AKTUALIZOVÁNO
Budoucnost českého zemědělství, jeho konkurenceschopnost, evropské dotace i rostoucí náklady na výrobu potravin. To byla hlavní témata dnešní Celostátní konference Zemědělského svazu ČR v Praze. Delegáti nejen hodnotili uplynulé čtyři roky, ale debatovali také o tom, jak zajistit další rozvoj tuzemského zemědělství a potravinářství. Martin Pýcha, který svaz vede od roku 2011, nakonec obhájil funkci předsedy na další čtyřleté období.
Ve svém vystoupení se Pýcha vrátil k událostem, které podle něj zásadně ovlivnily české i evropské zemědělství. Před čtyřmi lety očekával složité období a následný vývoj jeho obavy potvrdil. Nejprve přišla pandemie covidu-19, poté ruská invaze na Ukrajinu, která přinesla prudký růst cen energií a dalších vstupů do zemědělské výroby. Připomněl také dopady evropských klimatických opatření a narůstající administrativní zátěž.
Podle Pýchy se Evropa v posledních letech potýká s hospodářským zaostáváním a současně před sebe staví další priority, zejména v oblasti bezpečnosti a obrany. Problém však vidí v tom, že Evropská komise současně počítá s omezením prostředků na některé dosavadní politiky, včetně zemědělství. Nové úkoly přitom vyžadují odpovídající financování. Pokud se budou na zemědělce klást další povinnosti a zároveň se jim budou snižovat dostupné prostředky, může to podle něj ohrozit nejen podniky, ale také dostupnost potravin a rozpočty domácností.
Pýcha v této souvislosti připomněl vysokou inflaci v České republice i výrazně dražší průmyslovou elektřinu ve srovnání s některými světovými ekonomikami. Evropské podniky tak podle něj čelí méně příznivým podmínkám než jejich konkurenti v jiných částech světa.
Evropská pravidla a dovoz potravin
Kriticky se předseda svazu vyjádřil také k připravované podobě společné zemědělské politiky na období 2028 až 2034. Obává se dalšího nárůstu regulací, zastropování přímých plateb a případného zvyšování daňového zatížení. Evropská unie podle něj požaduje po zemědělcích úspory, současně jim však ukládá nové povinnosti, jejichž plnění něco stojí. Nespokojenost s tímto přístupem podle něj dokládají také protesty zemědělců v evropských zemích.
Za důležitou považuje rovněž dostupnost potravin. Připomněl, že prudké zdražení základních potravin patřilo k příčinám společenských nepokojů během takzvaného Arabského jara. Podobně i současné konflikty a ekonomické krize ukazují, jak zásadní význam má stabilní zemědělská výroba.
Výraznou změnu na evropském trhu podle Pýchy přinesla také reakce Evropské unie na ruskou invazi na Ukrajinu. Unie tehdy umožnila ukrajinským zemědělským produktům vstup na evropský trh za zvýhodněných podmínek, mimo jiné prostřednictvím dočasného zrušení cel a kvót. Solidarita s Ukrajinou však podle předsedy svazu nemůže znamenat, že náklady ponesou především evropští zemědělci. Upozornil na ztrátu části tradičních odbytišť českého obilí v Polsku, kde podle něj získaly výraznější postavení ukrajinské dodávky. Protesty zemědělců následně přispěly k úpravě režimu dovozu.
Další obavy vyvolává dohoda Evropské unie se zeměmi sdružení Mercosur v Jižní Americe. Pýcha upozornil na rozdílné výrobní náklady a podmínky, za kterých zemědělci v jednotlivých regionech produkují. Evropští producenti podle něj musejí dodržovat přísnější pravidla, zatímco jejich jihoameričtí konkurenti mají v některých oblastech výhodnější podmínky. Otevírání evropského trhu proto považuje za riziko pro domácí zemědělství a potravinářství. Kriticky se vyjádřil také k postoji české vlády, která podle něj dala přednost průmyslovým zájmům před požadavky zemědělců.
Svaz odmítá rozdělování zemědělců na malé a velké
Jedním z nejvýraznějších témat byla také podoba zemědělských dotací. Zemědělský svaz ČR odmítá vytváření dvou kategorií podniků, kdy by jedni zemědělci měli na podporu nárok a druzí nikoli, přestože všichni musejí plnit stejné povinnosti. Samotná velikost farmy podle Pýchy nevypovídá o kvalitě hospodaření ani o tom, jak podnik plní své úkoly.
Předseda svazu připomněl, že předchozí vláda upravila strategický plán českého zemědělství a zvýšila redistribuční platbu, která zvýhodňuje menší podniky, na 23 procent. V řadě dalších členských států EU se přitom podle něj pohybuje přibližně mezi deseti a dvanácti procenty. Zemědělský svaz proto požaduje rovnější podmínky a podporu družstevního podnikání. Kolektivní forma hospodaření by podle Pýchy neměla být znevýhodňována.
Za potřebnou označil také restrukturalizaci českého zemědělství. Mezi jeho slabiny zařadil vysoký podíl pronajaté půdy, nízké stavy hospodářských zvířat a rostoucí náklady na práci. Tyto faktory podle něj snižují konkurenceschopnost tuzemských podniků. Za důležité proto považuje větší podporu domácího potravinářského průmyslu, zpracování zemědělských produktů a investic do výroby s vyšší přidanou hodnotou.
Pýcha ocenil také vznik společné iniciativy sedmi nevládních zemědělských a potravinářských organizací, která se zaměřuje na konkurenceschopnost zemědělství, bezpečnost potravin, snižování byrokracie a podporu investic. Připomněl rovněž vznik Iniciativy pro krajinu, jejímž cílem je posilovat péči o českou krajinu.
Okamura i Šebestyán slíbili podporu domácí produkci
Mezi hosty konference vystoupil předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD). Poděkoval zemědělcům a potravinářům za zajišťování potravin pro obyvatele a zdůraznil význam domácí produkce. Podle něj chce vláda české zemědělství a potravinářství podporovat a připravovat legislativní změny, které by omezily nekalou konkurenci ze zahraničí.
Okamura se kriticky vyjádřil k evropské klimatické politice. Za rozporné považuje, že Evropská unie omezuje některé způsoby dopravy a výroby, zatímco současně umožňuje dovoz potravin z velkých vzdáleností. Takové přepravy podle něj vytvářejí značnou uhlíkovou stopu, přestože část dovážených produktů by bylo možné vypěstovat nebo vyrobit přímo v evropských zemích.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) ocenil spolupráci nevládních organizací a uvedl, že podporu zemědělství a potravinářství se podařilo prosadit také do programového prohlášení vlády. Konkurenceschopnou zemědělskou výrobu označil za jeden ze základních předpokladů bezpečnosti státu. Podle něj by se Česká republika neměla soustředit pouze na prvovýrobu, ale měla by posilovat také domácí zpracování a širší nabídku potravin.
Ministerstvo zemědělství podle Šebestyána vyčlenilo 3,7 miliardy korun na kompenzaci dopadů na zemědělskou výrobu. Další čtyři miliardy korun mají směřovat na podporu živočišné výroby, přičemž pro příští rok se počítá s dotačními prostředky ve výši pěti miliard korun. Ministr zdůraznil, že většina zemědělských komodit se potýká s obtížnou situací a cestou k větší stabilitě je posílení konkurenceschopnosti, zpracování a přidané hodnoty.
Za nedostatečný označil také podíl českých potravin v některých oblastech veřejného stravování. Ministerstvo proto jedná například s nemocnicemi o možnostech zvýšení zastoupení domácího masa a mléčných výrobků v jejich jídelnách.
Šebestyán se věnoval rovněž rozpočtu ministerstva. Upozornil na pokles jeho podílu na celkových výdajích státu v předchozích letech a na neuhrazené závazky v oblasti povodňových škod či zalesňování. Podle jeho vyjádření vznikl v těchto oblastech dluh přibližně 12 miliard korun, který bude nutné postupně řešit.
Ministr chce omezit spekulace se zemědělskou půdou
Jedním z konkrétních záměrů ministerstva je také omezení spekulativního obchodování se zemědělskou půdou. Šebestyán nechce zavádět povinné předkupní právo, místo toho plánuje oznamovací povinnost při prodeji půdy a vyšší zdanění jejího prodeje v krátké době od nabytí. Ve hře je období tří až pěti let. Ministerstvo chce zároveň stanovit minimální dobu pachtu, jejíž přesnou délku zatím ministr neuvedl.
Podle údajů, které má ministerstvo k dispozici, se více než pětina zemědělské půdy každoročně prodává za spekulativním účelem v krátkém časovém horizontu. Šebestyán proto považuje za důležité nastavit pravidla, která omezí rychlé přeprodeje a posílí postavení skutečných zemědělců. Dosavadní veřejná debata se podle něj příliš soustředila na otázku předkupního práva, přestože původní záměr měl být širší.
Ministr se dotkl také sucha, klimatických změn a ochrany krajiny. Ministerstvo připravuje legislativní změny v oblasti veterinární péče a lesního hospodářství a zabývá se také možnostmi využití dronů v zemědělství. Za důležitou považuje rovněž modernizaci zemědělského pojištění, přičemž jako inspiraci zmínil italský model.
Červený: Voda musí být jednou z hlavních priorit
Na konferenci vystoupil také ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Upozornil, že veřejnost podle něj často nedoceňuje náročnost práce zemědělců a potravinářů a příliš se soustředí na statistické ukazatele ochrany klimatu. Ministerstvo se podle něj zaměřuje zejména na adaptaci na klimatické změny, boj se suchem a hospodaření s vodou.
Připravuje proto Národní akční plán adaptace na změnu klimatu i plán obnovy přírody a krajiny. Červený zdůraznil, že voda musí být jednou ze zásadních priorit a že je nutné s ní umět lépe hospodařit. Ministerstvo podle něj na související programy vynakládá šest miliard korun ročně. Zmínil také problémy spojené s přemnoženou zvěří, zejména vlky a medvědy, a jednání o emisních systémech ETS1 a ETS2, jejichž dopady se dotýkají rovněž zemědělského sektoru.
Na závěr konference se delegáti věnovali vnitřním záležitostem svazu, zhodnocení jeho činnosti a programu pro další funkční období. Martin Pýcha v čele Zemědělského svazu ČR zůstane i nadále. Jeho opětovné zvolení potvrzuje kontinuitu vedení organizace, která patří k nejvýznamnějším zástupcům českých zemědělských podniků.
(svo)
FOTO – Zemědělský svaz ČR