Polsko má nového prezidenta. Na společném zasedání obou komor parlamentu dnes dopoledne složil přísahu Karol Nawrocki, který v úřadu střídá dosavadního prezidenta Andrzeje Dudu po deseti letech jeho mandátu. Dvaačtyřicetiletý konzervativec se netají inspirací americkým exprezidentem Donaldem Trumpem a už ve svém inauguračním projevu dal najevo, že hodlá stát v opozici vůči současné centristické vládě.
»Budu hlasem těch, kteří chtějí suverénní Polsko. Tedy Polsko v Evropské unii, ale ne rozpuštěné v Evropské unii,« prohlásil Nawrocki během slavnostního projevu vysílaného agenturou PAP. Zdůraznil, že bude podporovat spolupráci s evropskými partnery, zároveň však varoval před přenášením pravomocí z Varšavy do Bruselu. Ostře se postavil i proti přijetí společné evropské měny.
Nový prezident rovněž avizoval ambiciózní cíle v oblasti obrany. Polskou armádu chce vidět jako nejsilnější vojenskou sílu v rámci NATO mezi členskými státy EU. Zároveň potvrdil důraz na spolupráci se Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí.
Nawrocki přichází do prezidentského paláce z čela Institutu národní paměti a jeho kandidaturu podpořila opoziční národněkonzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). V červnovém druhém kole voleb těsně porazil starostu Varšavy Rafala Trzaskowského z vládní Občanské koalice. Jeho nástup do úřadu podle agentur Reuters a AFP vytváří potenciál pro ostré střety mezi prezidentským palácem a vládou premiéra Donalda Tuska.
Během kampaně Nawrocki otevřeně kritizoval vládní kurz a slíbil návrat k konzervativním hodnotám. Prosazuje silnější propojení státu s katolickou církví, odmítá liberalizaci zákonů o interrupci a staví se proti legalizaci manželství osob stejného pohlaví či občanských svazků.
V zahraničněpolitických otázkách zůstává stoupencem podpory Ukrajiny, zároveň však vyjádřil pochybnosti o vstupu země do EU a NATO. Tvrdí, že současná situace tomu nepřeje – což znamená výrazný posun oproti postoji jeho předchůdce Andrzeje Dudy.
Podle komentátorů bude nový prezident představovat brzdu pro plány Tuskovy vlády. Zejména může využít své pravomoci veta k blokování zákonů, například těch, které mají zrušit justiční reformy zavedené PiS v minulých letech. Tyto reformy jsou podle kritiků v rozporu s principy právního státu.
V Polsku má výkonnou moc především premiér a parlament, prezident ale disponuje nemalým vlivem zejména v oblasti zahraniční a obranné politiky. Kromě toho může vetovat zákony, jmenovat nejvyšší soudce a reprezentuje zemi na mezinárodní scéně. Mandát prezidenta trvá pět let a lze jej jednou obnovit.
Analytici očekávají, že následující období se ponese ve znamení vyostřeného politického souboje mezi vládou a prezidentem, který se již od počátku profiluje jako konzervativní protipól centristické garnitury.
(pk)