Každá společnost, každé konání člověka bývá kontrolováno. Je to tak od nepaměti. Jen králové a mocní se kontrole snaží vyhýbat, i když ve středověku podléhali té boží, jíž nahrazovala církev. V Česku dosud se kontrolním mechanismům vyhýbala úspěšně Česká televize a Český rozhlas. Kryly se a kryjí svobodou informací, i když vlastně jde jen o kontrolu peněz, které přitékají od nás poplatníků.
Současné akce opozičních stran a jejich aktivistů z tzv. Milionu chvilek mě proto děsí. Oč jim jde? Tvrzení, že jde o zachování demokracie a svobodu informací, je lež. Pokud ovšem onu demokracii a svobodu někdo nechápe tak, že je to jen jeho svoboda a jeho demokracie.
Ať rozebírám situaci ze všech stran, vychází mně jediné. Ti, co pořádají akce za zachování břemene poplatků na každého z nás, vlastně chtějí zachovat svou dominanci a nedovolit kontrolu nad tím, kam směřují vybrané peníze.
Skutečně, proč se lidé brání kontrolám? Protože se bojí o to, aby se nepoznalo, kdy přestupují zákony či předpisy anebo když mají strach, že se budou muset chovat tak, jak je správné? Kontrola ČT a ČRo znamená jistě omezení svobody rozhodování o prostředcích, které jsou k dispozici, ale bude to k prospěchu nám ostatním.
Žijeme v době liberalismu. Přijímané zákony mají prý za cíl směrovat společnost. Ne okrádat. Mnozí z nás neposlouchají vysílání České televize a mají naladěny rozhlasové stanice na jiné, než je Český rozhlas. Bylo nám vnuceno rozhodnutí, které je v rozporu se svobodou. Přitom již existují možnosti, jak zabezpečit, aby obě stanice poslouchali jen ti, co zaplatí. Pak by se opravdu ukázalo, zda tato dvě média mají skutečně takovou sledovanost, jakou si přivlastňují.
Zpravodajství a komentující vystoupení v České televizi jakožto jednostranné neposlouchám. Proč ji mám tedy povinně platit? Tak podle demonstrujících na Malostranském náměstí, Staroměstském a jinde máme chápat demokracii a svobodu? Podivný názor.
Také téměř pláč nad tím, že obě tzv. veřejnoprávní média mají dostat méně peněz z rozpočtu, než dostala minulý rok, je důvodem k zamyšlení. Proč ČT a ČRo v době, kdy se všude šetří, by měly být výjimkou a dostat něco navíc proti druhým? To, že některé málo sledované pořady zmizí z obrazovek, že budou muset odejít málo využitelní pracovníci, málokoho bude bolet. Ani ty demonstranty z Malostranského náměstí. Dokonce si myslím, že většina z nich ani ony stanice nesleduje. Zvláště mladí, nejvíce křičící, které nám ukázala právě Česká televize jako důkaz, jak je žádána. Vím ze zkušenosti, že jen výjimečně sledují zpravodajství a politicky jednosměrně laděné besedy. To, co jejich příznivci však předvádějí, proniknout násilně do Sněmovny, vyvolat nenávist, urážet jinak myslící, napadat je, bylo ukázkou, jak si demokracii a svobodu nepředstavujeme. Nejsme v Paříži, aby byla téměř prolomena vrata a fyzicky napaden vládní poslanec.
Proč tedy to všechno? Protože dnešní opoziční strany prohrály volby a nesmířily se s tím, ač by stále ještě měly zpytovat svědomí. Domnívají se, že čím hůře pro nás, tím lépe pro ně. Každá příležitost se proto hodí.
Tzv. televizní poplatky takovou příležitostí jsou, protože prostřednictvím peněz budou kontrolní orgány moci zjistit, jak se s nimi hospodaří. Tak alespoň já chápu slova svoboda a demokracie.
Proto své hlavní akce chystají na období kolem výročí listopadových událostí, jejich skutečné cíle se snaží vamputovat do těch dnešních. Tím jenom dokazují, že ani tehdy to, co bylo proklamováno, nebylo myšleno vážně.
Takže, ať mně Česká televize tvrdí, že chce jen zachování svobody a demokracie, demonstrace, které se snaží, nebo napomáhá zorganizovat, mně až příliš připomínají pokus o puč a záměr anulovat výsledek voleb. Přitom jde jen a jen o zástupný problém, jenž ovšem odsunuje řešení skutečných úkolů, které musí vláda řešit, do pozadí.
Jaroslav Kojzar
PS: Omlouvám se, že vám opakuji, co všichni již víme, ale myslím si, že připomenutí důvodů té habaďury, kterou na nás chystají, a jíž se snaží manipulovat společností, není nikdy dost.