V loňském roce, kdy se ukrajinští piloti stíhaček zoufale snažili vyhnout sestřelení ruskými letouny vybavenými radary s delším dosahem, řekl vysoký představitel ukrajinského letectva dvěma Australanům v Kyjevě, že nemá zájem o dar 41 vyřazených stíhaček F/A-18 Hornet, napsal australský deník Financial Review.
»Nechceme váš létající odpad,« řekl podle jedné z přítomných osob. Tato poznámka podle deníku svědčila o občasném vzájemném nepochopení mezi Austrálií a Ukrajinou.
Austrálie sice nemá na Rusko ani Ukrajinu velký diplomatický vliv, ale podle zahraničněpolitického think tanku Lowy Institute je na sedmém místě v Asii, co se týče vojenských výdajů měřených na základě kupní síly. Premiér Anthony Albanese připomněl, že Austrálie je jedním z největších vojenských dárců Ukrajině mimo NATO.
Zdá se však, že představitelé ministerstva obrany se zdráhají vzdát se používaných vozidel, včetně obrněného džípu Hawkei, a nepředešli ukrajinským žádostem o vybavení, které nepotřebují, včetně transportních vrtulníků MRH-90 Taipan, které byly v době, kdy o ně Ukrajina 19. prosince požádala, již rozebrány. Na rozdíl od mnoha jiných podporovatelů Austrálie odmítla znovu otevřít své velvyslanectví v Kyjevě, čímž omezila přímé kontakty mezi zeměmi.
Ukrajinská vláda se zároveň potýká s byrokratickými požadavky Austrálie. Vzhledem k tomu, že jménem vlády hovoří více osob, včetně prezidenta Volodymyra Zelenského, jeho poradců, šéfů zpravodajských služeb, diplomatů a velitelů vojenských útvarů, vysílá Ukrajina smíšené signály o tom, co chce, upozorňuje deník.
V důsledku těchto problémů jsou vztahy napjaté, jak uvedl dodavatel obranných služeb, který se účastní jednání mezi oběma zeměmi. »V současné době je to jako na houpačce,« řekl. »Ukrajina nedostala včas dopis se žádostí o Taipany. Nejsou dobří v papírování. To celou věc zhatilo.«
Mick Ryan, generál ve výslužbě, řekl, že obranné síly musí lépe předvídat potřeby Ukrajiny. »Rozhovor s Ukrajinci by mohl být chytrý,« řekl. »Doufám, že se z toho ministerstvo a ministr poučili.«
Hornety byly prý podle deníku příkladem dobře míněného, ale neúspěšného pokusu o pomoc. Myšlenka, že by Austrálie darovala stíhačky, byla navržena loni v březnu v časopise The Australian Financial Review.
O dva měsíce později prosákly zprávy, že americká vláda je »příznivě nakloněna« převodu letounů, které začaly létat pro Královské australské letectvo v roce 1984 a přestaly v roce 2021.
Hornety byly navrženy pro letadlové lodě a jejich odolné podvozky se hodily na válkou zničené ukrajinské ranveje. Mohly také přistávat a vzlétat na krátké vzdálenosti, což pomáhalo, když se mise někdy zahajovaly z dálnic.
Ukrajinci však již zahájili jednání s vládami USA a západní Evropy o získání méně odolných letounů F-16 Fighting Falcons. Vyráběla je jiná společnost, ale vysloužilých F-16 byl v Evropě dostatek. Dánsko, Norsko a Nizozemsko byly ochotny předat některé ze svých. Američané, Dánové a Rumuni nabídli výcvik.
Ukrajinské letectvo se údajně obávalo zahlcení dvěma typy zahraničních stíhaček, z nichž každá by vyžadovala vlastní údržbu, munici a výcvikovou infrastrukturu. Rozhodlo se, že nebude zaměstnávat zahraniční piloty, což by vyžadovalo pracný proces výcviku Ukrajinců, kteří dosud létali pouze v sovětských kokpitech.
Vysoký důstojník ukrajinského letectva vykreslil ale 50 let staré letouny jako odpad, kterého se Austrálie potřebuje zbavit. »Nazval je ‚létajícím odpadem‘,« řekl dodavatel. »To v podstatě zničilo dohodu o F/A-18. Kdyby to neudělal, létaly by teď nad Ukrajinou.«
V srpnu, rok a půl po zahájení války, USA schválily přesun letounů F-16 na Ukrajinu. Když se pak v prosinci Ukrajina a její spojenci snažili dostat letouny F-16 do výzbroje, byly letouny F/A-18 zařazeny na seznam přání ohledně výzbroje zaslaný americkým představitelům z Kyjeva. Podle zprávy z 8. prosince ve Financial Review byly rozhovory mezi Austrálií a Ukrajinou o těchto letounech obnoveny.
Ministr obrany Richard Marles se tento týden odmítl k letounům vyjádřit, ale mluvčí ministerstva obrany uvedl, že jsou již v závěrečné fázi rozdělování a likvidace.
Ukrajinský velvyslanec v Austrálii a na Novém Zélandu Vasyl Myrošnyčenko lobboval u vlády za další pomoc, ale dával si pozor, aby nebyl vnímán jako kritický nebo nevděčný. »Jsme hluboce vděční za to, co nám australská vláda dosud poskytla,« řekl v úterý. »Doufáme, že Austrálie bude moci v podpoře pokračovat.«
Současná jednání mezi oběma zeměmi zahrnují možnost, že by Ukrajina dostala australské tanky M1 Abrams nebo bojové vrtulníky Eurocopter Tiger, jak uvedla jedna ze zúčastněných osob.
V příštím roce má být 59 armádních tanků M1 Abrams nahrazeno modernější verzí. Ukrajina již obdržela 31 tanků Abrams z amerických zásob, což znamená, že by nemusela vytvářet nové zásobovací systémy na podporu žádných z Austrálie.
Výměna 22 australských tanků Tiger je naplánována na rok 2025. Německo a Francie by musely dát souhlas k jejich předání Ukrajině. Obě země jsou ale již nyní velkými vojenskými dodavateli na Ukrajinu, upozornil deník.
(cik)
Mám tu také „garbage|“…