Obrovské náklady války v Íránu přicházejí v době, kdy státní dluh USA již překročil 31 bilionů dolarů.
Válka v Íránu by se mohla stát jedním z nejnákladnějších vojenských angažmá USA, přičemž celkové náklady by v příštím desetiletí dosáhly až 1 bilionu dolarů, uvádí analýza profesorky Harvardu Lindy Bilmsové.
Podle briefingu Pentagonu pro Kongres stálo prvních šest dní americko-izraelské operace, která začala 28. února, 11,3 miliardy dolarů.
Bilmsová, která hovořila s CNBC, však odhaduje, že skutečné náklady jsou již vyšší, blíží se 16 miliardám dolarů, jelikož čísla vycházejí z účetní hodnoty zásob, a nikoli z jejich reprodukčních nákladů, které jsou výrazně vyšší.
Odhaduje denní náklady během aktivních operací na zhruba 2 miliardy dolarů, včetně ztrát munice, nasazení vojsk a vybavení. »Jsem si jistá, že náklady na válku v Íránu dosáhnou 1 bilionu dolarů,« řekla CNBC profesorka veřejné politiky na Kennedyho škole vlády na Harvardově univerzitě.
Drahá válka, levnější zbraně na druhé straně
Jedním z hlavních problémů je obrovský cenový rozdíl mezi oběma stranami.
Jak již bylo uvedeno, americké stíhací rakety a rakety – často vyráběné společnostmi jako Lockheed Martin a Boeing – mohou stát až 4 miliony dolarů za kus.
Naproti tomu drony používané Íránem lze vyrobit za cenu pouhých 30 000 dolarů, což vytváří neúměrný ekonomický tlak na USA.
Skutečná zátěž se však neomezuje pouze na podnikatelskou sféru.
K celkovým nákladům se připočítávají:
- Obnova vojenské infrastruktury a vybavení
- Podpora spojenců v Perském zálivu
- Dlouhodobé zdravotní a invalidní dávky pro přibližně 55 000 vojáků vystavených toxickým látkám
Tyto prvky v průběhu času zvyšují celkové náklady a mění »krátkodobou« válku v dlouhodobou fiskální zátěž.
Tlak na již tak nafouklý americký dluh
Toto břemeno přichází v době, kdy státní dluh USA již přesahuje 31 bilionů dolarů. Pro srovnání, během války v Iráku – která stála přibližně 2 biliony dolarů – byl dluh méně než 4 biliony dolarů.
Jak Bilmsová zdůrazňuje v pořadu CNBC, USA si dnes půjčují za vyšší úrokové sazby a z mnohem větší dluhové základny, což také výrazně zvyšuje náklady na obsluhu.
Bílý dům zároveň vyzval k navýšení obranného rozpočtu až na 1,5 bilionu dolarů, což by bylo největší navýšení od druhé světové války.
To nezahrnuje dalších 200 miliard dolarů, které byly konkrétně požadovány na válku v Íránu, zatímco i bez plného schválení se odhaduje, že k výdajům na obranu bude ročně přidáváno nejméně 100 miliard dolarů.
»Břemeno« se přenáší na budoucí generace
Klíčovým prvkem zůstává podle analýzy to, že velká část nákladů není okamžitá, ale je přenesena do budoucnosti prostřednictvím půjček.
Úroky a dlouhodobé závazky by mohly k konečným nákladům přidat miliardy a zatížit tak budoucí generace daňových poplatníků.
Jak varuje Bilmsová: »Za válku neplatíme jen dnes – její náklady přesouváme na zítřek.«
(is)