Instituce a členské státy Evropské unie se při projednávání plánu nového víceletého rozpočtu dostávají do přímého konfliktu. Evropská rada navrhuje drastické škrty ve výdajích na socioekonomický rozvoj evropských regionů, zemědělství, konkurenceschopnost, vědecký výzkum, vzdělávání a civilní ochranu, aby ušetřila obrovské částky na financování Ukrajiny.
Tento plán, který otevírá cestu k balíčku podpory pro Kyjev až do výše 100 miliard eur, předložil předseda Evropské rady Antonio Costa. Vyvolal tím ostré reakce jak Evropské komise, tak zemí, které se domnívají, že jsou obětovány životně důležité evropské zdroje.
Reakce Francie je typická. Elysejský palác označil nový návrh za »velmi zklamání« a poznamenal, že nesplňuje očekávání, zejména pokud jde o společnou zemědělskou politiku a ochranu příjmů zemědělců. Domnívá se dokonce, že ve své současné podobě nemůže tvořit základ dohody.
Klima na úrovni národních vlád je ještě výbušnější. Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský předseda vlády Robert Fico opakovaně odsuzovali strategii neustálého přesouvání miliard do Kyjeva na úkor evropských daňových poplatníků. Budapešť otevřeně varovala, že nebude souhlasit s rozhodnutími, která vyčerpávají rozvojové fondy za účelem prodloužení války, zatímco fiskálně konzervativní země evropského severu vyjadřují podobné výhrady k fiskální zátěži.
Rekordní tranše ve výši 7,9 miliardy eur
Současně s vyhrocováním jednání v Bruselu Evropská unie vyplatila největší jednorázovou tranši, jaká kdy byla Ukrajině poskytnuta, a to ve výši 7,9 miliardy eur.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že platba ukazuje, že pokrok v reformách přináší hmatatelné výsledky, a ujistila, že pokud Kyjev bude pokračovat na své evropské cestě, bude mít podporu Bruselu.
Costa navrhuje škrty ve výši téměř 40 miliard eur
Zatímco se zdá, že Evropská unie je připravena vyčlenit obrovské částky na podporu Ukrajiny a přijmout nové geopolitické závazky, evropští občané, zemědělci, malé a střední podniky a regiony jsou nuceni zaplatit cenu za stále kontroverznější fiskální politiku.
Nový návrh předsedy Evropské rady Costy na sedmiletý rozpočet EU na období 2028–2034 předpokládá škrty ve výši téměř 40 miliard eur ve srovnání s předchozím irským návrhem pro jednání. Celkový rozpočet by se tak omezil na 1,582 bilionu eur oproti 1,763 bilionu eur v původním návrhu Komise.
Tato volba odráží nové priority Bruselu, ale vyvolává vážné otázky ohledně budoucnosti evropské ekonomiky, a zejména situace zemí, které stále potřebují evropské zdroje pro svůj rozvoj a sociální soudržnost.
A kdo je vyzván, aby účet zaplatil?
- Společná zemědělská politika s přímými důsledky pro podporu příjmů a udržitelnost zemědělských podniků.
- Fondy pro regionální rozvoj a politiku soudržnosti, které jsou klíčovým nástrojem podpory méně rozvinutých regionů.
- Místní komunity, malé a střední podniky a regiony, které potřebují investice do infrastruktury, výroby a zaměstnanosti.
- Primární sektor, který je již nyní zkoušen rostoucími výrobními náklady, energetickou zátěží a mezinárodní konkurencí.
Zároveň se financování obrany zvyšuje o 232 %, zatímco financování konkurenceschopnosti se ve srovnání se současným finančním rámcem posiluje o 120 %. Financování obrany, vesmíru a vojenské mobility dosahuje 95,1 miliardy eur.
Nikdo nezpochybňuje, že Evropa potřebuje silnou obranu a společnou strategii. Otázkou však je, zda by posílení její geopolitické přítomnosti mělo být na úkor zemědělské produkce, regionálního rozvoje a ekonomické bezpečnosti samotných evropských občanů.
Je možné najít miliardy na vnější geopolitické priority, ale omezit zdroje dostupné pro lidi, kteří produkují, pracují a udržují evropskou ekonomiku při životě?
Ioannis Sideropulos
KOLÁŽ – AI

