Pro Wall Street byl uplynulý měsíc mimořádně náročný, protože trhy opakovaně utrpěly citelné ztráty. Technologické akcie se nadále dostávaly pod tlak, zejména akcie výrobců čipů. Index Nasdaq během týdne klesl o 10 % a zaznamenal tak nejhorší výsledek od začátku pandemie covidu-19 v březnu 2020.
Celý uplynulý týden skončil na Wall Street katastrofálně. Index Nasdaq se v pátek propadl o více než 5 %. Tento pokles technologických akcií stáhl dolů celý trh. Očekávalo se, že rekordní primární veřejná nabídka akcií společnosti Anthropic přinese na trh nový impuls a změní náladu investorů. To se však nestalo.
»Wall Street si klade otázku, co může zachránit vlnu investic do umělé inteligence, protože právě umělá inteligence je hlavním tahounem růstu americké ekonomiky,« říká Torsten Slok, hlavní ekonom společnosti Apollo Management.
Studie Federálního rezervního systému v Atlantě z loňského září odhadovala, že pokles indexu S&P 500 o 25 % by vedl ke snížení spotřebitelských výdajů o tři procentní body. Sedm největších technologických společností přitom tvoří třetinu tohoto indexu. Téměř polovina uvedeného poklesu spotřeby by připadala na domácnosti z nejbohatšího jednoho procenta obyvatel.
K tomu dochází v době, kdy kupní síla pracujících kvůli rostoucí inflaci již několik měsíců klesá, zatímco spotřeba nadále roste.
Rizika pro ekonomiku
»Možné problémy v oblasti umělé inteligence, které by vedly k výraznému poklesu ocenění akcií v tomto odvětví, by ohrozily dynamiku americké ekonomiky,« říká Slok.
Také předseda Fedu Kevin Worth ve svém projevu tento týden varoval, že umělá inteligence »může zklamat«, což by mohlo vyvolat vážnou korekci na akciovém trhu. Ta by následně mohla »vést ke zpomalení ekonomiky a také k prudkému nárůstu nezaměstnanosti«.
Podle ekonomů z Goldman Sachs by měly velké společnosti působící v oblasti umělé inteligence letos investovat 900 miliard dolarů a v příštím roce dokonce 1,4 bilionu dolarů. To odpovídá čtyřem procentům HDP Spojených států. Takové investice by mohly podpořit celá odvětví, zejména stavebnictví a samozřejmě také technologický sektor.
Globální šok
Tyto investice jsou však stále častěji financovány prostřednictvím dluhu. »Zatímco rozmach umělé inteligence podporuje globální růst, obrovské investice ve Spojených státech a jejich závislost na vysokém zadlužení představují důvod k obavám. Zpomalení by mohlo vyvolat globální šok,« upozorňují odborníci.
»Rozmach umělé inteligence dnes podpírá globální ekonomickou situaci,« říká Jean-Christophe Coface, hlavní ekonom společnosti Coface. »Umělá inteligence mění hospodářský růst, produktivitu, obchod i pracovní trh a vytváří rozdíly mezi vítězi a poraženými,« zdůrazňuje a dodává: »Bez umělé inteligence by globální obchod letos po zavedení Trumpových cel pravděpodobně čelil recesi. Jakékoli zpomalení investic do této technologie proto bude mít makroekonomické důsledky pro řadu zemí.«
V zásadě by se takový vývoj promítl do hospodářské aktivity i cen akcií ve Spojených státech. Pokud by došlo k výraznému zpomalení ekonomiky, úrokové sazby by prudce klesly a dolar by oslabil. To by byla špatná zpráva také pro zbytek světa.
Dopady na Evropu
V Evropě, jejíž ekonomika je na umělé inteligenci méně závislá, panují rovněž obavy z důsledků případného zpomalení.
Důvodem je především skutečnost, že evropští výrobci nadále ve velkém vyvážejí své zboží do Spojených států. V loňském září představoval prodej evropských výrobků na americkém trhu 20 % celkového vývozu Evropské unie. Jen za tento měsíc tak obchodní přebytek EU vůči USA dosáhl téměř 11 miliard eur.
Dalším důvodem je skutečnost, že Evropané investovali do amerického sektoru umělé inteligence a podíleli se na financování jeho největších společností. Prostřednictvím finančních vazeb by proto případné problémy mohly zasáhnout také ekonomiky na této straně Atlantiku.
»Rychlý přechod k financování prostřednictvím dluhu v některých historických ohledech připomíná internetové bubliny a krizi rizikových hypoték,« uvádí se v každoroční zprávě o finanční stabilitě, kterou tento týden zveřejnila Evropská centrální banka. ECB varuje před »důsledky, které by mohly ohrozit finanční stabilitu eurozóny«, pokud by se v oblasti umělé inteligence objevily vážnější problémy.
Události posledních dnů, zejména ve Spojených státech, odhalují mimořádnou závislost firem a institucí po celém světě na omezeném počtu serverů, které vlastní čtyři nebo pět soukromých společností. Případný krach některé z nich by tak mohl mít dalekosáhlé následky.
Tři společnosti ovládají cloud v Evropě
Pouze tři velké společnosti – Amazon, Microsoft a Google – ovládají přibližně 70 % evropského cloudového trhu, tedy trhu se službami založenými na vzdáleném přístupu k výpočetním zdrojům a datům.
Obrovské investice potřebné pro nejnovější technologickou modernizaci, kterou pohání revoluční rozvoj umělé inteligence (AI), vedly k další koncentraci moci a zároveň zvýšily související rizika.
Šok ze strany Íránu
Z geopolitického hlediska se zdá, že Spojené státy čeká také výrazný otřes ze strany Íránu. Ten je zřejmě odhodlán v praxi zpochybnit americkou námořní blokádu, čímž prezidenta Trumpa staví před mimořádně nebezpečné dilema: buď bude muset ustoupit, nebo riskovat novou a rozsáhlou vojenskou konfrontaci.
Teherán mění svou strategii na základě pokynu nejvyššího vůdce, ajatolláha Modžtáby Chameneího, podle něhož nemůže současný stav »ani války, ani míru« pokračovat donekonečna.

V této souvislosti Írán varuje, že kdokoli se postaví do cesty jeho plánům a zaútočí na něj společně se Spojenými státy, může očekávat odpovídající reakci. Ta se podle Teheránu může týkat například americké základny v Evropě nebo energetické infrastruktury států Perského zálivu.
Ceny ropy mezitím klesají a směřují ke třetímu týdnu ztrát v řadě. Obavy z narušení dodávek totiž vyvažuje silný příliv exportu z Blízkého východu.
Ropa Brent zlevnila o 1,5 % na 90,54 dolaru za barel, zatímco americká ropa klesla o 1,1 % na 81,50 dolaru za barel.
Co by se stalo, kdyby se ve stejnou dobu jako Microsoft zhroutil také Google? Rabi Bahrous, profesor digitální infrastruktury na University of East London, který se specializuje na datová centra a cloudové služby, popisuje možný scénář následovně:
»Z vážného narušení fungování firem bychom se dostali k systémové sociální paralýze. Dopad by se nejen zdvojnásobil, ale znásobil exponenciálně, protože oba ekosystémy by pro sebe navzájem představovaly neformální záchrannou síť.«
Ioannis Sideropulos

