Navzdory rostoucím cenám ruské ropy a cenovému stropu EU pro ruskou ropu se tankery patřící evropským společnostem vrátily k lodní dopravě z ruských přístavů. Podíl řeckých majitelů lodí vzrostl na 20 %. Evropské tankery generují z ruského exportu obrovské zisky.
Tanker Sikinos I (řeckých zájmů) o délce 276 metrů pluje Jihočínským mořem a přepravuje až 157 000 tun ruské ropy. Washington dočasně vyňal ruskou ropu ze sankcí a sankcionovaná ropa se nyní přepravuje do jiných destinací než Indie a Čína. Sikinos I má dorazit na Tchaj-wan 3. května, čímž se rozšíří seznam ruských odběratelů ropy po vypuknutí války s Íránem, která již způsobila nedostatek ropy v asijských zemích.
Podle údajů lodního systému AIS míří tankery přepravující ruskou ropu také do Keni a Indonésie. A tyto nové destinace nejsou jedinou inovací pro ruský export.
Loď Sikinos I vlastní a provozuje jedna z největších řeckých přepravních společností. Je to jen jedna z šedesáti evropských lodí, které se navzdory probíhajícím sankcím EU se vrátily k přepravě ruské ropy.
Cenový strop EU tak zůstává na 44,7 dolaru za tisíc metrů krychlových ruské ropy, zatímco asijští spotřebitelé ji kupují za zhruba 100 dolarů. Je zřejmé, že v nové realitě energetických trhů, ovlivněné íránskou válkou, tolik nevadí, pokud tankery hromadně přepravují ruskou ropu spotřebitelům. Samotná EU odmítla v novém 20. balíčku sankcí zavést zákaz přepravy ruské ropy a odložila jej do doby konzultací se svými spojenci ze skupiny G7.
Data AIS z lodí naznačují, že na konci minulého týdne se na ruských ropných trasách nacházelo nejméně 59 tankerů vlastněných 12 řeckými společnostmi. Plavidla mohou dohromady přepravit 58,5 milionu barelů, což je zhruba stejné množství, jaké Indie měsíčně od Ruska nakupuje. Celková hodnota ropy, kterou tyto řecké tankery mohou najednou přepravit, v současnosti přesahuje 5,5 miliardy dolarů.
Tankery Aframax a Suezmax, které mohou přepravit 105 000 až 159 000 tun ropy, se vrátily ke svým tradičním přepravním operacím. Tyto lodě obsluhují ruské přístavy v Baltském a Černém moři. V dubnu by řečtí majitelé lodí mohli tvořit až 20 % veškerého ruského vývozu ropy po moři.
V roce 2023 dosáhl podíl evropských tankerů třetiny, ale 20 % stačí k tomu, aby hrály významnou roli v ruském exportu a zásobování trhů energetickými zdroji.
Jen v roce 2018 bylo řeckými rejdaři zakoupeno 1014 lodí, včetně 411 nákladních lodí, 264 tankerů, 159 kontejnerových lodí a 29 tankerů na LNG, v celkové hodnotě 11,9 miliardy dolarů.
Dalším problémem (pro Rusy) je, že Řekové navzdory sankcím nadále (pozn.: po staletí řečtí kapitáni a rejdaři přepravují z Ruska a do Ruska vše…a to i v období SSSR) přepravují ruskou ropu, protože jim přináší pohádkové zisky. Podle agentury Reuters činily náklady na měsíční plavbu do Indie z baltských přístavů v březnu 22 až 23 milionů dolarů za tanker Aframax a v dubnu 15 milionů dolarů. To je výrazně více než v únoru, kdy se ceny pohybovaly mezi 10 a 12 miliony dolarů, a několikanásobně více než v předchozích letech, kdy se i za sankcí náklady na přepravu pohybovaly v rozmezí 5 až 8 milionů dolarů.
Společnosti a zprostředkovatelé preferují evropská plavidla, protože poskytují pojištění a právní status. Není divu, že si generální ředitel společnosti Sovcomflot Igor Tonkovidov (pozn.: který tvoří malý zlomek řeckého potenciálu) v rozhovoru pro Interfax stěžoval, že dopravci z EU vytvářejí »nekalou« konkurenci. Jak SSSR, tak i Ruská federace do obchodního loďstva v podstatě nikdy neinvestovali. Embarga a sankce vždy lámali všemi možnými a nemožnými způsoby řečtí kapitáni a rejdaři. Dnes, řecko-čínská spolupráce jak ve stavbě lodí, tak i ve světové přepravě je velká síla. Rusko nic z toho nemá.
Zároveň jejich účast v lodní dopravě vyvolává stejnou otázku v Rusku: kdo profituje z ruského exportu ropy? Ruské přístavy ji koneckonců mohou odbavit za současný cenový strop EU ve výši 44,7 dolaru za barel, ale rozdíl ponesou majitelé lodí a zprostředkovatelé, jejichž služby budou tvořit zbývající cenu zaplacenou indickými, čínskými a dalšími společnostmi.
Podle ruského ministerstva hospodářského rozvoje byla průměrná cena ropy Ural v březnu 77 dolarů za barel, zatímco v březnu a ve většině dubna se podle agentury Reuters v přijímacím přístavu nakupovala za více než 100 dolarů.
Jak šedá flotila prolomila embargo vůči Rusku – téměř detektivní případ
V listopadu 2022 dokončil řecký tanker Aris svou poslední dodávku ropy z Ruska do Singapuru. O dva měsíce později, 31. ledna 2023, loď vyslala v Singapurském průlivu poslední signál, čímž ukončila téměř dvě desetiletí služby pod svou původní identitou.
Ve stejný den byla loď Aris, postavená v roce 2005, prodána přepravní společností Tsakos Energy Navigation Limited (TEN), která je kótována na newyorské burze cenných papírů a vedena Nikolasem Tsakosem, za 21 milionů dolarů. Kupujícím byla společnost Chatula Marine Ltd se sídlem na Marshallových ostrovech.
Do tří týdnů od legálního prodeje Marshallovým ostrovům se loď Aris znovu objevila pod novou identitou. Loď, nyní známá jako Canis Power, začala plout pod vlajkou Cookových ostrovů a byla spravována společností Radiating World Shipping Servs se sídlem ve Spojených arabských emirátech. Brzy se vydala do Evropy, kde se krátce zastavila v Amsterdamu a poté pokračovala do ruského přístavu Vysock…
Řecko a Čína společně ovládají 50 % světové lodní dopravy
Příkladem skutečné a prospěšné spolupráce mezi Řeckem a Čínou je správa přístavu Pireus společností Cosco, bylo zdůrazněno na aténské konferenci o lodní dopravě, obchodu a kultuře.
»Řecko a Čína se již mnoho let vydaly na společnou cestu spolupráce a dnešní diskuse u kulatého stolu vytváří platformu pro otevřený a přátelský dialog s cílem posílit vzájemné porozumění mezi oběma zeměmi,« zdůraznil čínský velvyslanec Fang Qiu při zahájení konference, které se zúčastnili zástupci lodní dopravy, obchodu a kultury z obou zemí.
»Řecko a Čína společně ovládají 50 % světové lodní dopravy,« zdůraznil George Xiradakis, prezident Asociace bankovních a finančních manažerů a koordinátor prvního panelu o spolupráci v lodní dopravě mezi oběma zeměmi. »Bez řecké a čínské lodní dopravy dodavatelský řetězec nefunguje,« zdůraznil Xiradakis. Letos uplyne 10 let od doby, kdy společnost Cosco Shipping zahájila plné provozování a správu Správy přístavu Pireus, poznamenal generální ředitel společnosti spravující přístav (PPA SA).
»Po více než deseti letech rozvoje se přístav Pireus stal moderním uzlem spojujícím Čínu, Řecko, středomořský region a širší Evropu,« zdůraznil Su Shudong. Z Pirea ostatně proudí zboží i do střední Evropy. »Roční odbavení kontejnerů se zvýšilo z 680 000 TEU v době akvizice na více než 5,6 milionu, čímž se společnost posunula z 93. na 25. místo na světě. Je to čtvrtý největší kontejnerový přístav v Evropě. Terminál pro výletní lodě zaznamenal 863 zastávek výletních lodí, což představuje nárůst o 38 % oproti 625 v roce 2016, a obsluhoval 1,86 milionu cestujících, oproti 1,09 milionu v roce 2016 (nárůst o 71 %), čímž se Pireus stal druhým největším přístavem pro výletní lodě. Terminál pro opravy lodí strávil v kotvišti 1389 dní, což představuje nárůst oproti 435 dnům v roce 2016 (nárůst o 219,31 %). Logistický sektor odbavil 182 000 tun nákladu, což představuje 99% nárůst oproti roku 2016.«
Pireus – přístav světové třídy
»Naším cílem do budoucna je rozvinout přístav Pireus na přístav světové třídy,« poznamenal Su. »Abychom tohoto cíle dosáhli, jsme plně odhodláni rozvíjet dvě hlavní osy: digitální inteligenci a nízkouhlíkový zelený rozvoj,« připojil.
»Naším cílem je:
- Zaprvé, posílit naši (čínsko-řeckou) investiční a finanční platformu.
- Za druhé, zlepšit kvalitu a efektivitu pěti oblastí přístavní zóny (výletní plavby, pobřežní plavba, parkoviště automobilů, kontejnery a opravy lodí).
- A za třetí, ve výstavbě logistického parku světové úrovně.«
»V odvětví lodní dopravy a stavby lodí jsme dosáhli pozitivních výsledků. V roce 2024 si řečtí majitelé lodí v Číně objednali 217 nových lodí s celkovou kapacitou 18,12 milionu tun, což představuje meziroční nárůst o 88 % a představuje přibližně 68 % všech objednávek nových lodí v Řecku,« poznamenal velvyslanec Fang Qiu na pracovním obědě v Pireus Maritime Club.
Čínský velvyslanec, který uvedl, že Řecko drží téměř 20 % světové lodní flotily, pokračoval: »Tři hlavní ukazatele čínského loďařského průmyslu vedou svět již 15 let po sobě a čínské loďařství má komparativní výhody, jako jsou vysoké náklady, krátký dodací cyklus a pokročilé technologie. Zároveň je čínská poptávka po dovozu a vývozu velmi vysoká a stále roste. V roce 2024 dosáhla 5,6 miliardy tun, což představuje přibližně 30 % celkového světového objemu dovozu a vývozu. Čína si udržuje pozici největší země v obchodu se zbožím již 8 let po sobě a stala se hlavním obchodním partnerem více než 150 zemí a regionů světa. Čína a Řecko se proto silně doplňují v oblasti lodní dopravy a stavby lodí s širokými možnostmi spolupráce.«
A takovou propracovanou spolupráci přes všechna krásná slova Rusko s Čínou nemá, a proto mu unikají zisky.
Připravil: Ioannis Sideropulos
FOTO a ZDROJE – Reuters, Interfax, řecký list Naftemboriki, Weare Solomon