V Německu by v příštích 15 letech mohlo v důsledku stále výraznějšího pronikání umělé inteligence na pracovní trh zaniknout přibližně 800 000 pracovních míst. Tento odhad zveřejnila šéfka Federální agentury práce Andrea Nahlesová. Zároveň však upozornila, že technologická transformace nepovede pouze ke ztrátám pracovních míst, ale přinese také vznik mnoha nových pozic.
»Žádný zaměstnanec nyní nemůže považovat své pracovní místo za bezpečné,« uvedla Nahlesová v rozhovoru pro deník Handelsblatt. Poukázala přitom na to, že dopady umělé inteligence nebudou ve všech profesních odvětvích stejné.
Očekává se, že výraznějším změnám budou čelit zejména servisní společnosti, pojišťovny a banky. Naopak profese, které se méně spoléhají na digitální aplikace a automatizované procesy, vykazují větší odolnost.
Jak Nahlesová vysvětlila, pracovníci se specializovanými praktickými dovednostmi jsou v relativně výhodnější pozici. Kariérní vyhlídky však podle ní nadále existují také pro lidi s nižším stupněm vzdělání.
V mnoha případech navíc nahrazení lidských pracovníků systémy umělé inteligence není nezbytným ani snadným řešením.
Ohrožení, ale i nové příležitosti?
Šéfka německého úřadu práce znovu zdůraznila, že proměna pracovního trhu pod vlivem umělé inteligence bude rozsáhlá. Podle odhadů by v horizontu 15 let mohlo zaniknout přibližně 800 000 pracovních pozic.
Současně se však očekává, že vznik nových profesních potřeb a činností vytvoří další pracovní příležitosti.
Nahlesová se dokonce vyslovila pro posílení investic do umělé inteligence v Německu. Za základní podmínku přitom označila, aby tyto investice přinášely měřitelný přínos v podobě vyšší produktivity podniků.
Jak zdůraznila, technologický rozvoj má zásadní význam především tehdy, pokud přispívá k efektivnějšímu fungování ekonomiky.
Nezaměstnanost jako problém
Při hodnocení současné situace na německém trhu práce Nahlesová odhadla, že větší výzvu nyní představuje rostoucí nezaměstnanost než hledání kvalifikovaných zaměstnanců. Do jisté míry se z tohoto trendu vymyká stavebnictví, kde se díky vládním investičním programům zaměřeným na infrastrukturu objevují známky zlepšení.
Varovala však, že situace se může během příštích pěti let výrazně změnit. Podle jejího odhadu se totiž nedostatek pracovníků s odpovídající specializací následně stane hlavním problémem německé ekonomiky.
Rozhodující roli v tomto vývoji sehrají demografické změny. Německo totiž každoročně přichází přibližně o 500 000 lidí ze své celkové pracovní síly. Tento úbytek zvyšuje tlak na podniky, které musí uspokojovat stále rostoucí potřebu pracovníků.
Posun k přilákání pracovníků ze zemí mimo EU
Dalším problémem, na který šéfka Federální agentury práce upozornila, je výrazný pokles přílivu mladých pracovníků z ostatních evropských zemí. Podle ní je jejich příchod do Německa v současnosti na dlouhodobě nejnižší úrovni.
Za těchto okolností bude muset Německo zesílit úsilí o získávání kvalifikovaných pracovníků také ze zemí mimo Evropskou unii, aby se dokázalo vypořádat s budoucím nedostatkem pracovních sil.
Nahlesová, která za vlády Angely Merkelové zastávala rovněž funkci spolkové ministryně práce, tak popsala dvojí výzvu, před níž stojí největší evropská ekonomika. Na jedné straně ji čekají otřesy na pracovním trhu v důsledku nástupu umělé inteligence, na druhé straně postupně ubývá dostupných pracovníků kvůli nepříznivému demografickému vývoji.
Z výše uvedeného vyplývá, že Německo potřebuje stálý přísun kvalifikovaných migrantů, aby dokázalo řešit své demografické a rozvojové problémy. Lze proto očekávat, že bude vyvíjet stále větší úsilí o zajištění přísunu potřebných lidských zdrojů. To by nás jako sousední zemi mělo přinejmenším trochu zajímat.
Ioannis Sideropulos