Hospodářská spolupráce mezi Srbskem a Čínou je připravena k významnému růstu, protože Iniciativa pásma a stezky (BRI) připravuje půdu pro budoucí společnou prosperitu, uvedla srbská odbornice na obchodní vztahy působící v Šanghaji.
Od roku 2016, kdy se Čína a Srbsko dohodly na povýšení svých vztahů na komplexní strategické partnerství, čímž daly najevo společný závazek k dalšímu prohlubování bilaterální spolupráce, se jejich hospodářské vztahy neustále posilují, zejména v rámci BRI, uvedla v nedávném rozhovoru pro agenturu Xinhua Jelena Grubor Stefanovićová, ředitelka zastoupení Srbské obchodní a průmyslové komory v Číně.
Stefanovićová, která v Číně působí již deset let, pracuje na vytváření příležitostí pro srbské podniky na čínském trhu a naopak, přičemž se stále více zaměřuje na technologickou spolupráci.
Srbsko je věrným stoupencem iniciativy BRI od jejího počátku, v jejímž rámci bylo dokončeno více než 60 projektů a přibližně 16 projektů probíhá.
Stefanovićová označila železnici Budapešť-Bělehrad, která spojuje hlavní města Maďarska a Srbska, za jeden z vlajkových projektů BRI v této části světa vzhledem k tomu, že se jedná o první třístrannou dohodu podepsanou mezi Čínou, Srbskem a Maďarskem.
Vyzdvihla také Pupinův most přes Dunaj v Srbsku, který byl otevřen v roce 2014 jako jedna z významných čínských investic do infrastruktury v Evropě.
»Během posledních dvou let se Čína stala největším přímým zahraničním investorem v Srbsku, což zemi přineslo řadu výhod,« uvedla. »Nyní má Srbsko více příležitostí systematicky zaměřit své úsilí na přilákání investic z Číny v průmyslových odvětvích s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou vědy o živé přírodě, digitální ekonomika, automobilový průmysl, inteligentní zemědělský sektor a zelený rozvoj.«
Během třetího Fóra pro mezinárodní spolupráci Pásmo a stezka v roce 2023 podepsaly Čína a Srbsko dohodu o volném obchodu, která se zaměřuje na odstranění cel na 90 % zboží.
Stefanovićová věří, že tato dohoda přinese oběma zemím nesčetné množství příležitostí a otevře nové cesty pro obchod a investice a podpoří užší výměny mezi lidmi a mezi podniky.
»Myslím, že čím více se o trhu toho druhého dozvědí, tím více si uvědomí obrovské příležitosti. Podnikatelské komunity se nyní musí takových příležitostí chopit,« poznamenala.
Stefanovičová, která byla svědkem rychlé transformace Číny v ekonomiku založenou na inovacích, vyjádřila optimismus ohledně její odolnosti.
»Čínská vláda se zaměřuje na podporu rozvoje vyspělých technologií jako klíčového pilíře své ekonomiky,« řekla a dodala, že neexistuje žádný další trh, který by poskytoval úrodnou půdu pro inovace a růst v čínském měřítku.
(Xinhua)