Gazprom už zastavil vývoz plynu do Polska, Bulharska, Finska či Nizozemska. Je na řadě Slovensko?

Slovenský státní distributor plynu SPP očekává, že ruská státní plynárenská společnost Gazprom mu dnes sníží dodávky plynu zhruba o 30 procent. Kdo všechno přitom už kdy a proč přišel o »možnost topit«?

• 24. února – Cena plynu pro evropský trh se v reakci na situaci na Ukrajině zvýšila více než o třetinu a dostala se vysoko nad hranici 100 eur za megawatthodinu (MWh). V březnu dál stoupala a dostala se téměř na 350 eur za MWh, později ale opět klesla.

• 3. března – Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvedla, že Evropská unie je schopna do jednoho roku snížit dovoz zemního plynu z Ruska o více než třetinu, a to prostřednictvím opatření, která by byla v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu (Green Deal).

• 8. března – Rusko poprvé od začátku speciální operace Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy.

Evropská komise (EK) oznámila, že plánuje v letošním roce snížit závislost unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu »mnohem dříve než v roce 2030«. Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii.

Americký prezident Joe Biden oznámil, že Spojené státy zakazují dovoz ropy, zkapalněného zemního plynu a uhlí z Ruska.

• 23. března – Země EU by měly podle návrhu EK před nadcházející zimou povinně naplnit čtyři pětiny kapacity svých zásobníků a mohou sáhnout ke společným nákupům plynu.

Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. Opatření se podle Putina týká zemí, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti Rusku zavádějí ekonomické sankce.

• 25. března – Biden a předsedkyně EK Ursula von der Leyenová oznámili, že Spojené státy v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy do konce roku 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu (LNG). Cílem pro následující roky bude podle nich posílat přes Atlantský oceán ročně asi 50 miliard krychlových metrů nejméně do roku 2030. To odpovídá zhruba desetině celkové spotřeby plynu v EU.

• 28. března – Skupina zemí G7 odmítla požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.

• 30. března – Putin sdělil německému kancléři Olafu Scholzovi, že banka ruské energetické společnosti Gazprom bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale nic nemění.

• 31. března – Putin podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční odběratelé od dubna platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil také, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Dekret stanoví mechanismus, podle něhož mají odběratelé posílat peníze na svůj devizový účet u ruské banky, která za ně nakoupí rubly a provede platbu za odebraný plyn.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Habeck Putinův požadavek odmítli, podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Německý kancléř Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem později na tiskové konferenci v Berlíně prohlásili, že platby v rublech odmítají.

• 1. dubna – Začal platit požadavek Ruska, aby odběratelé platili za plyn v rublech.

EK uvedla, že evropské podniky, jejichž smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem stanovují platby v eurech či dolarech, by neměly přistoupit na platby v rublech.

• 6. dubna – Předseda Evropské rady Charles Michel po zveřejnění pátého souboru unijních sankcí, jehož součástí je i zákaz dovozu ruského uhlí, řekl, že dříve nebo později bude zapotřebí i zákaz ruské ropy a plynu.

• 27. dubna – Ruská společnost Gazprom zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Gazprom později uvedl, že pokračuje v dodávkách zemního plynu do Evropy přes Ukrajinu v souladu s požadavky zákazníků.

• 11. května – Tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do zemí EU se snížil o 25 procent. Příčinou bylo rozhodnutí Kyjeva přestat využívat klíčovou dopravní trasu přes měřicí stanici Sochranovka se zdůvodněním, že tam zaznamenal nežádoucí aktivity ruských vojsk. To Moskva odmítla. Bylo to poprvé, co byl export plynu přes Ukrajinu omezen.

• 12. května – Gazprom oznámil, že už nebude moci vyvážet plyn do EU potrubím Jamal přes Polsko. Důvodem jsou ruské sankce na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část tohoto plynovodu. Plynovod Jamal vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa.

• 16. května – EK vysvětlila, jak mohou firmy z EU platit za ruský plyn a přitom neporušovat unijní sankce. Zemím a firmám se dostalo ujištění, že když pošlou eura či dolary na účet podle požadavků ruské strany a tím bude platba z pohledu odběratelů dokončena, sankce tím porušeny nejsou. O konverzi přijatých deviz na ruble už se postará ruská strana.

• 21. května – Gazprom podle informací finského operátora Gasgrid zastavil vývoz plynu do Finska.

• 23. května – Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem.

• 27. května – Slovensko podepsalo nové kontrakty na nákup zemního plynu z Norska a nákup LNG, kterými do konce příštího roku sníží závislost na dodávkách suroviny z Ruska asi o dvě třetiny.

• 31. května – Gazprom zastavil veškeré dodávky plynu do Nizozemska. Podnik oznámil, že nizozemská obchodní společnost GasTerra nezaplatila za surovinu dodanou v dubnu. Gazprom později informoval, že od 1. června zastaví ze stejného důvodu i dodávky dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Shell Energy.

• 14. června – Nutnost oprav podle Gazpromu omezila kapacitu plynovodu Nord Stream 1 pro přepravu ruského plynu do Evropy zhruba o 40 procent na 100 milionů krychlových metrů denně.

• 15. června – Gazprom znovu snížil maximální objem dodávek plynovodem Nord Stream 1 do Německa, a to na 67 milionů krychlových metrů denně. Německo označilo omezení dodávek za politické rozhodnutí.

• 16. června – Slovenský státní distributor plynu SPP očekává, že ruská státní plynárenská společnost Gazprom mu dnes sníží dodávky plynu zhruba o 30 procent. Firma dodala, že tento krok nebude mít na její zákazníky dopady.

Dodávky ruského plynu do EU klesly, hlavní trasa Nord Stream 1 do Německa funguje na 40 procent kapacity.

(cik, čtk)