Norsko, Irsko a Španělsko se ve středu rozhodly uznat Palestinu jako stát, což představuje významný posun v evropské politice po více než sedmi měsících současného izraelsko-palestinského konfliktu.
Americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan však na středečním tiskovém brífinku krok těchto tří zemí odmítl jako »jednostranné uznání« a ujistil, že prezident Joe Biden věří, že dvoustátního řešení by mělo být dosaženo »přímým jednáním prostřednictvím stran«.
Vzhledem k tomu, že se Izraeli a Hamásu nepodařilo během rozhovorů v Káhiře na začátku tohoto měsíce, které zprostředkovaly Egypt, Katar a Spojené státy, dosáhnout dohody o příměří, upozornil americký nesouhlas s uznáním na rozšiřující se transatlantické rozpory.
Vlna uznání
Ve středečních koordinovaných oznámeních se jako první ozvalo Norsko. Norský premiér Jonas Gahr Store na tiskové konferenci prohlásil, že »palestinský stát je předpokladem pro dosažení míru na Blízkém východě«.
Irsko jej rychle následovalo. Irský premiér Simon Harris v Dublinu prohlásil, že by se s rozhodnutím nemělo čekat „donekonečna“, když je to »správná věc«. Vyjádřil přesvědčení, že k tomuto důležitému kroku se v příštích týdnech odhodlá více zemí.
Krátce poté se připojilo i Španělsko. Španělský premiér Pedro Sanchez prohlásil, že Španělsko uznává Palestinu »kvůli míru, spravedlnosti a důslednosti«, a vyzval obě strany k dialogu s cílem dosáhnout dvoustátního řešení.
V uplynulém týdnu dalo najevo svůj záměr následovat tento příklad i několik dalších evropských zemí, včetně Malty a Slovinska. Belgický premiér Alexander De Croo ve středu uvedl, že Belgie čeká na »správný okamžik«.
Shada Islam, bruselský komentátor unijních záležitostí, naznačil, že uznání ze strany Norska, Irska a Španělska budou v příštích týdnech »téměř jistě« následovat Belgie, Malta a Slovinsko.
O uznání uvažují i někteří tradiční spojenci Spojených států. Francouzský ministr zahraničí Stephane Sejourne uvedl, že takové uznání není tabu, i když zdůraznil načasování a řekl, že podmínky ještě nebyly splněny. Podobně se vyjádřila i německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.
Středeční uznání vyvolalo hněv Izraele, který oznámil, že odvolává své vyslance v těchto třech zemích.
Prohlubující se rozdíly mezi USA a Evropou
Zatímco v Evropě se uznání setkalo se smíšenými reakcemi, postoj kontinentu k Izraeli se postupně mění, zejména proto, že od 7. října loňského roku bylo zabito více než 35 000 Palestinců. Tento posun odhalil rostoucí rozpory mezi Spojenými státy a Evropou.
Store také zveřejnil, že Norsko podporuje přiznání plnoprávného statusu Palestiny v OSN. Spojené státy však v dubnu vetovaly návrh rezoluce doporučující Valnému shromáždění přijmout Palestinu do OSN, což vyvolalo všeobecné zklamání.
Velká Británie a Švýcarsko se zdržely hlasování, zatímco zbývající členové Rady bezpečnosti OSN hlasovali pro.
O několik dní dříve Spojené státy vyjádřily podporu Izraeli tím, že odsoudily žádost Mezinárodního trestního soudu (ICC) o zatčení dvou izraelských vládních představitelů včetně premiéra Benjamina Netanjahua a tří vůdců Hamásu.
Biden označil žádost za »pobuřující« a v prohlášení uvedl, že »budeme vždy stát na straně Izraele proti hrozbám pro jeho bezpečnost«. V dubnu Biden také navýšil americkou pomoc Izraeli tím, že podepsal zákon o bezpečnostní pomoci, který zahrnoval přibližně 14,1 miliardy amerických dolarů na podporu Izraele.
Bidenova administrativa zvažuje případné sankce vůči ICC kvůli žádosti o zatčení, uvedl v úterý americký ministr zahraničí Antony Blinken. Spojené státy a Izrael nejsou členy ICC.
Francouzské ministerstvo zahraničí naopak vyjádřilo ICC podporu s tím, že podporuje »boj proti beztrestnosti ve všech případech«. Belgická ministryně zahraničních věcí Hadja Lahbibová označila žádost ICC za »důležitý krok ve vyšetřování situace v Palestině«.
Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell ujistil, že »všechny státy, které ratifikovaly statut ICC, jsou povinny rozhodnutí soudu naplnit«.
Agentury OSN neustále varují před hrozivými následky v Gaze, včetně hladomoru a epidemií, a vedoucí představitelé EU v březnu jednomyslně vyzvali k »okamžité humanitární přestávce vedoucí k trvalému příměří« v Gaze.
Navzdory tomu Spojené státy setrvávají na svém postoji příměří za rukojmí, i když jejich vyjádření se pod tlakem stává nejednoznačnějším.
Rada bezpečnosti OSN 22. března odmítla návrh rezoluce o příměří v Gaze, který navrhly Spojené státy. Nabil Kahlouche, odborník na strategická studia z Národního institutu strategických globálních studií se sídlem v Alžíru, argumentoval, že vázání příměří na propuštění izraelských rukojmích je v rozporu s logickým sledem událostí a že »propuštění rukojmích by mělo následovat po zastavení agrese, nikoli naopak«.
V prohlášení EU se rovněž vyzývá k »bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích«, aniž by to bylo spojeno s příměřím.
»Domnívám se, že je důležité, aby v otázkách takového morálního a geopolitického významu byly národní vlády EU schopny rozhodovat na základě vlastních hodnot a zájmů, bez ohledu na to, co říkají jejich partneři v EU, a bez ohledu na postoj USA,« řekl Islam agentuře Xinhua.
(Xinhua)