Kim Reynoldsová byla 3. září doma se svým pětiměsíčním synem, vlastní matkou a psem. V jednu chvíli si všimla, že se její dobermanka jménem Saraya chová k malému Alexandrovi nezvykle.
Pes kňučel, přecházel kolem dítěte sem a tam, olizoval mu obličej a působil stále rozrušeněji.
Zpočátku však toto chování ani jednu z žen nijak zvlášť neznepokojovalo. Chlapec vypadal v pořádku, a tak jeho matka psímu neklidu nepřikládala větší význam.
Později téhož dne se však Alexander rozplakal a obě ženy se nakonec rozhodly vyhledat lékařskou pomoc.
V nemocnici zjistili, že srdeční frekvence dítěte dosahuje nebezpečně vysokých hodnot. Lékaře znepokojovalo zejména to, že se tepová frekvence držela na úrovni přesahující 200 úderů za minutu.
Zdravotníci vyzkoušeli několik postupů, jak srdeční činnost zpomalit. Nakonec chlapci podali léky, které zabraly. Rodina strávila dvě noci na dětském oddělení, kde lékaři Alexandra průběžně sledovali.
Vyšetření nakonec odhalila Wolffův-Parkinsonův-Whiteův syndrom, který může způsobovat nebezpečné poruchy srdečního rytmu. Chlapec potřebuje léčbu a v budoucnu možná podstoupí také operaci. V současnosti se mu však daří dobře.
»Běžíte maraton bez přestávky«
Příznaky velmi rychlé srdeční frekvence u kojenců bývají často nenápadné. V řadě případů proto může stanovení diagnózy trvat několik dní, což může dítě vystavit život ohrožujícímu riziku. Deníku Washington Post to řekl Vasilios Bezerides, kardiolog z Dětské nemocnice v Bostonu.
»Je to jako běžet maraton co nejrychleji, aniž byste si dali pauzu,« vysvětlil. Taková zátěž totiž může postupem času vést k oslabení srdečního svalu.
Dobrou zprávou podle něj je, že supraventrikulární tachykardie se po správném rozpoznání obvykle dá rychle léčit a srdce se následně může vrátit k normální činnosti.
Alexanderova matka v rozhovoru pro Washington Post rovněž uvedla, že je vděčná za to, že ji Saraya upozornila na možný problém. Přiznala, že si není jistá, zda by s dítětem vůbec zamířila do nemocnice, kdyby se pes nechoval tak neobvykle.
»Třesu se jen při pomyšlení na to, co se mohlo stát,« řekla Reynoldsová. »Ani by mě nenapadlo, že by mohl být problém se srdcem.«
Psi a diagnostika onemocnění
Podle britské neziskové organizace Tiny Tickers, která školí zdravotnické pracovníky v rozpoznávání srdečních onemocnění u kojenců, se přibližně jedno ze 100 dětí narodí se srdeční vadou. Mnohé z těchto případů přitom zůstávají neodhalené.
»Celé ty roky jsme školili specialisty na ultrazvuk,« uvedl John Arnold, vedoucí organizace Tiny Tickers. »Možná bychom se mohli vydat jinou cestou: cvičit psy,« dodal.
Je známo, že psi dokážou u lidí rozpoznat nejrůznější zdravotní problémy. Patří mezi ně například některé druhy rakoviny, blížící se epileptické záchvaty, nízká hladina cukru v krvi nebo srdeční arytmie.
Studie z roku 2022 ukázala, že psi dokážou rozpoznat rozdíly v lidském dechu před stresující činností a po jejím skončení.
»Při rychlých změnách srdeční frekvence dochází k řadě různých změn a psi dokážou vnímat pachové látky, které se uvolňují z našeho dechu a potu,« vysvětlila Clara Wilsonová, postdoktorandka na Pensylvánské univerzitě, která studii z roku 2022 vedla.
Podle ní lze asistenční psy k rozpoznávání podobných zdravotních změn vycvičit. Není však překvapivé, že něco takového dokáže instinktivně také pes, který k tomu nebyl speciálně připravován. »Důvodem, proč mnoho lidí vůbec začalo s výcvikem psů, jsou právě takové neoficiální zprávy,« uvedla Wilsonová.
Schopnost psů rozpoznávat zdravotní problémy podle Cliva Wynnea, odborníka na chování psů z Arizonské státní univerzity, souvisí se dvěma hlavními faktory. Prvním jsou jejich mimořádně vyvinuté smysly, zejména sluch a čich, druhým pak silné citové pouto k lidem.
»Pes si všiml něčeho zvláštního na osobě, se kterou měl silné citové pouto, a to je vše, co k tomu stačí,« řekl Wynne v souvislosti s příběhem malého Alexandra.
(is)
FOTO – naftemporiki.gr