Televizní a rozhlasové poplatky by mohly skončit nejpozději v létě příštího roku. Počítá s tím předseda Poslanecké sněmovny a hnutí SPD Tomio Okamura, který o budoucnosti financování České televize a Českého rozhlasu hovořil v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Vládní koalice chce oba veřejnoprávní vysílatele nově financovat ze státního rozpočtu, konkrétní podobu tohoto modelu však zatím nezveřejnila. Debata zároveň odhalila rozdílné postoje jednotlivých politických stran i spory kolem předvolebních slibů.
Okamura očekává, že novela zákona, která ruší dosavadní systém poplatků, projde legislativním procesem během několika měsíců. Návrh se nyní nachází před druhým čtením ve Sněmovně, které by se podle něj mohlo uskutečnit v lednu. Poté by následovalo závěrečné hlasování. Předseda dolní komory předpokládá, že předlohu odmítne Senát a následně ji vetuje také prezident Petr Pavel. I po započítání těchto kroků by se však podle jeho odhadu mohlo vše stihnout do dubna. Následovat by muselo přechodné období, během něhož by Česká televize a Český rozhlas přizpůsobily své systémy novému způsobu financování. »Myslím, že poplatky určitě zrušíme nejpozději do léta. Jednotlivé lhůty jsou v zásadě jasné, a když je sečteme, dostáváme se přibližně do dubna,« uvedl Okamura.
Vládní koalice už podle něj na koaliční radě schválila základní podobu mechanismu, kterým mají být obě média financována. Podrobnosti ale zatím nejsou určeny ke zveřejnění. Poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek potvrdil, že se nyní připravuje technické řešení. »Jde zatím o rámcové stanovisko koaliční rady vlády, konkrétní mechanismus se ještě technicky připravuje a v tuto chvíli ho zveřejňovat nebudeme,« vysvětlil.
Právě otázka, jakým způsobem budou veřejnoprávní média po zrušení poplatků získávat peníze, se stala jedním z hlavních bodů televizní diskuse. Bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) upozornil na dřívější vyjádření některých koaličních představitelů, kteří se odvolávali na severský model financování. Podle něj vláda ve skutečnosti ustupuje od přímého financování ze státního rozpočtu a připravuje zavedení zvláštní mediální daně, kterou by platili občané. Okamura takový výklad odmítl. Tvrdí, že o podobném řešení koaliční rada nikdy nejednala a že připravovaný systém bude odlišný. Zároveň ujistil, že jeho zavedení nemá znamenat zvýšení daňové zátěže obyvatel. »O žádné mediální dani jsme na koaliční radě nejednali. Připravujeme jiný způsob financování, který by neměl znamenat vyšší daně pro české občany,« prohlásil.
Do debaty se promítl také názorový obrat Motoristů. Strana totiž ve svém předvolebním programu ještě hájila zachování koncesionářských poplatků, nyní však podporuje jejich zrušení. Turek připustil, že v programu v této otázce došlo k pochybení. Sám se podle svých slov na jeho přípravě podílel především v oblasti zahraniční politiky a s bodem týkajícím se financování veřejnoprávních médií se neztotožňoval. Tvrdí, že svůj postoj dával veřejně najevo už během předvolební kampaně. »Já jsem byl volebním lídrem Motoristů a opakovaně jsem říkal, že s tímto bodem programu nesouhlasím a budu prosazovat zrušení koncesionářských poplatků. Lidé to ode mě slyšeli po celou kampaň,« vysvětloval Turek.
Předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová však jeho argumentaci odmítla. Podle ní není možné zbavovat se odpovědnosti za obsah předvolebního programu s odkazem na to, že se na jeho přípravě podíleli jiní lidé. »V podstatě jste voličům lhali. Do programu jste zařadili něco, s čím podle vlastních slov váš volební lídr nesouhlasil,« vytkla Motoristům. Šebelová zároveň kritizovala celkový postup vlády. Záměr zrušit poplatky podle ní kabinet prosazuje bez jasné koncepce a jednotlivé koaliční strany zjevně nemají shodu na tom, jak má nový systém vypadat. »Je vidět, že vládní koalice nemá jasno, jak z celé téhle situace ven,« poznamenala. Stejně jako Baxa by podle ní měla vláda současnou novelu ze Sněmovny stáhnout.
Turek naopak zdůrazňoval, že změna způsobu financování sama o sobě neznamená zásah do fungování veřejnoprávních médií ani ohrožení jejich nezávislosti. Dosavadní systém podle něj není nutné zachovávat jen proto, že poplatky byly v minulosti zvýšeny. Jako příklady zemí, které přistoupily k jinému modelu financování, uvedl Dánsko, Nizozemsko a Kanadu. Ve svém vyjádření zmínil také Zimbabwe a Ghanu. »Změna financování veřejnoprávních médií neznamená změnu jejich fungování. Předchozí vláda zvýšila poplatky, my chceme změnit samotný princip jejich výběru. Podobně postupovaly i vyspělé země, například Dánsko, Nizozemsko nebo Kanada. Jiný systém funguje také v Zimbabwe či Ghaně. Chceme financování jednoduše nastavit spravedlivěji a na nezávislost médií to nebude mít vliv,« uvedl Turek.

Novela, která počítá se zrušením televizních a rozhlasových poplatků, prošla prvním čtením ve Sněmovně koncem října po bouřlivém nočním jednání. Opozičním stranám se vzhledem k převaze vládní koalice nepodařilo prosadit její zamítnutí. Proti plánovaným změnám následně protestovali zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu, kteří vyhlásili stávku. Nespokojenost se promítla také do demonstrací v různých městech, jejichž dosud nejvýraznější akcí bylo shromáždění na pražské Letné 15. listopadu.
Vedle samotného zrušení poplatků počítá nynější podoba návrhu také se snížením finančních prostředků pro obě veřejnoprávní instituce. Česká televize by měla ze státního rozpočtu získávat 5,7 miliardy korun, což je přibližně o miliardu méně, než kolik letos vybere na poplatcích. Český rozhlas má podle návrhu dostávat 2,065 miliardy korun, tedy zhruba o 400 milionů méně, než činí jeho současné příjmy z poplatků.
(pk)
FOTO a VIDEO – CNN Prima NEWS


Šebelová zapomněla, jak pohrdavě mluvila o demonstracích v minulém období. Najednou je všechno jinak.