste velkým kritikem minulé vlády Petra Fialy, a dokonce jste se aktivně účastnil několika demonstrací proti ní. Jak vnímáte kroky nového kabinetu Andreje Babiše? Jsou z pohledu energetiky ve vašich očích pozitivnější?

V každém případě. Jde to sice pomaleji, než jsem čekal, ale jde to. V prvé řadě mám na mysli poplatky za občasné zdroje energie. Ono se tomu sice říká oficiálně »obnovitelné«, ale jsou to občasné zdroje. Proč mají dotace platit lidi? Tak se přetáhly na stát a já doufám, že to časem vymizí úplně. Třeba jenom na soláry se platí nějakých 28 miliard Kč každoročně na dotacích. A taky doufám, že se zastaví to šílenství s větrnými elektrárnami. Protože to nám bude všechno zdražovat, a koneckonců Babišova vláda má ve svém programovém prohlášení jednoznačně napsáno, že tyhle takzvané obnovitelné zdroje nesmějí poškozovat krajinu. Nesmějí zasahovat do životního prostředí. A poslední vyjádření premiéra Babiše o tom, že ty větrníky nechce, mi velmi konvenuje, protože to je skutečné prohlášení českého politika, který má zájem na tom, aby si Česká republika zachovala svůj environment, to znamená přírodu a životní prostředí.

Vezměte si, že ti zelení teroristi jsou schopni na jedné straně vyhodit zcela bezemisní jadernou elektrárnu do vzduchu – když si vzpomenete, že se přišroubovávali na chladicí věže atomových elektráren a řetězy přivazovali na vrata, protože jim vadilo, že jsou zcela bezemisní… A vadilo jim, že jádro je vlastně absolutně nejvíce ekologické. Takže dneska jsem zvědavý, jestli se budou přivazovat k větrníkům, které jsou absolutně ekologicky závadné. Lékaři upozorňují, že jsou v tom takové složky, které budou otravovat půdu, potraviny a dojde ke kontaminaci. Z vrtulí se uvolňuje teflonový prach a fluorové částice. Zajímavé je, že na běžkách nesmíte mít fluorový vosk kvůli tomu, aby to nezaneřádilo hory, ale na druhé straně se to nechá volně rozprašovat po krajině, protože je to v těch vrtulích. Ony měří zhruba 80 metrů, váží 20 tun a několik set kilogramů velmi toxických emisí se z nich během jejich životnosti uvolňuje, protože na ně naráží déšť, který paradoxně působí jako brusný materiál, protože na konci těch vrtulí máte až třísetkilometrovou rychlost. To je úplně šílené. Zdá se, že se to pomalinku točí, ale na konci to má opravdu až třísetkilometrovou rychlost. A teď, když do vrtule narazí hmyz, prach nebo ten zmiňovaný déšť, tak to působí jako brusný materiál a uvolňují se ročně desítky kilogramů velmi toxických látek, které zaneřádí půdu pod tím v okruhu několika set metrů až kilometrů. To znamená, že větrné elektrárny jsou zhouba a jeden z největších škůdců pro životní prostředí a přírodu. Dokonce si už dneska troufám říct, že větší než uhelné elektrárny, které jsou v současné době odsířené a odpopílkované.

Na nedávném semináři v Poslanecké sněmovně, který měl název »Na cestě do energetické budoucnosti«, zaznívaly protichůdné názory z jednotlivých táborů, nicméně také tam padlo, že je důležitý správný energetický mix. Jak vypadá takový správný energetický mix v očích Ivana Noveského?

To je zapeklitá otázka. Musíme si uvědomit jednu věc. Že už dneska máme v podstatě 20 procent instalovaného výkonu na výrobu elektřiny, postaveno na těchto občasných neboli tzv. obnovitelných zdrojích. V současnosti je 18 procent instalovaného výkonu v solárních elektrárnách. A kdy elektriku nejvíce potřebujeme? To je první kvartál roku, konkrétně budu mluvit o 2025, protože 2026 ještě nemáme vyhodnocen. A za první kvartál roku 2025 se z těch 18 procent instalovaného výkonu vyrobilo pouze 3,3 procenta celkové produkce elektřiny. To bylo všechno, protože zatímco uhelná elektrárna se smí omezovat z hlediska výroby, tady platí, že co se vyrobí, to se dostane do sítě, protože funguje právo přednostního výkupu a nelze to omezovat.

A z 2 % větrných elektráren, které zde jsou, se vyrobilo 0,8 % celkové produkce elektřiny. Takže si sečtěte 3,3 a 0,8 procenta a dejte to do poměru s 20 % celkového instalovaného výkonu. Hned je vám jasné, že pokud nám někdo říká, jak se nahradí 40 % elektřiny z hnědého uhlí těmito občasnými zdroji, tak je to úplný nesmysl.

Čili ohledně energetického mixu to musí spočítat ČEPS, tedy Česká elektroenergická přenosová soustava, která je zodpovědná za stabilizaci sítě, a tam je potřeba jednoznačně uvažovat, co si ještě můžeme dovolit, než nám to začne shazovat síť. Než tady budou časté blackouty, protože když občasné zdroje přesáhnou určité procento a nemáte to zálohované, ať už uhlím nebo plynem, ale i třeba vodními elektrárnami, je to problém. A jste na cestě k blackoutu. Takže když nám někdo říká, že můžeme s uhlím skončit v roce 2033, tak taky musí říct, čím to bude nahrazené. A zatím opravdu není čím! Ani plynem z dovozu, jak taky slýcháme. Právě v této době se jasně ukazuje, jak je to nejisté, když vidíte, co se děje, a navíc to bude strašně drahé. My tady máme uhlí, které je laciné, a také jádro. Jádro nestavíme, přestože bychom měli.

Není teď jediný důvod, abychom nezačali stavět Temelín 3 a 4. A Babišova vláda se k tomu hlásí, což se mi líbí. Protože to znamená, že přemýšlejí ekonomicky a opravdu v zájmu České republiky. Do té doby, než se dostaví 5. a 6. blok JE Dukovany a 3. a 4. blok JE Temelín, musí zůstat zachováno uhlí a uhelné elektrárny. Bohužel ČEZ v roce 2025 zastavil Elektrárnu Dětmarovice, což byla jediná velká elektrárna v České republice, která fungovala na černé uhlí. Spotřebovala maximálně až kolem 3 milionů tun energetického černého uhlí. Na vysvětlenou – OKD těžilo dvojí typ uhlí, energetické a koksovatelné. No a to energetické tak bohužel zastavil ČEZ v roce 2025, a tím pádem vlastně se ekonomicky odpálilo i OKD, když potom Vítkovice, Liberty a další prakticky přestali odebírat koksovatelné uhlí. OKD se dostalo do ztráty, i když ještě v roce 2024 bylo v zisku okolo 400 milionů a rok předtím dokonce kolem 3 miliard.

Energetický mix tedy musí být bez ideologie a musí být vyvážený. Já se domnívám, že jsme už dneska na hraně, co se týká občasných zdrojů. Upřímně řečeno, když postavíte nějaký velký solární park, tak vedle něj musíte zřídit i něco, co bude jakoby záloha. Vezměte si například ty baterky. Zaprvé je to drahé, za druhé jde o relativně malou kapacitu a za další to po osmi nebo deseti letech musíte vyměnit. To znamená, že tady bude zase spousta ekologického odpadu.

Přečerpávací elektrárnu máme jednu velkou. To, co ČEZ dělá na Vltavě, jsou jen malé věci. Nejstarší, kterou je Štěchovická, postavil ještě Adolf Hitler. A Dlouhé stráně máme bohužel jen jedny, což je vlastně ta největší přečerpávačka. Další se nestavějí, protože minulá vláda ještě stihla do energetického zákona prosadit citaci, ze které jsem byl úplně na mrtvici a z níž musel být na mrtvici každý normální člověk, který dělá do energetiky – že přečerpávací vodní elektrárna není zařízení na uskladňování elektřiny. Přiznám se, že když jsem to četl, nazval jsem to poněkud vulgárně. Říkal jsem, že to snad není pravda, co tam v té Sněmovně šňupají…

To znamená, z hlediska energetického mixu je to opravdu o vyváženosti. Musíme rychle stavět jádro a do té doby je potřeba nechat si uhlí. To nemůže skončit v roce 2033, když první dukovanský blok by měl najet až roku 2036. A původní zpráva uhelné komise, která hodnotila potenciál i potřeby, hovoří o tom, že uhlí by mělo skončit nejdříve v roce 2038. A já si myslím, že i to je stejně brzo.

Zeptám se úplně na rovinu. Proč bychom měli nechat ležet zásoby uhlí? Proč máme vůbec hledat konkrétní datum? To bychom si tady my dva mohli sednout a také stanovit nějaký termín. Nebo mě opravíte?

Ne, máte naprostou pravdu. A když se ptáte proč, odpovím jasně: protože je to ideologie. Nahradit naše jisté tuzemské uhlí nejistým a drahým dovozovým plynem je opravdový nesmysl. A to říkám, i když jsem původně plynárník. Ačkoli, mezi námi, uhlí bude zejména v budoucnu mnohem lepší používat jako chemickou surovinu. To je ekonomičtější a výhodnější.

Ale dneska tvrdit, že normálně nahradíme uhlí soláry a větrníky, je úplný nesmysl. Upřímně řečeno, na soláry jsme příliš na severu. To si můžou dovolit v Libyi nebo Itálii, zkrátka tam, kde slunce opravdu svítí. No a na ty větrníky jsme zase příliš na jihu, protože na severním pobřeží, na Baltu, to opravdu fouká. U nás ne! To je hlavní důvod, proč chtějí ti zelení šílenci stavět čtvrtkilometrové větrníky, aby se chytil alespoň nějaký vítr tam nahoře. Mají mít dokonce až 270 metrů, to je šílené!

A s tím se snoubí i problematika akceleračních zón…

To je další podvod, který bohužel zase vymyslela Fialova vláda. Protože Brusel vůbec neříkal, že si máme zlikvidovat zemědělskou půdu. Naopak tvrdí, a to je jasně napsáno i ve směrnici RED III, na jejímž základě se vytvářejí ty akcelerační zóny, že to má být na zemědělsky nevyužitelných půdách. To jsou bývalé skládky, doly, nějaké umělé vodní plochy nebo střechy velkých objektů. Jinými slovy – brownfieldy.

No a Fialova vláda ještě v listopadu 2025, když už dávno věděla, že bude končit, vydala nařízení, kterým povolila stavbu větrníků na jedničce a dvojce bonitě, tedy na těch nejúrodnějších půdách. I na Hané, na černozemi, kde máme absolutně nejkvalitnější zemědělskou půdu. No ale soláry se tam stavět nesmějí. Nedává to smysl, i když já jsem vždycky zastávat ten názor, že je ideální, když jsou soláry na střeše průmyslových objektů, na sportovních halách, školách nebo někde, kde byla fabrika a mají tam velké plochy. Tomu jsem fandil. Dávat to na zemědělskou skupinu jsem stejně považoval za zločin. A to, co předvedla Fialova vláda s povolením akceleračních oblastí pro větrníky na jedničce a dvojce bonitě, může být dokonce pokládáno za přípravu trestného činu.

Programové prohlášení kabinetu Andreje Babiše se zaměřuje na zajištění dostupných a levnějších energií pro občany a pro firmy. Jaký je na to recept? Tedy nikoli podle vlády, ale podle Ivana Noveského…

Ten recept je jednoduchý. Zákon. Postupovat podle zákona. My jsme s tím návrhem přišli už za minulé vlády a seděli jsme na ministerstvu spravedlnosti s ministrem Blažkem. Na průmyslu byl tehdy »Závětrný Pepa«, myslím tím pana ministra Síkelu, který byl takto nazývaný od svého legendárního prohlášení o »závětrných elektrárnách«. A s tím se vůbec nedalo jednat! Neměl absolutní zájem o energetiku. Takže jediný, koho jsme z té vlády dokázali přesvědčit, aby s námi jednal, byl pan ministr Blažek se svými právníky. Naše skupina »Energie není luxusní zboží« – tj. Alena Vitásková, Vláďa Štěpán, Pavel Janeček, Hynek Beran, já a ještě další – došla ke stejnému závěru jako tým pana ministra, což bylo, že se jednoznačně musí použít zákon 526 z roku 1990 o cenách. A že to je dokonce v souladu s nařízením EU, jak oni sami zjistili, protože si s tím dali tu práci…

Jenže problém nastal, když s tím pan ministr Blažek – údajně, protože u toho jsem nebyl – přišel za premiérem Fialou a ten ho s tím vyhodil. Oni totiž potřebovali pravý opak, aby byly ceny energií co nejvyšší, protože měli elektrikáře na ministerstvu financí a ten viděl jenom výběr DPH z vysokých cen. Když zjistil, že na DPH vybral hodně, byl spokojený, ale vůbec si neuvědomil, že se to bohužel ve výhledu projeví tak, že firma přestane mít na to, aby investovala a zaplatila lidi. Protože když máte obrovské náklady, firma se nemůže rozvíjet a jen přežívá. Jim ale stačilo, že měli obrovský výběr DPH. Neskutečné…

Petr Kojzar

FOTO – iportaL24.cz/Marcela Špičková