Kubánský ministr dopravy Eduardo Rodríguez Dávila čelí každý den zdánlivě »nemožnému úkolu«: přepravit miliony lidí – letadlem, vlakem a autem – přes ostrovní stát, který se táhne 1250 km a je téměř bez paliva.
Od konce ledna, kdy Spojené státy uvalily de facto zákaz dovozu pohonných hmot na kubánskou komunistickou vládu, zažívá největší karibský ostrov nebývalý kolaps veřejné dopravy.
»Tradiční veřejná doprava je na jedné z nejnižších úrovní v historii,« řekl agentuře Reuters v exkluzivním rozhovoru tento týden v Havaně strojní inženýr Rodríguez Dávila.
Úředník odpovědný za dopravu na ostrově odhaduje, že cestování cestujícími veřejnou dopravou letos klesne o 75 % ve srovnání s loňským rokem.
Řekl, že počet autobusových linek z hlavního města Havany do provincií se letos snížil ze 419 denně na pouhých 11. Po celém ostrově byl počet autobusových linek drasticky omezen, z více než 100 na pouhých 21. Dodal, že se očekává, že meziměstská doprava – klíčový dopravní prostředek pro kubánské pracovníky – se sníží o 90 %.
»Jsou to rodiny, které se nemohou stěhovat, lidé, kteří nemohou navštívit své nemocné blízké, a další, kteří se nemohou dostat do nemocnice,« řekl. »Tragédie, která stojí za tímto nedostatkem, je složitá.«
Dokonce i vnitrostátní nákladní doprava by letos měla klesnout na zhruba 20 milionů tun, uvedl Rodríguez Dávila – což je méně než třetina ze 70 milionů tun, které se zemí přepravily loni.
USA tvrdí, že palivové embargo – které je nyní v platnosti již devět měsíců – stejně jako nedávné přísnější sankce, jsou nezbytnými opatřeními ke svržení kubánské vlády, kterou označují za neschopnou a zkorumpovanou.
Kuba a Organizace spojených národů označily blokádu za nezákonnou a také za porušení lidských práv všech Kubánců.
»Elektrická revoluce« v automobilovém průmyslu
S eskalujícím napětím mezi vládami se Kubánci uchylují k autostopování, spontánním kombinacím soukromých vozidel a stále častěji k mnohem dražší soukromé dopravě. Ministr uvedl, že se rozmohly i elektrické možnosti.
»Je to to, co máme k dispozici, ale je to spojeno s vysokými investičními náklady,« řekl s tím, že taková vozidla často stojí dvakrát tolik než ta, která používají benzin nebo naftu.
Rodriguez Davila říká, že Kuba má nyní 150 000 elektromobilů, dvoukolových a tříkolových vozidel – což je dvojnásobek oproti roku 2025 – což odpovídá přibližně 15 % z celkového vozového parku země, který čítá jeden milion vozidel.
Skutečné procento elektromobilů je pravděpodobně mnohem vyšší, poznamenal, vzhledem k velkému počtu neregistrovaných elektromobilů (které se nabíjejí ze sítě), stejně jako k neúměrně vysokým nákladům na provoz benzinového nebo naftového vozidla.
Do srpna tvořila elektromobily 40 % dovozu vozidel, což je nárůst z pouhých 3,5 % v lednu 2025, a to díky dovozním pobídkám, které osvobozují nebo snižují daně z elektromobilů a jednostopých vozidel. »Počet elektromobilů rostl rychleji než dodávky energie z obnovitelných zdrojů,« uvedl ministr.
Kuba horečně usiluje o výstavbu solárních nabíjecích stanic pro vozidla s cílem přesunout rostoucí poptávku ze stárnoucí elektrické sítě – která se spoléhá převážně na fosilní paliva – na solární energii. Rodríguez Dávila uvedl, že ministerstvo dopravy nedávno pořídilo 60 solárních nabíjecích stanic, které budou rozmístěny po celé zemi.
Po celé Kubě existuje mnoho příkladů podniků, které buď byly úspěšné, nebo skončily neúspěchem.
Státní společnost Transmed brzy spustí flotilu dodávkových vozů s nabíjecími stanicemi, které budou distribuovat léky do lékáren po celé Havaně bez nutnosti tankování paliva, které je těžké sehnat.
Avšak ani během vládou organizované návštěvy zástupců tisku neprobíhalo vše hladce. Na jedné ze zastávek uvízly na parkovišti desítky žlutých elektrických tříkolek, které vlastnila státní společnost, protože nebyla k dispozici elektřina pro jejich nabití. Taxikáři, pobouření, vyjádřili svou nespokojenost.
Ministr dopravy Rodríguez Dávila: »To jsou problémy, kterým čelíme…«
(is)
FOTO – visitcuba.com