V Evropě probíhá bezprecedentní vlna strachu a paniky. Dochází k bombovým hrozbám v letadlech, evakuacím významných budov mediálních společností a kybernetickým útokům na kritickou infrastrukturu.
V posledních 24 hodinách došlo k několika incidentům, které po sobě následovaly a vyvolaly znepokojení úřadů i zvýšené obavy z možnosti širší destabilizační operace.
Hrozby se nyní již neomezují pouze na leteckou dopravu. Během posledních hodin se mnoho evropských zemí potýkalo s incidenty, které narušily každodenní život, aktivovaly bezpečnostní mechanismy a odhalily možnost nového typu hybridní války.
V Irsku evakuovány významné mediální společnosti
V Irsku byly velké mediální organizace nuceny dočasně evakuovat své prostory po bombových výhrůžkách. Mezi postiženými organizacemi byla veřejnoprávní stanice RTÉ, irské nezávislé noviny a kanceláře rozhlasových stanic Newstalk FM a Today FM v Dublinu.
Moderátor RTÉ posluchačům sdělil, že organizace obdržela e-mail s informací, že »za 45 minut má vybuchnout bomba«.
Desítky pracovníků se shromáždily před budovou RTÉ v Donnybrooku, zatímco policie prováděla kontroly. Živé rozhlasové vysílání bylo dočasně pozastaveno a nahrazeno nahranými programy.
Společnost Bauer Media, která vlastní stanice Newstalk FM a Today FM, uvedla, že její kanceláře byly evakuovány po výhrůžce, která se nakonec ukázala jako falešná. Pracovníci se poté vrátili na svá místa a vysílání bylo obnoveno v běžném režimu.
Irská policie potvrdila, že si je vědoma výhrůžek namířených proti novinářským organizacím v Irsku i dalších evropských zemích. Dodala, že je v kontaktu se zúčastněnými orgány a případy vyšetřuje.
Irský premiér Michael Martin označil situaci za znepokojivou a poznamenal, že hlavní prioritou vlády je bezpečnost občanů. Zmínil také pokusy o narušení letecké dopravy, k nimž mělo údajně dojít předchozího dne. Falešné bombové hrozby tehdy ovlivnily 21 letů v Irsku a dalších evropských zemích.
Zdůraznil, že zatím není jasné, zda hrozby pocházejí od jednotlivců, nebo zda se jedná o koordinovaný útok. Uvedl, že policie, ozbrojené síly, služby kybernetické bezpečnosti a letecké úřady spolupracují na identifikaci odpovědných osob, a to ve spojení se svými evropskými protějšky. Místopředseda vlády Simon Harris hovořil o »velmi vážné a vyvíjející se situaci« a poznamenal, že úřady zatím nevědí, kdo za incidenty stojí.
Nová vlna hrozeb pro letadla
Také v následujících 24 hodinách pokračovaly bombové hrozby namířené proti letadlům, což způsobilo další komplikace v evropské letecké dopravě.
Ve Francii se podle kanceláře premiéra objevily čtyři nové hrozby namířené proti letadlům létajícím ve vzdušném prostoru země. Všechna letadla bezpečně přistála a speciální jednotky pro zneškodňování výbušnin provedly kontroly.
V Itálii byl let společnosti Wizz Air z Prahy do Říma odkloněn do Benátek kvůli bombové hrozbě.
V České republice policie oznámila, že se objevily hrozby namířené proti letům odlétajícím z pražského letiště nebo na něj přilétajícím. Podle mluvčího letiště nebyly při kontrolách letadel nalezeny žádné výbušné systémy a žádné lety nebyly zrušeny ani odkloněny.
V Portugalsku provedly úřady kontrolu letadla společnosti Ryanair, které letělo na trase Řím–Lisabon. Důvodem byla anonymní hrozba. Žádná bomba nalezena nebyla.
Společnost Wizz Air potvrdila, že si je vědoma řady hrozeb, které v posledních dnech postihly několik leteckých společností v Evropě. Problém označila za širší komplikaci pro celé odvětví a upřesnila, že spolupracuje s příslušnými orgány a její letový řád pokračuje v běžném režimu.
»Zásahy« v supermarketech
Kromě bombových hrozeb útoky zasáhly také chladicí systémy supermarketů v evropských zemích. Kybernetické útoky způsobily zvýšení teploty v ledničkách a mrazničkách, což nakonec vedlo ke znehodnocení potravin.
Švédské centrum pro kybernetickou bezpečnost uvedlo, že reagovalo na několik incidentů v obchodech, kde se v noci na pondělí prudce zvýšily teploty v mrazničkách. Podobné případy byly hlášeny také v Belgii a Lucembursku. To vyvolává obavy o bezpečnost digitálních systémů, které řídí každodenní provoz klíčových podniků.
Scénář hybridní války
V této souvislosti se stále více rýsuje scénář, podle něhož by všechny tyto hrozby mohly být součástí širšího plánu destabilizace.
Generální ředitel společnosti Cyviation, která se zabývá kybernetickou bezpečností, Eliran Almog odhadl, že opakované bombové hrozby mohou sloužit dvojímu účelu.
Na jedné straně mohou způsobovat provozní narušení a finanční náklady, na druhé straně umožňují sledovat, jakým způsobem reagují letecké společnosti, letiště a vládní orgány.
Jak zdůraznil, různé kritické služby čelí incidentům, které způsobují finanční ztráty a mohou podkopávat důvěru veřejnosti.
Odborníci poukazují na to, že falešné bombové hrozby nejsou ničím neobvyklým. Frekvence a koncentrace tolika incidentů v tak krátkém časovém období je však považována za neobvyklou.
Bezpečnostní experti poukazují na to, že incidenty vykazují charakteristiky, které naznačují možný koordinovaný hybridní útok. Není však vyloučeno, že jde o napodobování útoků ze strany různých jednotlivců nebo o hrozby spojené s osobními motivy.
Obavy posilují také předchozí sabotážní incidenty na evropské půdě, od útoků na obranná zařízení v Pobaltí až po incident s dronem na letišti v německém Lipsku.
Někteří představitelé spojili širší sabotážní kampaň s evropskou podporou Ukrajiny a vyslovili podezření vůči Moskvě, aniž by to představovalo důkaz o jejím zapojení do nových incidentů.
Španělský ministr zahraničí José Manuel Albares dal převládajícím obavám konkrétní podobu a uvedl, že ačkoli objasnění toho, co se přesně stalo, bude nějakou dobu trvat, »nejlogičtější hypotézou je, že čelíme pokusu o hybridní agresi a formě psychologické války«.
Zdrojem útoků přitom může být jak vnitřní, tak vnější prostředí.
Ioannis Sideropulos
KOLÁŽ – AI